Poslechněte si celý rozhovor s politologem Markem Čejkou v Kontextu:
„Huvára musí být srovnána se zemí,“ prohlásil ve středu izraelský ministr financí Bezalel Smotrič a dál tak přilil olej do ohně nekonečného konfliktu ve Svaté zemi. Aby bylo jasno, Huvára je palestinská vesnice, do které o víkendu vypadl rozzuřený dav židovských osadníků a vypálil několik domů a desítky aut.
Pogrom – jak o útoku píše izraelský list Haarec – byl reakcí na vraždu dvou židovských osadníků. Na okupovaných palestinských teritoriích tak opět vzplály plameny nenávisti, které se už dávno nikdo nepokouší uhasit. Mírový proces je mrtvý, dvoustátní řešení je jen prázdné heslo a radikálové v nové izraelské vládě otevřeně hovoří o anexi Západního břehu.
„Dnešní situace je specifická tím, že v Izraeli je opravdu extrémně radikální vláda. Říkal jsem si, že taková se dostane k moci třeba za patnáct, dvacet let, ale najednou se to děje teď,“ vysvětluje Čejka a poukazuje na fakt, že kolonizaci Západního břehu potichu podporovaly i bývalé vlády, ale radikálové jako Smotrič a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir se tím už vůbec netají.
Ani politická situace na druhé straně není příliš radostná. Palestinci jsou z vlády čím dál víc autokratického Fatahu frustrovaní, prezidentovi Mahmúdu Abbásovi je navíc 87 let a není jasné, kdo by ho měl nahradit. Není vyloučeno, že na Západním břehu po jeho odchodu zavládne anarchie nebo konflikt s prvky občanské války, jaký v roce 2006 probíhal v pásmu Gazy.
 |
„Na Západním břehu by to bylo daleko závažnější. Může se to zvrhnout i v konflikt mezi Palestinci a izraelskými osadníky. Jak to může vypadat, jsme viděli nyní v Huváře. Teroristické akce proti osadníkům a na druhé straně pogromy, vypalování vesnic a mešit. Je to spíše černý scénář, ale ne úplně nereálný. Nejsem úplně optimista,“ dívá se budoucnosti Čejka.
Řeči o plíživé anexi Západního břehu nastolují otázku, co by se stalo s více než 2,5 milionem Palestinců. Podle Čejky by „jednostátní řešení“ mohlo fungovat jen v případě, že by ve společném státě měli stejná práva jako Izraelci. „Ale tak to vůbec nevypadá. Už dnes si izraelští Arabové oprávněně stěžují na diskriminaci ze strany Izraele. Palestinci jsou na tom ještě výrazně hůř,“ dodává expert.
V souvislosti s postavením Palestinců se v západních médiích občas mluví o apartheidu, což Izrael hodně dráždí. Posilování segregace a rozdělování na občany první, druhé a třetí kategorie – pokud by se Palestinci v případě anexe Západního břehu vůbec stali občany Izraele – ovšem podle Čejky vůbec není vyloučeno.
„Při srovnávání s jihoafrickým apartheidem jsem vždy opatrný, ale současná situace skutečně vykazuje hodně podobných prvků. A může to být ještě výrazně horší, skutečně se to může velmi podobat jihoafrickému modelu,“ vysvětluje autor knihy Izrael a Palestina, která loni na podzim vyšla v novém aktualizovaném vydání.
Jak se na vývoj v Izraeli dívají Spojené státy? Může se proti současnému směřování země postavit armáda a bezpečnostní služby? Co Benjamin Netanjahu sleduje reformou justice, proti níž v ulicích demonstrují desetitisíce lidí? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
