Jak chutná tohle vedení?
Sladce. Bylo naším cílem vyhrát oba dva zápasy. Má to tak každý tým, který začíná doma. Urvat to. Teď se těšíme na utkání v Pardubicích. Cílem je minimálně jedna výhra, abychom je mohli doma dorazit.
První zápas jste vyhráli až v prodloužení, druhý v normálním čase. Co rozhodlo?
Že jsme ve druhém utkání byli tvrdší. Když je člověk tvrdší, tak soupeři ubírá mnohem víc síly. A šlo vidět, že hráčům Pardubic v poslední čtvrtině odcházely. Byl to zlomový bod, kdy jsme je přejeli.
Sázíte na to, že budete mít víc energie?
Vzhledem k tomu, že hráli sedm zápasů ve čtvrtfinále s Ústím, toho mají za sebou víc než my. Na druhou stranu my zase delší dobu nehráli, to je taky minus. Věřím ale, že na konci budeme mít víc sil my.
A v čem obecně tkví vaše síla?
V tom, že máme kvalitní základní osu, kdy každý dokáže dát body. Zároveň všichni, co tady jsou, jsou koučovatelní. Což znamená, že když si řekneme nějakou taktiku, hráči ji dodrží. A udržíme systém jak v obraně, tak v útoku. Zatím to vychází.
Byli tady hráči, kteří koučovat nešli?
Určitě jo, nebudu jmenovat. Cizinci i Češi.
Jste na půli cesty do finále?
Ne, ne! To rozhodně neříkám, nesouhlasím s tím, to vyvracím. Zápasy v Pardubicích budou těžké jako u nás, ne-li těžší.
Jak s nim přistoupíte?
Určitě se budeme snažit hrát tvrdě a rychleji do protiútoku. Když víc běháte, soupeř je víc unavený, to je jednoduchá matematika. Rozhodně do toho zase zkusíme dát velké úsilí a utahat je k smrti.
Bodově vás táhne Američan Ty Nicholson. Co říkáte jeho výkonům?
Klobouček! Ve druhém utkání měl problém s rukou, tak jsem mu hned řekl, ať jí má takhle na každý zápas, že by to bylo pro nás ideální. Se zraněnou rukou dát 29 bodů? Velká poklona před ním! Parádní výkon.
V čem je výjimečný?
V extrémní rychlosti, to je jeho hlavní vlastnost a přednost. A zároveň má velké basketbalové IQ. Takhle kombinace je nezastavitelná minimálně na poměry české ligy.
Druhý tahoun AJ Walton teď tolik neskóruje, ale i tak je nepostradatelný?
On je prostě lídr v každém zápase. Pořád je strašně znát, když na hřišti je a když není. I když má špatný zápas, tak pro nás je to průměrný výkon průměrného hráče. Takový by chtěl být každý.
Učíte se od nich?
Určitě. Jejich mentalita je natolik odlišná, že když to člověk jenom chvíli pozoruje, hodně pochytí. Samozřejmě změnit se charakterově je těžké. Předpokládám, že nikdy nebudu jako oni. Ale rozhodně se z toho dá poučit.
Je letos šance na titul pro každého semifinalistu 25 procent, jak se někde objevilo?
Nesmysl. Pětadvacet procent určitě ne. Když se zeptáte zkušeného bookmakera, určitě nedá všem čtyřem stejnou šanci. Ale je fajn, že stát se může cokoli.
Jak byste ta procenta rozdělil vy?
Netroufám si to hodnotit.
Z oblíbence psancem, na Vyorala se v Děčíně bučelo. Přes čáru, čertil se |
Cítíte v play off jiný náboj než dřív, protože titul je letos velký hnací motor?
Určitě jo. Už jen výhra v Českém poháru nás namotivovala natolik, abychom šli i v lize s cílem zlata, které tady ještě nikdy nebylo.
Kolik máte děčínských stříber?
Já mám všechna čtyři. Jako jediný.
Takže i pro vás osobně je zlato...
...extrémně lákavé. Věc, kterou jsem nikdy nevyhrál. Ani v mládežnické kategorii jsem nebyl nikdy první.
Řešíte v kabině titul, anebo radši o něm mlčíte, abyste to nezakřikli?
Ne, to ne. Nikdo z nás tolik pověrčivý není. Otevřeně se bavíme, že jdeme za titulem, není to žádné tajemství.