„V návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí, což každý podnikatel v okamžiku zvyšování daní a ‚utahování opasků‘ oprávněně předpokládá,“ uvedl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš.
Na živnostníky podle něj rozhodně nikdo nedoplácí. „Odmítáme nepodložené informace, že živnostníci hromadně ‚přepadají‘ z důvodu nízkých důchodů do systému dávek a státních podpor,“ dodal Jaroš k navrhovanému zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Balíček má zvýšit odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent. Živnostníci tak příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun, v roce 2025 dalších 4,5 miliardy korun.
Škodlivé a podvazující ekonomický růst
Zvýšení korporátní daně z příjmu může podle Jaroše sice krátkodobě přinést zvýšený příjem státu, z dlouhodobého hlediska jej považuje za škodlivý a podvazující ekonomický růst a konkurenceschopnost firem. Ty jsou již dnes zatížené obrovskými náklady na práci a nyní budou čelit i zvýšení daně z příjmů, podotkl.
Pracovnímu trhu ani firmám podle něj rovněž nijak neprospějí další zásahy do dohod o provedení práce, jejichž využití fakticky likviduje zákazem kumulace a nutností evidence. Podnikatelé očekávají především snahu o zjednodušení pracovněprávní agendy, a nikoliv vymítání veškerých modelů mimo klasických, a v ČR pro zaměstnavatele velmi nákladných, pracovních poměrů, poznamenal Jaroš.
Odnesou to firmy, tvrdí Svaz průmyslu
Svaz průmyslu a dopravy kritizuje skutečnost, že konsolidační balíček vznikl bez diskuse s byznysem. Odnesou jej podle něj firmy a jejich konkurenceschopnost.
„Návrh obsahuje opatření, proti kterým se musíme vymezit, jako například zvýšení daně z příjmů právnických osob o dva procentní body, zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů či nedostatečné opatření na straně efektivity státu,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Odbory vřou kvůli vládním úsporám, pohrozily stávkovou pohotovostí |
U některých položek není podle něj stále jasné konkrétní nastavení, což se týká například snížení národních dotací. „Mohou tam ale být i položky, které by například působily na růst cen energie či významně ohrozily programy potřebné pro růst naší ekonomiky či transformační výzvy našich firem v mezinárodní konkurenceschopnosti. Tyto informace ale zatím nemáme a bez toho nelze stále jasně vyhodnotit dopady,“ uvedl.
Zeštíhlení státu by mohlo být podle svazu ambicióznější. „Od středopravicové vlády jsme očekávali daleko větší zásah do úspor na straně státu a efektivity výdajů. Na poslední tripartitě nám byla přislíbena věcná diskuse nad politickými návrhy před tím, než je projedná vláda. Premiér označil takovýto přístup za korektní. Zatím k žádnému věcnému dialogu nedošlo, návrhy se dozvídáme z médií. Na pondělní tripartitě budeme požadovat věcné projednání detailů jednotlivých opatření spolu s možností úpravy vybraných parametrů,“ upozornil Hanák.
„Návrh postaví vládu v očích podnikatelů do velice nepříjemné role. Jen málokdo zpochybňuje nutnost zásadního zásahu do veřejných financí, stejně jako to, že se na něm musí podílet firmy všech velikostí. Jenže k ‚A‘ už dávno mělo přibýt ‚B‘ v podobě efektivnějšího fungování státu směrem k podnikatelům a výrazně nižší dávky zbytečné byrokratické zátěže,“ doplnila Monika Marečková z poradenské společnosti RSM.
Zároveň podle ní chybí jasná komunikace a dlouhodobá diskuse, vedoucí nejen ke společnému konsenzu, ale i umožňující přípravu na změny v dostatečném předstihu.
