Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pondělí oznámil, že Izrael Spojeným státům sdělil, že nebude legalizovat žádné další židovské osady na Západním břehu poté, co tak učinil před týdnem v případě devíti osad.
Ty 12. února dodatečně formálně uznal izraelský bezpečnostní kabinet, který má v tomto rozhodovací pravomoci. Šlo o první takové rozhodnutí za nové Netanjahuovy vlády, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.
Legalizaci devíti osad kritizovaly krátce poté Spojené státy a také Francie, Německo, Itálie či Velká Británie. „Důrazně odmítáme podobná jednostranná opatření, která vyostřují napětí a podkopávají vyhlídky na vyjednání dvoustátního řešení,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Na to ostře reagoval izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. „Území Izraele náleží izraelskému lidu...Tohle je naše doktrína. Devět osad je pěkných, ale není to dost. Chceme jich mnohem víc,“ řekl ultranacionalistický politik.
Rozšiřování osad, které považuje většina mezinárodního společenství za nelegální, označuje současná americká vláda za překážku ukončení izraelsko-palestinského konfliktu s Palestinci.
Izrael čelí hrozbě povstání, plameny hasí Netanjahuova vláda pyromanů |
Podobně se v pondělí vyjádřila Rada bezpečnosti OSN v prohlášení předsednictví, které odsouhlasilo všech patnáct členských zemí. „Rada bezpečnosti opakuje, že pokračující izraelské osídlování nebezpečně ohrožuje proveditelnost (mírového) řešení se dvěma státy,“ citovaly z prohlášení zahraniční tiskové agentury.
Rada bezpečnosti v této věci nakonec nehlasovala o návrhu rezoluce odsuzující počínání Izraele. Text navržený Spojenými arabskými emiráty ve spolupráci s Palestinci by vyzval Izrael, aby okamžitě zastavil veškeré osídlovací aktivity na okupovaném palestinském území.
Podle agentury AFP s iniciativou nesouhlasily USA, které mají v radě právo veta. Washington navrhovanou rezoluci označil za „nepříliš užitečnou“ pro dialog mezi Izraelci a Palestinci a nakonec zůstalo u zmíněné právně nezávazné deklarace.
Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Na Západním břehu Jordánu žije na 500 tisíc židovských osadníků a asi tři miliony Palestinců.
Blížíme se k diktatuře, řekl exšéf Mosadu
Desítky tisíc lidí se v pondělí opět sešly před izraelským parlamentem, který má hlasovat v prvním čtení o kontroverzní soudní reformě. Podle neoficiálních odhadů je na demonstraci nejméně sto tisíc lidí. Premiér Benjamin Netanjahu poslancům své strany Likud řekl, že „protestující pošlapávají demokracii“ a „nerespektují výsledky voleb“.
Deník Haarec po poledni zveřejnil video, na němž je okolí parlamentu zaplněné davy lidí mávajícími izraelskými vlajkami. Už dříve místní média informovala také o demonstracích v Tel Avivu a dalších městech. Deník The Jerusalem Post ráno napsal, že demonstrující zablokovali některé silnice, včetně té, která vede z Tel Avivu na Ben Gurionovo mezinárodní letiště.
Skupiny protestujících se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu. Server The Times of Israel ráno napsal, že tisíce rodičů se svými dětmi manifestují před školami v různých částech země.
Policie v Jeruzalémě postavila okolo budovy parlamentu zábrany a posílila nasazení policistů v ulicích. Několik demonstrantů bylo zadrženo kvůli blokádám silnic, napsal The Jerusalem Post. Ministr národní bezpečnosti Ben-Gvir kritizoval policii, že blokádám silnic nezabránila. „Svoboda slova ano, anarchie ne. Musíme zachovat chod země a nedovolit anarchistům, aby ji paralyzovali,“ řekl.
Proti návrhu soudní reformy se v Izraeli konaly velké demonstrace už od začátku ledna každou sobotu v Tel Avivu, posléze se rozšířily do dalších měst. V Jeruzalémě se protestovalo i před týdnem, kdy se podle organizátorů účastnilo na 100 tisíc lidí, jiné zdroje psaly asi o 70 až 80 tisících demonstrantů u sídla parlamentu.
Návrh vládní koalice, v níž jsou zastoupeny i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, je předmětem kritiky ze širokého spektra a mnozí se obávají o izraelskou demokracii. Například někdejší šéf izraelské tajné služby Mosad Tamir Pardo řekl, že by rozsáhlé reformy posunuly Izrael směrem k diktatuře.
„Vláda předkládá k prvnímu hlasování dva zákony, které zruší demokracii v Izraeli,“ řekl v pondělí na jednání své strany opoziční lídr a do loňského prosince premiér Jair Lapid. Podle něj večer udělá Izrael první krok k nedemokratickému státu.
Lapid rovněž obvinil vládní koalici z odmítání dialogu a z šíleného běhu k ukvapené a nezodpovědné legislativě. „Neproběhla žádná skutečná diskuse o strašných škodách, které tato legislativa způsobí ekonomice a živobytí nás všech, ani o nebezpečí pro bezpečnost či o tom, že se tím rozděluje izraelský lid,“ řekl Lapid.
Izrael řeší, jak se ekonomicky nezadrhnout. Kvůli radikálům vláda nemusí uspět |
„Otcové zakladatelé (Státu Izrael) si nepředstavovali, že bychom měli mít nedemokratický režim. Věděli, že demokracie není jen o sčítání hlasů voličů, ale i o naslouchání jim. Dnes, premiére Benjamine Netanjahu, nenasloucháte voličům,“ vzkázal předsedovi vlády další opoziční lídr Benny Ganc.
Rovněž izraelský prezident Jicchak Herzog už před více než týdnem vyzval vládu, aby se schvalováním reformy počkala a hledala kompromis s opozicí. Také americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides o víkendu uvedl, že vláda by měla přibrzdit a hledat shodu na reformě, jejíž návrh by v nynější podobě mohl ohrozit demokratické fungování izraelských institucí.
Parlament má hlasovat odpoledne, od páté hodiny SEČ, o první části soudní reformy. Schvalovat má v prvním čtení část týkající se jmenování soudců Nejvyššího soudu, podle reformy by nad jmenováním získala kontrolu vládní koalice. Další část návrhu má zamezit Nejvyššímu soudu v blokování zákonů označovaných jako „základní zákony“. Jde o normy, jež nahrazují ústavu, kterou Izrael nemá, připomněla AP.
Kritici reformy se také obávají, že vláda tak bude moci označit za „základní zákon“ jakoukoli legislativu a omezí vliv Nejvyššího soudu na ni. Někteří tvrdí, že reforma pomůže i premiéru Netanjahuovi v jeho trestním stíhání kvůli korupci. Netanjahu vinu v procesech odmítá a soudní reformu hájí tím, že je nutná k omezení aktivistických soudců, kteří podle něj zasahují do výkonné moci.
