ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Petrášek, MAFRA

Víc než půlce zemědělských firem chybí lidé celoročně, dalším sezonně

  • 91
Naprostá většina zemědělských podniků si stěžuje na nedostatek zaměstnanců, z toho skoro 60 procentům celoročně, další skoro pětině pak na sezonní práce. Uvádí to aktuální průzkum Agrární komory ČR. Nejčastěji chybí pracovníci v personálně náročnější živočišné výrobě, tedy dojiči, krmiváři nebo zootechnici.

V rostlinné výrobě pak firmy na trhu nenacházejí traktoristy, opraváře zemědělských strojů a obecně mechaniky, nedostatek je i agronomů.

Navíc ještě nemá největší zaměstnavatelský Zemědělský svaz ČR, přestože je skoro konec dubna, uzavřenou kolektivní smlouvu na letošní rok. Odbory požadují nárůst tarifních základů o desetinu, zaměstnavatelé trvají na 5,6 procenta. Poprvé si tak na vyřešení situace zemědělci najali mediátora.

Jen klacky pod nohy, nic nesmíme. Nejsme konkurence, říká soukromý zemědělec

V českém zemědělství aktuálně pracuje zhruba 98 tisíc lidí, postupně jich ubývá. Podle údajů ministerstva zemědělství jich před čtvrt stoletím bylo více než dvojnásobek. Navíc je stále více vidět, že Čechům se do práce v zemědělských provozech moc nechce. Zatímco v roce 2014 pracovalo v oboru 7 540 cizinců, loni jich bylo už přes 23 tisíc, což je skoro čtvrtina z celkového počtu pracovníků. Z toho 40 procent z Ukrajiny, dále pak šlo o Slováky, Rumuny, Bulhary a Maďary. Podle komory pak někteří pracovníci cestují i z exotičtějších destinací, jako je Vietnam, Arménie, Mongolsko nebo Kolumbie.

Není ani dost peněz

Podle prezidenta komory Jana Doležala je nedostatek lidí dalším hřebíkem do rakve. „Přes pravděpodobný útlum objemu výroby nebude stačit aktuální počet pracovníků na pokrytí nezbytného objemu práce. Procesy v zemědělství jsou navíc dlouhodobé a nelze je vypnout ze dne na den tak jako v továrně,“ vysvětluje prezident komory.

Problémem jsou i peníze za odvedenou práci. Podle posledních státních údajů byly mzdy v zemědělství proti průměru v republice na 78,9 procenta – ta loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 40,4 tisíce korun.

Zatímco firmy z Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů uzavřely se zemědělskými odbory kolektivní vyjednávání už v prosinci, kde souhlasily s 10procentním nárůstem tarifních tabulek, Zemědělský svaz s tím nesouhlasí. „Nepodařilo se nalézt kompromis, a tak jsme odborům navrhli mediátora, jehož prostřednictvím by se nalezlo smírné řešení. Bohužel ani po několika měsících jsme nedostali odpověď, zda odboráři s mediací souhlasí,“ uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Banky půjčí levně jen „zeleným“ farmářům. To by byl konec, reagují mnozí

Podle odborářského předáka Bohumíra Dufka není ale kam ustupovat. „Zaměstnavatelé by byli nejraději, kdyby lidé chodili do práce zadarmo,“ řekl předseda zemědělských odborů MF DNES, který také poukázal na nárůst zisků v zemědělství za loňský rok. Podle šetření Zemědělského svazu ČR došlo k navýšení meziročně o 142 procent na 22 miliard Kč. Podle dat ČSÚ, který ale hodnotí podnikatelský důchod, pak na 27,9 miliardy Kč. Svaz však avizoval, že za letošní rok zisk kvůli nákladům enormně klesne.

„Když je špatně, tak se musí zaměstnanci uskromnit, a když je dobře, tak se musí uskromnit, protože za rok bude špatně,“ glosuje Dufek. Podle něj zaměstnanci ve větším odešli do průmyslu, kde jim podniky nabídly více peněz. Druhým problémem je pak podle něj výše dotací. „České zemědělství nemá takové dotace jako západní zemědělci, což je také vidět na úrovni průměru platů,“ doplnil.

Druhým problémem, který se bude v následujících letech prohlubovat, je nedostatečná generační obměna, zemědělští pracovníci nadále stárnou. Podle posledních státních dat bylo pracovníků starších 60 let skoro 14 procent v oboru. Mezi 45 a 59 lety jich pak v zemědělství pracuje 45 procent, nejmladších do 30 let pak 12 procent, zbylých 30 procent je ve věku mezi 30 a 44 lety.

Pomohla by úleva na pojištění

Stát se snaží mladé začínající zemědělce podporovat finančně. Zemědělci do 40 let dostávali na hektar v předchozím programovém období 886 korun, od loňska pak jde o1607 korun. Mají také více preferenčních bodů v některých dalších investičních titulech. Navíc pak mohou získat jako jediní na nákup zemědělských nemovitostí, zejména pozemků, nebo na investice do vlastních produktů peníze od státu předem.

Podle komory by zemědělci uvítali úlevy na sociálním pojištění, které loni sliboval ministr práce asociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zhruba 60 procent podniků považuje tyto úspory za klíčové pro další fungování firmy, řada z nich by poté platy zvyšovala, uzavřeli agrárníci.