Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka je potřeba si počkat až na celkové vyúčtování na konci roku. Je ale logické, že největší tuzemská energetická společnost odvede pravděpodobně do státní kasy nejvíce. „Bezprecedentní růst cen plynu a elektřiny přinesl společnosti největší dodatečné příjmy,“ uvádí Novák.
Jak se vám líbí čtvrtletní výsledky společnosti ČEZ zveřejněné ve čtvrtek, překvapily vás?
Výsledky se vyvíjely podle našich předpokladů. Spousta lidí se ptá na ten velký pokles proti prvnímu kvartálu roku 2022. Čistý zisk klesl o 60 procent, a to i přesto, že průměrná realizační cena elektřiny mezi rokem 2022 a 2023 roste.
Čím to tedy je?
Tím největším faktorem jsou mimořádné, z velké části dočasné specifické zisky loňského roku ve výši 7,4 miliard korun a dále nižší výsledek segmentu trading. Obojí souvisí s extrémním růstem cen v loňském roce po invazi Ruska na Ukrajině a také s návaznými opatřeními.
V prvním kvartále roku 2022 šlo například o prodej povolenek. Udělali jsme to, abychom získali hotovost pro maržování na burzách (firma musí dorovnat cenu na burze jako záruku, že obchod skutečně uskuteční, pozn. red.). Takže jsme prodali povolenky pro výrobu na celý rok, ale pak jsme je museli nakupovat na zbylou část roku za vyšší cenu. Šlo tedy zejména o jednorázové dočasné vlivy, které se v běžných letech, kdy je cena elektřiny relativně stabilní, úplně nestávají, respektive materializují se v průběhu celého roku.
Dále jsou tam dva velké důvody. Jedním z nich je odvod z nadměrných příjmů výroby nad určitou hranici cen elektřiny. Týká se to u nás hlavně jaderných elektráren, za první kvartál jde celkem o více než deset miliard korun. Pak jde ještě o daň z mimořádných zisků ve výši devíti miliard korun.
Za celý rok 2023 máte státu odvést na speciálních odvodech, ale i na klasické dani z příjmu a dividendách až sto miliard korun. Jak to, že se tento odhad nesnížil, když ceny elektřiny klesají?
Už když jsme to odhadovali poprvé v březnu, tak byly ceny výrazně níže než na počátku roku. Proto stále platí, že na mimořádných odvodech odhadujeme letos 30 až 40 miliard korun, plus 44 miliard pro stát na dividendě, kterou jsme navrhli na úrovni 117 Kč za akcii. Zbytek je pak doplatek běžné daně z příjmu roku 2022 a zálohy na běžnou daň z příjmu ze zisku roku 2023.
Nedávno ministerstvo financí přiznalo, že se celkově na dvou mimořádných daních vybere podstatně méně, než se odhadovalo. Že to bude dohromady, za všechny dotčené společnosti, zhruba 40 miliard korun. Tak to teď vypadá, že to všechno odvede jenom ČEZ.
To bych úplně neřekl. Odvod z nadměrných příjmů se týká energetických společností a daň z neočekávaných zisků se týká energetik a některých bank. Samozřejmě to závisí na velikosti jejich zisků, a zda a jak je někdo optimalizuje. Víme, že spousta našich konkurentů některé své aktivity přesunula do zahraničí, aby tady neplatila daně, což my samozřejmě neděláme. Na druhé straně si myslím, že uvidíme, jak to celé dopadne, opravdu až na konci roku 2023.
Vypařily se desítky miliard. Daň z neočekávaných zisků vynese státu výrazně méně |
Minoritní akcionáři si stěžují, že tyto dva odvody jsou namířené jen na ČEZ. Vy to takhle taky vnímáte?
Já to tak nevnímám. Já se dívám na to, co je napsáno v zákoně. Není tam napsáno, že se to týká jen společnosti ČEZ, týká se to skupiny poplatníků, v níž jsou energetické společnosti a některé banky. A ano, my jsme subjekt, který je naprosto nejziskovější, který nejvíc benefitoval z vysokých cen. Takže pravděpodobně proto odvod z nadměrných tržeb výroby i daň z neočekávaných zisků u nás budou proporčně větší než u ostatních subjektů.
Minoritní akcionáři si rovněž stěžují, že v tiskových zprávách až příliš zdůrazňujete, kolik odvedete státu. Je to podle nich nestandardní takhle se starat o jednoho akcionáře, ačkoliv je většinový.
Když se vyjadřujeme ve vztahu ke státu, k němu se přece nevyjadřujeme jen jako k akcionáři. Odvody a daně z neočekávaných zisků nejsou informace jenom pro stát, ale i pro ostatní investory, tak aby věděli, jak vysoké odvody státu máme, a uměli si to zabudovat do svých investičních modelů. Podle toho se mohou rozhodovat, jak naložit se svou pozicí v ČEZ. Jsou to informace důležité pro všechny. Jde o tak vysoké částky, že do informací o hospodaření a vývoji cashflow pro investory a věřitele to určitě patří.
Jak si v prvním čtvrtletí vedly uhelné elektrárny, jsou ještě vůbec v zisku vzhledem k drahým emisním povolenkám?
Paradoxně u emisních výrobních zdrojů meziročně stoupl zisk ze 7,8 miliard na 11,2 miliardy korun. Naopak u jaderných klesl z 13 na 11,1 miliard korun. Důvod je ten, že jsme elektřinu na rok 2023 vyprodávali za relativně vyšší ceny v roce 2022 a zároveň jsme kupovali povolenku, která sice nebyla levná, ale byla podstatně níž než cena elektřiny.
A co se týká odvodů z nadměrných příjmů elektráren, u uhelných zdrojů je strop nastavený výše než u jaderných, to znamená, že uhelných zdrojů se odvod moc netýká (jaderné elektrárny musí odvést 90 procent toho, co utrží nad 70 eur za megawatthodinu. U uhelných elektráren je strop nastaven na 170 eur, respektive na 230 eur za MWh, podle velikosti zdroje, pozn. red.).
ČEZ chystá za rok 2022 rekordní dividendu, letos budou zisky nižší |
Uhelné elektrárny letos určitě nebudou mít špatný rok. Ale v následujících letech bude rozdíl mezi cenou elektřiny a cenou povolenky nízký a uhelná elektrárna bude mít problém pokrýt náklady na uhlí, lidi a všechno okolo. Proto se bude měnit i přístup k provozování uhelných zdrojů. Nebudu se provozovat trvale v baseloadovém režimu po celý rok, ale spíš více oportunisticky, například v zimě.
V blízkém budoucnu budou mít uhelné elektrárny zkrátka těžší časy, ostatně tak se to vždy předpokládalo. Akorát poslední dva roky se jim kvůli energetické krizi daří víc, než by se jim bývalo dařilo, kdyby svět neprocházel vážným konfliktem, který způsobil nárůst cen plynu a tudíž i elektřiny.
Dostali jste již kompenzace od státu za cenové stropy pro domácnosti a firmy?
Ano, to se týká společnosti ČEZ Prodej a společnosti ESCO. Obdobně jako odvody z nadměrných tržeb výroby i kompenzace probíhají průběžně na bázi záloh a následného zúčtování. Nicméně kompenzace pokrývají jen rozdíl mezi nákupní cenou prodejních firem a státem určeným stropem. Takže to nemá žádný dopad na zisk.
Můžete říct konkrétní čísla?
Jde zatím jen o zálohy, to zatím nezveřejňujeme.
Martin Novák
 |
