„Tohle je lepší než cheesecake,“ zvolal údajně nejmenovaný editor, když poprvé viděl snímek půvabné ženy dávající na odiv své lepé tvary. V USA se pak takovým fotkám říkalo cheesecake, ve světě jsou spíše známé jako pin-up, protože si je muži rádi špendlili na zeď. Jejich zlatý věk nastal v padesátých letech a velkou zásluhu na tom měla žena, která sama začínala jako pin-up modelka.
Bunny Yeagerová se narodila 13. března 1929 v Wilkinsburgu v Pensylvánii. Její rodné jméno bylo Linnea Eleanor, na Bunny (anglicky králíček) se přejmenovala poté, co se v sedmnácti s rodiči přestěhovala na Floridu. Inspirací jí byla romantická komedie „Week-End at the Waldorf“, kde vystupuje postava jménem Bunny Smithová.
Na slunném jihu také započala kariéru modelky. Díky klenuté postavě, dívčímu úsměvu a hřívě blonďatých vlasů byla úspěšná v lokálních soutěžích krásy, postupně získala korunku Miss Trailer Coach, Sports Queen a Queen of Miami. Jedním z porotců byl i pozdější přítel Marilyn Monroe, baseballista Joe DiMaggio. A na rande s ním šla i Yeagerová.
Ambiciózní dívka dobře věděla, jaké jsou její přednosti, a dokázala je prodat. Její tajnou zbraní byly podomácku ušité bikiny. „V obchodě se nedaly koupit. Tak jsem si vyrobila vlastní,“ řekla o dvoudílných plavkách, které tehdy teprve přicházely do módy. „Všechny ostatní dívky byly oblečeny konzervativněji, ale já jsem se ve svých vlastnoručně vyrobených bikinách cítila jako doma.“
Yeagerová ušila stovky bikin, nejprve pro sebe, později i pro své objekty před kamerou. Chlubí se, že všechny byly originální a nikdy neměla stejný model dvakrát. „Díky tomu jsem mohla snáze prodávat své dílo do pánských časopisů.“
Z modelky za objektiv
Ve třiadvaceti začala navštěvovat večerní lekce fotografie. Zpočátku nechtěla být profesionální fotografkou, nýbrž si jen pořídit kopie svých fotek. „Bunny chtěla na svých snímcích vypadat hezky, a tak se začala fotografovat sama,“ uvedla její kamarádka a bývalá modelka Mary Robbinsová. „Měla pocit, že to zvládne lépe než kterýkoli muž. Obvykle se lidé sami nefotografují. Ale ona to udělala.“
Její snaha každopádně vzbudila pozornost a brzy se ocitla na obálce magazínu U.S. Camera s titulkem „Nejhezčí světová fotografka“. Navíc prokázala, že dokáže být inovativní. V jedné sérii například zachytila deset modelek v šortkách a tílkách, jak v hasičské škole skáčou do záchranné sítě a klouzají se po tyči. Na padesátá léta to byly neobvyklé, vynalézavé záběry, podotýká magazín Boca Raton.
Ten pravý průlom ale přišel ve chvíli, kdy objevila Bettie Page – krasavici z Tennessee, již list The Washington Post označil za „nejčastěji napodobovanou pin-up modelku, která se nejmenovala Marilyn Monroe“. Historici umění se po sedmi dekádách shodují, že snímky sošné černovlásky pořízené Bunny Yeagerovou pomohly definovat umění erotické fotografie.
Na jedné z jejích nejslavnějších fotek je uhrančivá „královna fetiše“ zachycená mezi gepardy, na sobě má plavky se vzorem jejich srsti. Odvážný obleček si spíchla sama den před focením v safari parku ve městě Boca Raton na Floridě. Měla se stát ženskou obdobou Tarzana, který počátkem padesátých let v podání Lexe Barkera řádil v amerických kinech.
