Další práce na lokalitě ukázala, že série stop obřího dinosaura je dlouhá asi 155 metrů, což z ní činí vůbec nejdelší známou sérii fosilních stop sauropoda na světě. Výzkum francouzských paleontologů z CNRS (především z nedalekého Lyonu) vedl v letech 2010 až 2012 k odkrytí další série stop (včetně stop dravých teropodů) a prodloužil do té doby známou sekvenci obřích kruhovitých otisků pozdně jurského sauropoda.
Na kusu louky o rozloze tří hektarů bylo nakonec napočítáno 110 navazujících stop obřího sauropoda ve zmíněné délce. Datování vápenců ukázalo, že stopy byly vytvořeny v období raného tithonu, doby před asi 150 miliony let, tedy v období svrchní jury. Francouzský sauropod žil tedy ve stejné době jako například jeho slavní příbuzní diplodocus, brachiosaurus nebo apatosaurus ze Severní Ameriky.
World's longest sauropod dinosaur trackway brought to light https://t.co/JRVwpYpZNc v/ @ELSenviron https://t.co/oZHKu8AJqj
V té době byla Evropa sítí ostrovů v mělkém teplém moři, ležícím na rozsáhlé karbonátové platformě. Přítomnost obřích sauropodů ukazuje, že vegetační pokryv na těchto ostrovech musel být dostatečný na to, aby uživil i takto velké živočichy. Dinosaurus otiskl své šlépěje pravděpodobně do bahna jakéhosi dávného mořského zálivu.
Výzkum fosilních stop pokračoval ještě v roce 2015 a ukázalo se, že původní odhady jejich velikosti byly značně přehnané. Průměru 1,5 – 2 metrů (což by svědčilo o naprosto fantastických rozměrech jejich původce) zřejmě ani zdaleka nedosahovaly.
Novější údaje z vědecké studie ukazují spíše na rozměry v rozmezí 94 – 103 centimetrů. Velikost až tří metrů ovšem dosáhly v podobě otisku prstence bahna, které bylo při zvednutí nohy sauropodem odhozeno. Každopádně i tak šlo o kolosálního tvora. Vědci zkoumající fosilní stopy odhadují, že muselo jít o sauropoda o délce nejméně 35 metrů a hmotnosti asi 35 až 40 metrických tun. Průměrná délka kroku tohoto dlouhokrkého dinosaura činila asi 2,8 metru a rychlost jeho chůze byla propočítána přibližně na 4 km/h.
Fosilní otisky stop byly popsány jako nová ichnospécie Brontopodus plagnensis. Není rovněž bez zajímavosti, že na lokalitě došlo také k objevu série stop velkého teropoda, zařazené do ichnotaxonu Megalosauripus. Jedná se o nejméně 18 fosilních otisků, táhnoucích se v délce přes 38 metrů. Tyto i mnohé další stopy už byly vědci částečně překryty a zakonzervovány, aby byly co nejdéle uchráněny před erozí a potenciálním poničením. Lokalita v Plagne je nicméně ještě z velké části zakrytá sedimentem a neprozkoumaná, máme se tedy nejspíš na co těšit i v budoucnu, kdy budou zdejší výzkumy pokračovat.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
