Slunce kreslí dlouhé stíny na pražské náplavce a hejna holubů na chvíli vyruší příjezd dvou automobilů. Spíše artefaktů. Jeden z nich bude v historických publikacích popisován jako symbol globalizace a nuceného přechodu k elektromobilitě, druhý je už dnes popisován jako nejlepší vůz své doby. Dělí je od sebe padesát let, ale společným je jim důraz na maximální komfort či nevšedně velký rejd předních kol, usnadňující manévrování.
Typ DS 19 navždy glorifikovala jeho úloha ve filmu Fantomas se zlobí z roku 1965. V něm ve velkém finále prchá hlavní padouch v bílém DS 19 a díky křídlům a tryskovému motoru za typicky hlubokého smíchu Miroslava Moravce uniká spravedlnosti.
Nicméně už deset let před tím DS 19 šokoval progresivností své konstrukce. Měl samonosnou celokovovou karoserii s řadovým, čtyřválcovým zážehovým motorem uloženým vpředu podélně a pohonem předních kol. Začínal s objemem 1,9 litru a ve verzích DS 20 až 23 se (analogicky) propracoval až na 2,3 litru. Nebyl to však rozhodně žádný pád z čistého nebe, Citroën totiž tuto koncepci ověřil již ve svém typu Traction Avant, vyráběném od poloviny 30. let.
Autofotka týdne: Francouzská a italská bohyně, Lollobrigida a Citroën DS |
DS 19 se stal vyhledávaným vozem zákazníků střední a vyšší střední třídy, ale jezdily s ním i pomazané hlavy ze všech nejpomazanější. Třeba francouzský prezident Charles de Gaulle jej používal po celou dobu své vlády, tedy v letech 1959 až 1969. Úspěšně v něm unikl oficiálně dvěma, neoficiálně až dvacítce pokusům o atentát (ve vnitřních složkách se tehdy bojovalo třeba proti osamostatnění Alžíru). DS vítězil v rally po celém světě a nakonec do roku 1975 vznikl v počtu blížícím se 1,5 milionu. Na drahý vůz z druhé poloviny 20. století slušné číslo.
Vůz postavili italský stylista Flaminio Bertoni a francouzský letecký konstruktér André Lefèbrve. Technickým skvostem tohoto stroje se stal centrální plynokapalinový systém, ovládající v jednom společném okruhu posilovače řízení a brzd, polosamočinnou převodovku bez spojkového pedálu i pověstné pérování. Umožňoval nejen nesmírně plynulý přejezd nerovností, ale též manuální regulaci světlé výšky v širokém rozsahu. Problém nastal ve chvíli, kdy došlo k nějaké netěsnosti v tomto komplikovaném okruhu: podvozek spadl na nejnižší roveň a vůz přestal brzdit, zatáčet, a podle použité verze třeba i řadit.
Tuto soustavu Citroën ladil unikátním způsobem a takřka až k dokonalosti přes řady CX, BX, XM či Xantia až ke svému poslednímu typu C5, jenž dějiny plynokapalinového systému podvozku Hydractive 3 definitivně uzavřel ukončením své výroby kolem roku 2017.
Konec zelených koulí. Citroën se loučí s podvozkem, který uměl zázraky |
Dárek pro tátu
Ale zpět do Prahy na Náplavku. Hnědá „dééska“ je modelu D Super, jenž spolu se základním D Spécial nahradil v roce 1970 „vylevněnou“ verzi ID 19. Kvůli tomu má například manuální řazení převodovky a pevné pomocné světlomety, tedy s manuální regulací výšky a bez natáčení do zatáčky. Vyrobena byla v roce 1974 a dodána do Holandska a k nám se dostala roku 2015. Její majitel ji pořídil pro svého otce, pro nějž byla celoživotním snem. Po jeho úmrtí zůstala v rodině a dělá radost při víkendových jízdách. Je to i z dnešního pohledu, tedy bráno prizmatem zejména hustšího a rychlejšího provozu, překvapivě praktický vůz se snadným manévrováním a znamenitým výhledem do všech stran, daným též bohatě prosklenou karoserií s tenkými sloupky.
Při podrobné prohlídce vozu vynikne, že DS 19 stavěli konstruktéři, kteří byli na jednu stranu odvážní, ale zároveň zkušení a všechno to dobře vymysleli a předem důkladně otestovali. Najdeme řadu skutečně originálních, a přitom dokonale funkčních prvků. Světlou výšku lze regulovat v pěti polohách pákou na podlaze za levým předním podběhem. Palubní deska je přehledná, přístrojový štít nepostrádá otáčkoměr ani další kontrolky a další důležité ukazatele, k tomu je na něj vždy dobrý výhled díky jednoramennému volantu. Středový tunel zcela chybí a podtrhuje celkově vzdušný dojem; řadicí páka je navíc vpravo pod volantem. A vnitřní zpětné zrcátko je uložené na palubní desce, a nikoli na stropě! Opět ryze funkční řešení: vlivem nízké horní hrany zadního okna by jím jinak nebylo vidět za auto…
Pařížský dandy jede z kosmetiky. Vzal to přes posilovnu |
Spoustu zajímavých věcí najdeme i zvenčí. Když třeba chcete měnit píchlé kolo, stačí zvednou pérování nahoru, podepřít něčím práh před postiženým kolem a vůz pustit k silnici. Vyvěsí se a pohodlně se k němu dostanete i bez heveru. Nad odrazkou v zadním blatníku je viditelný šroub. Povolíte jej klíčem na kola a celý blatník jedním pohybem pohodlně sejmete.
