Přesto vás může těšit, že jste v deblkánoi s bratrem zajel zatím nejlepší výsledek.
Samozřejmě, jízdu hodnotím kladně, protože jsme nikdy nebyli takhle blízko medaili. Ale chyběl takový kousek. Pětistovka taková je, rozhodují malé vzdálenosti. Závod byl skvělý, když jsme jeli těsně vedle Italů a Španělů, kteří nakonec byli první a druzí, trošku jsme si mysleli, že by to mohlo klapnout. A možná jsem se pak špatně soustředil na ten finiš a nepodal jsem tak skvělý výkon, jaký bych si představoval. Což mě trošku mrzí, ale nedá se nic dělat.
Vsadili jste na pomalejší rozjezd?
V Poznani na Světovém poháru jsme to vyhulili hned od začátku a posledních 200 metrů jsme strašně vytuhli a do cíle dojeli až na sedmém místě. Důležité je mít síly do finiše, tam se rozhoduje. Italové, kteří vyhráli, byli v polovině závodu za námi, stačilo jim až závěrečných devadesát metrů. Je lepší jet lehce zezadu než to přepísknout. Kdyby mi před závodem někdo řekl, že budeme pátí, tak bych to bral.
Cítíte povzbuzení do dalších závodů?
Rozhodně ano. Máme dobrou rychlost, vždycky jen záleží, jak si to sedne. Jsme na dobré cestě, doufám, že to jednou prolomíme. Každý závod je pro nás povzbuzení, i když vyhrajeme jenom rozjížďku, protože to je pro nás takové malé vítězství, hrozně nás to motivuje, snad se jednou budeme bavit i o vyhraném finále. Rád bych s bráchou byl společně na stupních.
Bratři Fuksové byli na Evropských hrách pátou deblkanoí na pětistovce |
Třeba na těch na mistrovství světa, které by vás poslaly na olympijské hry?
Vůbec neřeším, jestli se dostaneme na olympiádu. Já bych hrozně rád na nějakých stál. Jestli jde o nominaci, nebo ne, mi je úplně jedno. Ale kdyby se nám to s bráchou podařilo, bylo by to rozhodně skvělé.
Jak hodnotíte váš celkový progres?
V Evropě jsou nejrychlejší posádky v kanoistice, na mistrovství světa ještě nějaké přibudou, ale není jich tolik. Pro mě je hrozně pozitivní, že všem stačíme a dokážeme zajíždět dobré výsledky. K tomu, aby člověk měl medaili, nebo dokonce vyhrál, musí mít i trochu štěstí. Kluci, co nás porážejí, drilují debla nonstop a makají na tom. Já nevím, jestli bychom neměli začít taky makat jenom na deblu.
Bratři Fuksovi ve finále deblkanoí na 500 metrů na Evropských hrách.
Přemýšlíte o tom?
Třeba by nás to posunulo o tři desetiny, půl vteřiny dopředu a mohli bychom být příště ještě šťastnější. Ale nevím, zatím jsme o tom úplně neuvažovali.
Kolik času teď deblu věnujete?
Asi méně než loni. Já mám furt v hlavě singl, roky se mi na něm dařilo, mám v něm jistotu, takže se asi i bojím soustředit se jenom na debla. Na druhou stranu mi to ukazuje, že se brácha rok od roku zlepšuje. Důležité pro nás je, že jsme v té špičce.
Nemrzí vás, že vodní plocha v Polsku umožnila jen závod na 500 metrů?
Jsem hlavně rád, že tady vůbec rychlostní kanoistika je. Myslím si, že ještě před pár lety se říkalo, že tady bude jenom slalom, tak jsem rád, že aspoň něco uspořádali, je to určitě lepší, než kdyby se nejelo nic. A co si budeme povídat, pětistovka je moje oblíbená trať.
