Zřetelně nevydařené dílo, které vzbudilo mezi Brňany velký ohlas, neměli loni na svědomí vandalové, ale studentka.
Na odborné ošetření dřevin si ji najalo společenství vlastníků bytů. „Všechny firmy byly zaneprázdněné, navíc šlo jen o malý počet stromů. Nakonec se ozvala studentka zahradnické školy, ale asi přecenila své schopnosti,“ podotkl tehdy předseda místního SVJ Jiří Stejskal, který poté zařídil zásah odborníků.
Stromy vypadají jako od vandala, „ošetřila“ je studentka zahradnické školy |
A zdá se, že pomohl. Alespoň zatím. Redakce MF DNES po roce opět oslovila experta z brněnské Mendelovy univerzity Jiřího Rozsypálka, který stav stromů bezprostředně po ořezání hodnotil jako naprostou katastrofu. Nyní vidí posun pozitivním směrem.
„Rozsáhlá poranění po původním řezu nesprávným nářadím byla evidentně napravena expertem. Stromy zareagovaly celkem předvídatelně. Jelikož jsou mladé a vitální, nahradily masivní ztrátu větví novými výhony rostoucími z pahýlů a horní části kmene. Zásadní problém, kterým je zde zničená architektura koruny, je však jasně patrný,“ komentuje aktuální stav.
Stromy neuschly, nicméně teď záleží na intenzivní arboristické péči, a zda skutečně přežijí, se ukáže až za pár let. „Otázkou zůstává, jak se v dlouhodobém horizontu vypořádají s možnými infekcemi dřevními houbami na ranách. Negativní dopad příliš silného řezu se projeví třeba za deset let, kdy se v místech zásahu vytvoří dutiny a strom se rozláme,“ pokračuje Rozsypálek.
Zdeformované koruny jsou zřetelné na první pohled. „To je zásadní problém. Představte si, že za dvě dekády bude mít každá z větví, co tam teď vyrašily, průměr dvacet centimetrů. V koruně by bez pravidelného výchovného řezu co dva až tři roky v důsledku tloustnutí větví vzniklo obrovské množství defektních větvení, což by vedlo k postupnému rozlamování až odumření dřeviny,“ dodává.
8. dubna 2022 |
Nepozorní řidiči, ale také cílené řádění vandalů
Slatinský případ se vymyká tím, že nešlo o úmysl, s následky vandalů se však pracovníci Veřejné zeleně města Brna potýkají několikrát do měsíce. „Jednak jde o nepozornost řidičů – kam nejdou dát zábrany kolem stromů, jsou odřené kmeny. Nicméně objevuje se i skutečně cílené ničení. Někoho bohužel baví vyřezávat si do kůry nebo strom dokonce zlomí. Fatálnější zásahy řešíme minimálně jednou za měsíc,“ poznamenává Alexandra Koutná z Veřejné zeleně města Brna.
A přidává aktuální případy. „Na Dominikánském náměstí je teď ořezaná kůra na jednom platanu, na Rašínově jsme tento týden opravovali vytaženou a ohnutou zábranu u stromu. Pak jsou lokality jako Lipová, které jsou náchylnější na zlomené stromy,“ vyjmenovává.
Nejčastěji jde o vandalství, kdy si někdo při návratu z hospody potřebuje dokázat, že stromek zlomí. Cílené zničení, jako třeba v dubnu navrtání tří chráněných dřínů v Židenicích, do jejichž kmenů neznámý pachatel nalil jedovatý glyfosát, se prý objevuje tak jednou do roka.
V Brně někdo navrtal a otrávil chráněné stromy, zřejmě mu vadily padající plody |
„Škoda se pohybuje v řádu desítek tisíc korun, takže stoprocentně přesáhne hranici pro trestný čin,“ informovala židenická místostarostka Jana Šťastná (nez.) s tím, že případ předala policii.
Podobně někdo loni na podzim zdevastoval také javor v Horově ulici. „V blízkosti kořenového systému vykopal jámu, do ní nalil neznámou chemikálii a strom uhynul. Na jaře letošního roku byla vyčíslena celková škoda způsobená neznámým pachatelem, dosáhla více než šestnácti tisíc korun. Do této částky je zahrnuta cena stromku i dekontaminace půdy a obnovení hlíny v blízkosti. Při veškerém úsilí se však nepodařilo původní strom zachránit, případ šetří republiková policie,“ přidává další nedávnou negativní zkušenost mluvčí brněnských strážníků Jana Pokorná.
Na Blanensku vysadili vzácné oskeruše, stromky hned zničili vandalové |
Vandalové se předloni vyřádili i na čerstvě vysazené aleji vzácných oskeruší u Sloupu na Blanensku. V zemi vydržely jen tři týdny, poté ničitelé část z padesátky stromů vyrvali ze země. Oskerušová alej přitom není obyčejná.
„Navazuje totiž na patnáct let intenzivního sběru zajímavých genotypů v Bílých Karpatech a v jižní části Moravského krasu. Jde tedy o výběr ze zajímavých typů. Celkem zahrnuje padesátku stromů a přes dvacet druhů,“ vysvětluje za Spolek pro agrosadařství, který stromy vysadil, Zdeněk Špíšek, jenž zároveň působí jako výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci.
