Poslední z trojice reprezentativních výstav v mladoboleslavském Škoda Muzeu z úspěšného cyklu „Jak vzniká automobil v proměnách času“ je tentokráte na téma „Designový jazyk vozů L&K a Škoda“.
Jedním z nejzajímavějších exponátů je nově zrekonstruovaný prototyp Škoda 988 z roku 1957. Před několika lety jste ho mohli vidět v původním stavu v depozitáři mladoboleslavského muzea v červené barvě. Zrekonstruovaný vůz hodně prokoukl a dostal bílo-zelený „kabát“. Působí trochu disproporčně, ale existovaly prototypy, které na tom byly ještě mnohem hůř. Co vlastně stálo za jeho vznikem?
Hliníkový motor Škody 1000 MB zvládne i půl milionu kilometrů |
V 50. letech neměla Škoda jasno, jak chce pokračovat po typu 440, a jakou zvolit koncepci s ohledem na potřebné skokové navýšení výroby v chystané nové továrně. Usnesením vlády z 10. prosince 1954 č. 2450 byla vytvořena komise pro lidový vůz, která měla rozlousknout toto ožehavé téma. Zadání bylo jasné – vůz musí být čtyřmístný, s pohotovostní hmotností 700 kg a spotřebou mezi 6 a 7 l na 100 km.
Kvůli hmotnosti byla zvolena samonosná karoserie. Nad vším ostatním ale visel velký otazník. Má mít vysněné auto motor vpředu a pohon předních kol, nebo snad vše vzadu? Popřípadě klasickou koncepci s agregátem vpředu a zadním pohonem? Má mít motor kapalinové nebo vzduchové chlazení? A jak má vypadat jeho karoserie? Výsledek znáte – je jím na svoji dobu i v mezinárodním měřítku hodně vydařená Škoda 1000 MB. Cesta k ní ale byla hodně dlouhá. Během projektu NOV (Nový Osobní Vůz) vzniklo přibližně 13 nebo podle některých zdrojů až 15 různých vývojových prototypů.
Přelomovou škodovku začal vyrábět nový závod s moderními technologiemi |
Vše začalo v roce 1956 verzemi Škoda 976, 977 a 978. O rok později následovaly typy 988 a 989, v roce 1959 vývojové práce pokračovaly Škodou 990, která dostala přídomek Favorit, protože návrháři již cítili, že se blíží konečnému řešení. V roce 1964 nakonec vše vyvrcholilo embéčkem. Konstruktéři museli vzít v potaz nejen technické výhody jednotlivých konstrukčních řešení, ale i tehdejší možnosti. Jednou z hlavních podmínek bylo, že se vůz musí vyrobit z dílů, které jsou schopné dodat tuzemské firmy. Soudruzi, žádné nákupy za devizy, nic takového! Export embéčka měl naopak zajistit přísun tvrdých valut pro československé hospodářství.
Škoda slaví sto let kombíků: od Laurinky přes Hajaju k Octavii |
Vyzkoušely se všechny možné varianty pohonu a uspořádání karoserie. Motor vpředu a pohon zadních kol se ukázal jako drahé řešení, neboť vyžadoval rozvodovku s diferenciálem vzadu, propojené kloubovým hřídelem, což se ukázalo jako náročnější varianta. Ta „vše vpředu“ byla velkým lákadlem, ale nevyhnula by se dovozu kloubových hřídelů ze zahraničí nebo nutnosti nákupu licence.
Nakonec tedy zvítězila právě koncepce varianty Š 988 s kapalinou chlazeným motorem vzadu (tento prototyp měl řadový čtyřválec OHV o objemu 1,05 l s výkonem 29 kW) a pohonem zadních kol, která byla tehdy v Evropě u menších vozů velmi rozšířená, a zajistila dobře využitelný prostor pro cestující.
Koncepce „vše vzadu“ ale bohužel na dlouhou dobu dopředu omezila možnost dalších karosářských variant embéčka. Přesto v roce 1963 vznikl v jediném kusu prototyp kombi 990 „Hajaja“ s motorem vzadu, který je rovněž součásti muzejních sbírek.
Makety prvního superbu měly být dávno zničené. Našli je tam, kde neměly být |
Kromě Škody 988 jsou součástí nové tematické výstavy ve Škoda Muzeu i předválečná proudnicová Škoda 935 Dynamic, která tam již byla vystavena, některé další domácí poválečné prototypy, návrhy italských designových studií nebo výstavní koncepty, které vznikly od začlenění značky Škoda do koncernu VW. Ty zastupuje pětice Škoda Octavia Combi (1997) týmu Dirka van Braeckela, Škoda Yeti (2005) Thomase Ingenlatha, Škoda Joyster (2007) s rukopisem Jense Manskeho, Škoda Vision S (2016) z éry Jozefa Kabaně či Škoda Vision iV (2019) současného šéfdesignéra Olivera Stefaniho.
10. září 2022 |
