Smutný obrázek se v těchto dnech naskýtá lidem, kteří se pohybují v okolí tramvajových zastávek Osová a Karpatská v brněnském Starém Lískovci. V lokalitě sice rostou minimálně desítky mladých stromů, nicméně významná část z nich vypadá jako uschlé koště. Místo bujné zelené koruny mají téměř holé větve, osazené pouze nemnoha spálenými listy.
„Nechat ty stromy bez závlahy v pokosené poušti v nedávné vlně veder je opravdu strašný přístup. Polovina je už před uschnutím,“ kritizuje Brňan Martin Dvořák s tím, že stavu dřevin rozhodně nepomáhá ani nakrátko posečená tráva okolo. Stromy před dvěma lety vysadila firma při stavbě nové tramvajové trati k univerzitnímu kampusu. Šlo o náhradní výsadbu za dřeviny, které bylo potřeba kvůli projektu předtím pokácet.
Veřejná zeleň města Brna (VZMB) se nicméně brání verzi, že se o stromy špatně stará.
„Stromy nejsou suché, ale spálené. Je mezi nimi asi osm muchovníků, které trpí na úpal. Jejich listy jsou zvyklé na menší intenzitu slunečního záření, když slunce svítí ostře, jsou na to háklivé. Také jim nesvědčí velký zlom v počasí. Letos bylo dlouho studené jaro, pak najednou nastala velká vedra. Kořenový systém ovšem mají v pořádku. Přemýšlíme, že některé muchovníky vyměníme za jiné druhy, aby stromy byly namíchané,“ říká za VZMB Zdeňka Fendrichová, která má lokalitu na starosti.
Na výběr druhů dřevin rostoucích v blízkosti Osové a Karpatské neměli pracovníci městské firmy vliv. Od zhotovitele podle Fendrichové dostali do ruky projekt, podle kterého postupovali. Stromy zalévají pravidelně, a to v třítýdenním intervalu. Častěji dodávání vody nezvládají. Tento cyklus je daný množstvím dřevin, u nichž se musí postarat o zálivku. Po celém městě totiž zalévají čtyři tisíce stromů. „Když nás někam pošlou nebo dostaneme upozornění, že je na nějakém místě potřeba zalévat, postaráme se o to přednostně. Je to ale na úkor jiných stromů. V těchto horkých dnech navíc třikrát až čtyřikrát do týdne zaléváme nádoby se zelení v centru města,“ podotýká Fendrichová.
Osová není výjimkou
K efektivnějšímu zalévání stromů sice slouží vaky, jejich využití je však vhodné a účelné pouze na některých místech. Typicky tam, kde mají dřeviny stísněný prostor a špatně se vsakuje voda. Lidé je tak mohou vidět například v Joštově ulici nebo na Mendlově náměstí. VZMB jich má až pět set, všechny využívá.
Zda stromy s nejistými vyhlídkami ve Starém Lískovci nepřežijí, nebo se ze současného stavu vzpamatují, bude jasné až za několik měsíců. Pokud by nastal druhý scénář, počítá se díky pětileté záruce s náhradní výsadbou.
Podle opozičního brněnského zastupitele Marka Lahody (Piráti) tento případ svědčí o tom, že ve městě chybí systematický přístup k zeleni a vzrostlým stromům. „Není to poprvé, co se zasadí nové stromy a nechají se pak uschnout. V Bratislavě a Praze mají standardy pro péči o zeleň, kdyby existovaly i v Brně, tato situace by se už neopakovala, byla by jasná pravidla,“ je přesvědčený Lahoda.
Osová přitom není jediným brněnským případem, kdy dřeviny v poslední době odumírají. Pracovníci VZMB za poslední rok vysadili dva tisíce stromů. Hned čtvrtina z nich uschla hlavně kvůli letošnímu horkému počasí. To bylo dosud podle odborníků obecně pro dřeviny ve městech extrémní, ostře zářící slunce způsobilo mnohým úpal a zežloutnutí listů.
„Momentálně probíhá druhová selekce v přímém přenosu. I přes snahu zahradníků nám před očima hynou mladé i staré exempláře stromů. Například na dětském hřišti ve Wilsonově lese i přes zálivku a zamulčování došlo k popálení mladých výsadeb javorů jakožto následek vysoké intenzity slunečního záření,“ zmiňuje Jozef Kasala, ředitel VZMB.
Víc stromů než závlahy
Pro Viléma Jurka z ekologického spolku Rezekvítek není množství uhynulých mladých stromů překvapující – i proto, že letos viděl schnout také spoustu těch dospělých. „Hlavním důvodem je ale, že se sází víc stromů, než se stíhá zalévat. Pokud se někdo dá na výsadbu, musí si rozpočítat, zda stačí všechno uzalévat. Zadruhé se volí poměrně velký sadební materiál. Když jeden strom potřebuje na jedno zalití sto litrů, je to za rok obrovské množství. Navíc když si to vynásobíte počtem dvou tisíc stromů vysazených za poslední rok, tak se to nedá stíhat,“ vysvětluje odborník.
Podle náměstka primátorky pro životní prostředí Jaroslava Suchého (KDU-ČSL) byla ovšem výsadba mladých, později uhynulých dřevin v pořádku. Problém vidí v tom, že stromy typické pro středoevropské klima neunesly sluneční úpal. „Proto budeme vysazovat odolnější druhy, zároveň ale musíme dbát na pestrost. Ještě více budeme používat půdní kondicionéry, injektáže nebo využívat mulčování a prolívání stromů zálivkou s použitím organických materiálů a výluhů vlastní výroby,“ nastiňuje Suchý. Přednost zároveň dostanou menší sazenice.
Sucho i ostře pálící slunce mají mnohem lépe vydržet například akáty, jírovce, dřezovce nebo břestovce. Naopak úpaly dané horkým počasím špatně zvládají třeba javory mléče. Před intenzivním slunečním zářením lze stromy ochránit maximálně zastíněním, v naprosté většině případů je však nereálné.