Na focení legendární série údajně málem nedošlo, protože šelmy jménem Moja a Mbili byly nemocné a celou noc trpěly nevolností. „Nevypadaly moc dobře. Byla jsem dost nervózní. Bála jsem se, že po mně skočí. Ale nakonec mě jenom olízly, nic horšího se nestalo,“ vzpomínala po letech Bettie Page.
 |
Svůj tarzanovský obleček pro potěchu nadržených Američanů nakonec před objektivem odložila, stejně jako později, kdy ji Bunny Yeagerová nafotila kompletně nahou až na veselou čepici Santa Clause. Zrodil se snímek, který pomohl nakopnout do té doby nepříliš známý časopis. Jeho jméno? Playboy.
„O Hughu Hefnerovi tehdy nikdo neslyšel,“ řekla později Yeagerová o zakladateli legendárního časopisu, „ale já jsem si řekla, že když jsou noví, mohli by věnovat pozornost amatérovi. A to se také stalo.“ Hefner jí zaplatil sto dolarů, Bettie Page v santovské čepici se dostala na vánoční číslo a stala se jednou z prvních playmates neboli dívek měsíce.
Bettie Page byla symbolem sexuální revoluce i královnou aktů a fetiše |
Prodejem fotky Yeagerová navázala s časopisem, jenž změnil vnímání ženské krásy v USA, dlouholeté a plodné partnerství. Vyfotila osm jeho playmates a některé z nich sama objevila. Playmate roku 1956 Lisu Wintersovou oslovila na autobusové zastávce. „Modelky důvěřují fotografce, protože si myslí, že bude mít větší soucit s jejich nedostatky. A pro ženu je jednodušší požádat dívku, aby se svlékla.“
Jedinečnost ženské krásy jako cíl fotografie
Její práce se neobjevily jen v Playboyi, ale i ve stovkách dalších magazínů či kalendářů. Navázal na ně například slavný časopis Sports Illustrated. Fotky spoře oděných krasavic na miamských plážích také přispěly k vytvoření představy Floridy jako pohodového ráje plného krásných žen.
Ona sama tvrdila, že jejím cílem je postihnout ženskou krásu ve všech různých podobách. „Chtěla jsem ukázat, jak se na ženy dívají muži, kteří mají samozřejmě o ženách jiné představy. Jak nudný by byl svět, kdyby každá žena vypadala stejně.“
Napomohla také popularitě bikin. Výrazným impulzem byly její fotky první Bondgirl Ursuly Andressové z natáčení filmu Dr. No. Pořídila je, zatímco balancovala na voru v jamajské bažině. Sama měla herecké ambice, ale jejím největším filmovým zářezem zůstává role švédské masérky v detektivce Žena v betonu.
V sedmdesátých a osmdesátých letech, s nástupem nových časopisů jako Hustler a Penthouse, nastaly výrazné změny. V kurzu byly explicitní, drsné a sexuálně podbízivé fotky, které sama Yeagerová označila za „trochu oplzlé“. Poznala, že pro její laškovné, klasicky hollywoodské snímky už není místo, a přestala fotit.
Věnovala se své rodině. Byla dvakrát vdaná, měla dvě děti a vydávala knihy svých fotek. Jejich názvy mluví za vše: Beautiful Backsides, Flirts of the Fifties, Women of the Sun: Bunny Yeager in Mexico a samozřejmě Bettie Page: Queen of Curves se slavnou gepardí fotkou z Boca Raton na přebalu. Zemřela 25. května 2014.
Ikona feministek
Její práce se znovu dostala do popředí v posledních letech. V roce 2010 měla Yeagerová svou první muzejní výstavu v Muzeu Andyho Warhola v Pittsburghu. Následně se její snímky objevily v muzeích po celém světě.
I když pořizovala fotky určené především pro mužské oko, Yeagerová je vyzdvihována feministkami jako sebevědomá žena, jež se vlastním úsilím prosadila ve výhradně mužské disciplíně. „Ať žije odvážná a krásná Bunny, která lstivě propašovala feministický program do nejnepravděpodobnějšího prostoru: pánských časopisů,“ vzývá ji portál HuffPost.
„Vždycky jsem nesnášela, když mi lidé říkali: ‚Můžeš to dělat stejně dobře jako muž‘ nebo ‚Proč to neděláš jako muži?‘ Chtěla jsem dělat to, co jsem chtěla já, ne to, co dělali muži,“ říkala sama Yeagerová.