A rezervní kolo? Není vzadu, takže je prostor pro zavazadla až překvapivě prostorný. Své místo má totiž pod přední kapotou, ve skloněné pozici hned za nárazníkem. DS 19 zcela postrádá masku chladiče, vzduch k chladiči totiž vstupuje jen otvorem pod nárazníkem a k chladiči je náporově veden pouzdrem, na němž je položena rezerva.
Kruhové zadní blikače jsou usazeny na konci rozšířených tubusů, ústících z chromovaných lišt horní hrany bočního zasklení. A ty má i druhý vůz, jenž se právě na prosluněné scéně pražské náplavky objevuje…
Autofotka týdne: Našli jsme utajený poklad, francouzskou bohyni z Čech |
Vlajková loď
DS 9 je vlajkovou lodí francouzské části koncernu Stellantis. „Blikače“ s ohledem na aktuální legislativu ve skutečnosti hrají úlohu pozičních svítilen, skutečné blinkry jsou pak součástí zadních skupinových svítilen v rámci LED bloků s originálním kosočtvercovým vzorem. Ten se opakuje i v interiéru, ale o tom až později. Alespoň třeba po odemčení se na chvíli rozsvítí oranžově.
Také o 50 let novější DS 9 je klasickým čtyřdveřovým tříprostorovým sedanem, a i když má při pohledu z profilu samozřejmě poněkud jiné proporce, stylisté jí dali směrem vzad postupně sestupující střechu, připomínající originál.
Také pro DS 9 je typické na dnešní dobu až opulentní použití chromovaných lišt a dalších dekorací. Jejich úlohou je dále podtrhnout dojem exkluzivity, kterou mají rádi zejména zákazníci v Číně, kde také vůz vyrábějí. DS 9 má plug-in hybridní poháněcí ústrojí E-Tense s přeplňovaným zážehovým čtyřválcem 1.6 PureTech/147 kW a 81kW elektromotorem, dávající vozu celkový výkon 250 koní a točivý moment 320 Nm.
Automobilová Miss. Před 60 lety představili Francouzi bohyni |
To vše v kombinaci s poctivou osmistupňovou samočinnou převodovkou s kapalinovým měničem momentu a pohonem předních kol. Vůz z klidu na 100 km/h zrychlí za 8,1 s a jede až 240 km/h, což jsou pro hnědou D Super parametry samozřejmě naprosto nedostižné. Kdo by chtěl ještě víc, může sáhnout po modelu E-Tense 4x4 s elektromotorem i na zadní nápravě a celkovým výkonem 360 koní. DS 9 navíc umožňuje volit mezi benzínem a elektřinou. Na tu ujedete reálně kolem 35 km, a když chcete dál, stále máte v záloze spalovací motor a možnost kdykoli rychle natankovat.
OBRAZEM: Kupé z Bohyně vypadá jak rozšlápnutý škrpál, ale je to unikát |
DS 9 jezdí překvapivě podobně jako „déeska“ kdysi, je tedy především komfortní, a i přes zástavbu adaptivních tlumičů se hodí hlavně pro klidnou jízdu. Jinak se rozhoupá a složitý poháněcí systém chvílemi neví kudy kam. Ačkoli se výchozí cena blíží hranici 2 mil. Kč, výbavou překonává i o mnoho dražší konkurenty. Dvojice digitálních displejů i kompletní sestava komfortních a bezpečnostních asistentů jsou samozřejmostí, ale těšit se můžete také na čalounění jemnou kůží Nappa či sedadla, vyhříváním v zimě, odvětráváním v létě a masáží. A teď pozor: to vše platí i pro sedadla vzadu!
Citroën ukázal všem cestu. Inovoval krizi navzdory a dal vše dopředu |
DS 19 byla vyvrcholením konstrukce Traction Avant a stala se bezpochyby nejmodernějším automobilem své doby. Nová DS 9 se stane symbolem přechodu na elektřinu. Mezistupněm plným možností, ale také nutných kompromisů. Nabíjí se pomalu a nádrž na benzín má malou. Jde však o mimořádně komfortní a špičkově vybavený automobil dnešní doby, za jehož volantem rozhodně s davem nesplynete…
