Pouze 84 z 258 kilometrů měli cyklisté v nohách, když se ve sjezdu ocitl na zemi Tadej Pogačar. Obrázek, který vzhledem k technickým schopnostem Slovince není často k vidění. Tentokrát ale přišel v tu nejnešťastnější chvíli.
Slovinec byl v tažení za ardenským triplem. Poté, co dominantním způsobem vyhrál minulou neděli Amstel Gold Race a ve středu Valonský šíp, zbýval pouze Lutych k zisku prestižní kombinace.
Jenže štěstí v neděli Pogačara opustilo. S podezřením na zlomeninu kosti v zápěstí musel vzdát.
A pole favoritů se rázem zúžilo na jediného superfavorita.
Evenepoel celý den těžil z vynikající práce svých týmových kolegů. Vezl se v popředí pelotonu a s výrazem mírného znudění nemusel šlápnout ani jednou navíc.
Jak se blížili ke stoupání Côte de la Redoute, na kterém loni Belgičan závod rozhodl, zavládlo v pelotonu napětí a všichni ostatní lídři se tlačili o místo za Evenepoelovým zadním kolem.
Třicet čtyři kilometrů do cíle, rampa na Côte de la Redoute. Už už se Evenepoel zvedal k útoku, v tom mu na mokré vozovce mírně podklouzlo zadní kolo. Nevadí, počkám, jako by si řekl a na chvíli se zase stáhl.
Chvíle klidu ale netrvala dlouho. Jen pár set metrů vydržel v obklopení soupeřů, než zavelel k rozhodujícímu nástupu.
A i když ostatní favorité nemohli čekat nic jiného, přesto nebyl žádný, který by se ho dokázal zachytit.
Přes vrchol už projížděl sám. Nejblíže mu byl Tom Pidcock (Ineos), který ho v kluzkém sjezdu rychle dojel, v následujícím stoupání se ale nemusel Evenepoel ani příliš snažit a Pidcock s ním začal rychle ztrácet kontakt.
Do cíle zbývalo třicet kilometrů a o letošním vítězi nejstaršího jednorázového závodu v kalendáři bylo jasno.
Jakoby se zbylí cyklisté ani nesnažili náskok mistra světa stahovat. Jeho výhoda rychle rostla a už daleko před cílovou páskou si mohl dovolit úsměvy do kamery a nadšené pumpování pěstí.
Právě obhájil vítězství na jednom z cyklistických monumentů, navíc v dresu mistra světa. „Je to magické. Myslím, že si fotku z cíle pověsím do ložnice,“ komentoval s úsměvem v cíli.
„Původně jsme s týmem plánovali zaútočit později, ale protože bylo mokro, změnili jsme plány. Závod jsme zvládli dobře psychicky, po celou dobu jsme zůstali klidní,“ vysvětloval a vyzdvihoval svůj tým.
Za Evenepoelem se pronásledovatelé sjeli v drobný peloton, ze kterého nakonec vykrystalizovala trojice Pidcock, Ben Healy (EF) a Santiago Buitrago (Bahrain Victorious), která bojovala o druhé místo.
Spurt zvládl nejlépe Pidcock, který po třetím místu na Amstel Gold Race, přidal další ardenské pódium. Za Pidcockem dojel na třetí příčce Buitrago.
Jak se vše odehrálo
Ačkoliv meteorologové slibovali na neděli déšť, start v Lutychu proběhl za slunečného počasí. Příznivě se také vyvíjel závod, protože už po pár kilometrech se oddělila jedenáctičlenná skupina uprchlíků a situace v pelotonu se zklidnila. I proto se náskok úniku rychle vyšplhal přes dvě minuty.
Více než 170 kilometrů stále zbývalo do cíle a uprchlíci se těšili z téměř pětiminutové výhody, když se stal klíčový okamžik dne: pád a následné odstoupení Tadeje Pogačara. Jeho týmoví kolegové na něj chvíli čekali, místo zpět do pelotonu ale Slovinec zamířil do nemocnice na vyšetření poraněného zápěstí. V průběhu závodu pak přišla zpráva, že Pogačar podstoupí ještě v neděli večer operaci zlomené kosti.
V polovině závodu zkropilo závodníky pár kapek deště a peloton zamířil vstříc sérii devíti rozhodujících stoupání.
A už od toho prvního začal Quick-Step znepříjemňovat život svým soupeřům. Na čele pelotonu se usadil Pieter Serry a s vyceněnými zuby nasadil tak ostré tempo, že se pole rychle natáhlo po úzké valonské silničce jako šňůra korálků.
Hned na následujícím stoupání se ocitli na chvostu i lídr týmu Bahrain Victorious Mikel Landa nebo naděje AG2R Benoit Cosnefroy. Vinou žaludečních problémů odpadl také Enric Mas (Movistar).
Naopak dopředu pole se na Côte de Wanne posunul Jan Tratnik (Jumbo-Visma) a za okamžik už vystřelil z pelotonu vstříc skupině uprchlíků, která měla v tu chvíli náskok minuty a půl. I když svým vysokým tempem očesal všechny ostatní závodníky, kteří se ho snažili zachytit, k prořídlému úniku se Tratnik dostal až po dvaceti kilometrech těžké dřiny.
V tu chvíli zbývalo do cíle 65 kilometrů a z původních jedenácti uprchlíků zbylo pět vytrvalců. Když k nim ovšem na úpatí stoupání Col du Rosier dorazil Tratnik a hned se usadil v čele skupiny, začal se únik znovu drolit. Až na vrchol se Tratnika udržel pouze Simone Velasco (Astana) a společně pokračovali dalších 26kilometrů, než je na Côte de la Redoute definitivně pohltil peloton.
Předpověď počasí se naplnila a na závodníky už nějakou chvíli padal hustý déšť, když došlo k tomu, na co celý den všichni čekali, přesto tomu nedokázal nikdo zabránit.
Evenepoel se zvedl ze sedla a postupně se vzdálil všem svým soupeřům.
Cyklistický závod Lutych-Bastogne-Lutych (WorldTour)258,1 km: 1. Evenepoel (Belg./Soudal-Quick Step) 6:15:49, 2. Pidcock (Brit./Ineos Grenadiers), 3. Buitrago (Kol./Bahrajn-Victorious) oba -1:06, 4. Healy (Ir./EF Education-EasyPost) -1:08, 5. Madouas (Fr./Groupama-FDJ) -1:24, 6. Martin (Fr./Cofidis) -1:25. |