Svazu měst a obcí ČR (SMO) se nelíbí změny rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje, které přináší vládní konsolidační balíček.
Kritizuje i přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Ta vadí také Agrární komoře ČR, protože se týká i zemědělské půdy. Prezident komory Jan Doležal řekl, že běžnou praxí je zvyšovat pachtovní smlouvy o daň, a změna by tedy vedla pro farmáře ke zvýšení nákladů na jejich produkci. Komora navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav.
Svaz dále nesouhlasí s tím, že samosprávy podle vládního návrhu nemají mít podíl na dodatečném výnosu ze zvýšení korporátní daně z 19 na 21 procent. „Vzhledem k tomu, že obce a města nesou stejně zvýšené náklady jako stát, je legitimní, aby zůstal zachován jejich stávající podíl na sdílených daních, aby i nadále mohly vykonávat veřejné služby,“ uvádí SMO v podaných připomínkách.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Zásadní připomínku vznesl SMO také k plánovaném zavedení státního koeficientu k dani z nemovitosti. „Odčerpání části výnosu daně z nemovitých věcí by zcela zásadním způsobem narušilo základní principy, na kterých je od devadesátých let minulého století založeno rozpočtové určení daní,“ uvedl svaz. Zdůraznil, že obce nesou náklady se zajišťováním základních služeb, které souvisejí s užíváním nemovitostí.
Svaz rovněž varoval před možnými dopady omezení státního spolufinancování projektů z evropských fondů, které vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje. Podle SMO hrozí, že by města a obce neměly dost vlastních prostředků pro uskutečnění těchto projektů, takže by nebylo možné evropské peníze využít.
Pivo do nižší sazby a nesahat na dohody
Asociace malých a středních podniků (AMSP) kritizuje především zrušení daňového zvýhodnění nepeněžních benefitů pro zaměstnance. Zástupcům firem se nelíbí ani zastropování úlev pro dohodáře. Požadují zachování současného stavu. Dále navrhují, aby čepované pivo bylo zařazeno ve snížené 12procentní sazbě DPH. Zároveň by asociace byla pro zavedení daně na tiché víno.
„Čepované pivo je důležitou součástí všech gastronomických provozů v České republice, kdy v některých případech až čtvrtina tržeb pochází z čepovaného piva,“ uvádí AMSP.
Do připomínkového řízení přispělo také ministerstvo zahraničních věcí. To upozornilo, že navrhované snížení peněz na platy ve státní sféře o dvě procenta nemůže být uplatněno obecně. Česká diplomacie míní, že navrhovaná opatření budou mít zásadní vliv na už podfinancované platové oblasti v resortu, a tím zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.
Každé ministerstvo má podle návrhu konsolidačního balíčku snížit užší provozní výdaje o pět procent. Podle MZV by to vedlo k zásadnímu omezení chodu úřadu, Zároveň by to postihlo zastupitelské úřady, jejich funkčnost, rámce poskytovaných služeb a diplomatické aktivity, ale i udržení jejich stávající sítě a její rozvoj.
Živnostníci i dohodáři si za pojištění připlatí. Jak se pro ně mění pravidla |
Výhrady má také resort práce a sociálních věcí. V připomínkách k vládnímu balíčku žádá přehodnocení návrhu na zvýšení náhrad exprezidentům. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50.000 korun a náhradu 50.000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta.
Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny. To, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek se nelíbí ani ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR).
Výhrady k chystaným opatřením má rovněž ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Ve svém stanovisku uvádí, že některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející.
Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj ve svých připomínkách mimo jiné požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly do nižší, 12procentní sazby DPH. Podle prohlášení organizace ProVeg Česko může přesunutím rostlinné alternativy mléka do 21procentní sazby diskriminovat lidi s alergiemi. Ministerstvo zdravotnictví se také zastává zvýhodnění volnočasových benefitů, MMR chce nižší sazbu pro pleny nebo menstruační potřeby.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů.
Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefitů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie. „Opakovaně také vládu žádáme, aby zlepšila přístup k daňovým odpočtům na výzkum a vývoj,“ sdělil ČTK ředitel sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek.
Noviny danit jako časopisy
Unie vydavatelů navrhla ve vládním konsolidačním balíčku přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících deseti na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů Kč považují za nerealistický.
Čtenářem tisku je podle měření Media Projekt průměrně 82 procent Čechů. „Přeřazením deníků a dalších tiskovin s frekvencí vyšší jak třikrát do týdne (do vyšší sazby) předkladatel návrhu zákona potlačí jejich prodej, což povede ke zhoršení informační gramotnosti obyvatel České republiky. Zvlášť nejzranitelnější část populace se potom bude o to více uchylovat k bezplatným dezinformačním zdrojům, dostupným například na sociálních sítích,“ uvedli vydavatelé ve zdůvodnění.
Vládní záměry už dříve kritizovala opozice. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že vláda by měla stáhnout návrh jako celek. Ve svém konsolidačním úsilí by se měla zaměřit hlavně na výdaje rozpočtu v kombinaci se zvýšením některých daní, například z tabáku, alkoholu nebo hazardu a také řádným zdaněním globálních firem.
Takzvaný konsolidační balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí plánuje ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády již dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních v balíčku diskutovat, zásadní změny ale nechtějí.
Kabinet by se měl návrhem zabývat ve druhé polovině června, aby balíček stihla Sněmovna projednat v prvním čtení ještě před parlamentními prázdninami. Projednávání bude záležet i na na tom, do jaké míry bude opozice jednání Sněmovny blokovat obstrukcemi. Balíček má být účinný od 1. ledna příštího roku.
