Sklárny jsou obecně jedním z nejvíce energeticky náročných odvětví. Loňský prudký růst cen elektřiny a plynu je masivně zasáhl. „Za celý rok 2020 jsme za energie zaplatili zhruba 41 milionů korun, v loňském roce jsme dali 42 milionů jen za měsíc srpen,“ popisuje spolumajitel a předseda představenstva společnosti Sklárny Moravia Pavel Bartoň.
Oproti jiným létům byly celkové náklady na energie v roce 2022 zhruba pěti až šestinásobné.
Firma se dostala do úzkých na podzim. Podnik přistoupil k vypnutí jedné ze dvou pecí, propustil dvacet zaměstnanců a ostatním snížil platy. Začal s právníky řešit možnost řízeného bankrotu.
Na stropech příjmů elektráren stát vybírá víc, než čekal. Platí to jaderky |
Jenže pak se situace zlepšila. Vláda od Nového roku zastropovala ceny jak pro domácnosti, tak pro malé a střední podniky a navíc začaly ceny elektřiny a plynu samy od sebe na burze klesat. Na konci prosince Sklárny Moravia znovu zprovoznily vypnutou pec.
Problém je dvojí metr
To, co firmě teď leží v žaludku, není ani tak krizová situace, kterou si musela projít. Ale to, jak byla a je nastavená pomoc s drahými energiemi. Zatímco malé a střední podniky mají energie zastropované, velké podniky měly mít původně nárok jen na dotace na pokrytí zvýšených nákladů na zemní plyn a elektřinu. Avšak nakonec dostaly právě i stropy.
Sklárny Moravia si o dotaci ve výši téměř 20 milionů korun zažádaly, nicméně vzhledem k tomu, že nesplňují podmínku velkého podniku, dotace jim byla zamítnuta. S tím se nechtějí smířit.
„Žalobce má za to, že napadené usnesení je nezákonné, neboť žalovaný byl vyloučen z okruhu oprávněných žadatelů na základě diskriminační podmínky, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná,“ píše se v žalobě, kterou má MF DNES k dispozici.
Za velký podnik se obecně považuje taková firma, která má více než 250 zaměstnanců a roční obrat vyšší než 1,2 miliardy korun.
Přebujelá byrokracie je největší problém, říká prezident Hospodářské komory |
„Problém je ve dvojím metru,“ komentuje to Bartoň. Upozorňuje, že v Česku celkově působí jen čtyři sklárny zabývající se výrobou obalového skla. A zatímco společnost Sklárny Moravia patří do kategorie malý a střední podnik, její tři konkurenti jsou velkými firmami.
Bartoňovi mimo jiné vadí i to, že o pomoc mohly žádat i společnosti, které nejsou energeticky náročné a krize je zřejmě zasáhla jen málo. V seznamu podniků, které pomoc čerpaly, je například velká nadnárodní nábytkářská firma nebo síť hotelů.
Podobné pocity má i Marek Michálko, generální ředitel společnosti EMBA, která v Pasekách nad Jizerou vyrábí produkty z recyklovaného papíru.
„Ze zveřejněného seznamu vyplývá, že si podporu obvykle v jednotkách milionů korun odnesly firmy s miliardovými obraty a zisky ve stovkách milionů. Je otázka, zda tyto společnosti pomoc vlastně potřebovaly, a pokud ano, tak zda jim obdržené výše podpory nějak opravdu pomohly. A na druhé straně byly zcela opomenuty malé a střední podniky jako my, pro které by stejná absolutní výše dotace hrála klíčovou roli,“ říká Michálko.
„Když jsem si počítal případnou kompenzaci, vyšlo mi, že by pro nás dělala několik milionů korun, což je pro firmu s 300 milionovým obratem významná částka. Zatímco stejná hodnota pro někoho, kdo má obrat tři miliardy, je podle mě jen vyhození peněz ze státního rozpočtu bez skutečně účinné pomoci,“ míní Michálko.
Ostrá slova míří na ministra
Bartoň ze Skláren Moravia volí i ostřejší slova. „Naším cílem je vyhrát soudní spor a také přispět k rezignaci ministra Jozefa Síkely, který svými kroky hrubě deformuje podnikatelské prostředí v Česku,“ míní Bartoň.
Ministerstvo obdržení žaloby potvrdilo. „Do vynesení rozsudku soudu není možné se k této záležitosti vyjadřovat,“ odpověděl tiskový mluvčí resortu průmyslu a obchodu David Hluštík na dotaz, jak se ministerstvo proti žalobě Skláren Moravia bude bránit. „Další podobné žaloby proti resortu vedeny nejsou,“ doplnil mluvčí.
Škodlivé a neefektivní, reaguje na vládní opatření zástupce podnikatelů |
Právníci ministerstva každopádně mohou argumentovat tím, že nastavení podpory pro firmy vychází z evropských pokynů, kterými se Česko řídilo. Navíc velké podniky musí o cenové stropy žádat.
Velké podniky nejprve stropy na rozdíl od domácností a menších firem přislíbeny neměly. Pomoct jim měly „jen“ dotace. Proti tomu se ale jejich představitelé loni na podzim ostře ohrazovali. Argumentovali tím, že české velké firmy jsou tak znevýhodňovány oproti svým německým konkurentům.
Nutno dodat, že navzdory těžkému období jsou Sklárny Moravia za minulý rok v zisku. Konkrétní částku Bartoň sdělovat nechce, podle něj to není v tuto chvíli relevantní, protože dopady loňského roku se ukážou až časem.
„Velká část výroby šla na sklad. Sice jsme vyráběli za vysoké ceny, ale to zboží se neprodalo, část se zřejmě neprodá a bude se muset takzvaně vystřepovat. Ztráta vznikne dodatečně. Navíc jsme měli dohodu s naším klíčovým partnerem, že když neodebere zboží, zaplatí pokutu, k čemuž loni došlo. Zákazník neodebíral sklo, ale byl nucen platit kompenzace, takže paradoxně tímto byl hospodářský výsledek zkreslen. Důležitý obchodní vztah se tím značně naboural. Hledět na jednorázový výsledek jednoho období je velmi sporné,“ uvádí Bartoň.
