Společnost Kyodo Senpaku, jejíž lodě stále brázdí vlny Jižního oceánu, si od otevření nových automatů s velrybím masem slibuje zvýšení odbytu produktu v zemi. Její zařízení nyní prodávají několik různých druhů výrobků včetně konzerv s masem, které firma dováží z Islandu, slaniny, steaků a masa, které lze jíst syrové jako sašimi. Ceny produktů se pohybují od 1 000 do 3 000 jenů (173 až 520 Kč).
Přestože velrybí maso bylo v Japonsku během poválečného nedostatku potravin základním zdrojem bílkovin, jeho spotřeba během šedesátých let klesla, neboť vepřové, kuřecí a hovězí maso se tehdy stalo cenově dostupnějšími.
Podle ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu zkonzumovali ještě v roce 1962 japonští spotřebitelé 233 000 tun velrybího masa a daleko tak překročili spotřebu hovězího (157 000) a kuřecího masa (155 000). V roce 2021 však už Japonci snědli pouze kolem tisíce tun velrybího.
Společnost Kyodo Senpaku uvedla, že první data z prodeje z jejích sedmi automatů v Tokiu dokazují, že mnoho lidí má na tradiční kuchyni stále chuť.„Prodeje předčily naše očekávání, i když výrobky nejsou zrovna levné,“ uvedl mluvčí společnosti Konomu Kubo. Některé položky se podle něj okamžitě vyprodaly, co se týče skladby zákazníků, byla směsicí starších lidí, kteří se chtěli vydat na výlet do minulosti, tak i zvídavých mladších.
Cynický trik
Třebaže nové automaty přilákaly okamžitě své zákazníky, krok nemohl uniknout organizacím na ochranu zvířat. Organizátoři jedné z kampaní okamžitě firmu obvinili ze zoufalého pokusu podporovat krutý a upadající velrybí průmysl v Japonsku.
Island skoncuje s lovem velryb, kvůli Japoncům o jejich maso není zájem |
„Cílem tohoto necitlivého marketingového kroku je zvýšit spotřebu velrybího masa navzdory naší snaze zvrátit pokles spotřeby tohoto produktu v Japonsku“, uvedla organizace Whale and Dolphin Conservation ve svém prohlášení. Dodala, že v roce 2020 japonská vláda poskytla na podporu velrybářského průmyslu dotace ve výši 5 miliard jenů (865 milionů Kč).
„Pouze malá, ale vlivná skupina politiků a zainteresovaných stran velrybářského průmyslu řídí zájmy země v oblasti lovu velryb,“ uvedla Astrid Fuchsová, vedoucí kampaně této skupiny. „Tento nejnovější cynický prodejní trik přichází v době, kdy se japonská agentura pro rybolov chystá přibližně za dva roky rozšířit národní kvóty na lov velryb a případně rozšířit seznam druhů, které lze zabíjet,“ dodala aktivistka.
Velrybí je náš hit
Nabídku velrybího masa z automatů si místní vesměs pochvalují. „Velrybí maso se stalo hitem pro členy naší rodiny,“ uvedla Tokijčanka Miki Yamanakaová, která zde nakupovala již poněkolikáté.
„Můj otec si vychutnával tacuta-age (smažené velrybí maso) s nostalgickým výrazem ve tváři a můj nejstarší syn, který je teprve na střední škole, se stal milovníkem velrybího steaku připraveného se sójovou omáčkou,“ řekla 43letá žena deníku Jomiuri Šimbun v prodejně Kyodo Senpaku na jihovýchodním předměstí hlavního města. „Dnes jsem se vrátila, abych nakoupila další,“ říká žena.
Velrybářská firma pro velký zájem zákazníků tento týden otevře třetí automat v přístavním městě Jokohama a plánuje, že v příštích pěti letech budou stroje fungovat na stovce míst po celém Japonsku.
Již v roce 2014 mezinárodní soud nařídil Japonsku zastavit každoroční vybíjení přibližně 900 velryb v Jižním oceánu poté. Dospěl totiž k závěru, že lov Japonci neprovádí za účelem vědeckého výzkumu, jak Japonsko tvrdilo, ale z komerčních důvodů. O pět let později Japonsko vystoupilo z Mezinárodní velrybářské komise IWC a oznámilo, že lov ukončí. Komerční lov velryb ve svých pobřežních vodách však praktikovalo nadále. IWC v roce 1986 vyhlásilo moratorium na komerční lov velryb, ale i tak jedna z jeho klauzulí nadále umožňovala Japonsku lovit velryby v Jižním oceánu během zimy.
Zničíme velryby a celý ekosystém se zhroutí, varuje biolog Pavel Hulva |
Náš byznys bojuje o přežití
Letos japonská vláda stanovila kvótu lovu velryb na 379 kusů tří druhů. Místní velrybáři však tvrdí, že jejich odvětví bojuje o přežití. Na vině je podle nich stárnutí velrybářské komunity i plavidel, změny v chování kytovců, pravděpodobně souvisejí se změnami klimatu, a právě slabá spotřeba velrybího v zemi.
Podle průzkumu Světového fondu na ochranu WWF zvířat z roku 2012 až 89 procent Japonců uvedlo, že v předchozích dvanácti měsících žádné velrybí maso nekoupili.
Automaty na velrybí maso podporují v Japonsku zejména konzervativní politici, kteří obviňují západní skupiny bojující proti velrybám z kulinářského imperialismu. Argumentují ochranou tradice pojídání velryb, která sahá až do období šogunátu Edo (1603–1868). Společnost Kyodo Senpaku každoročně dodává japonským školám asi sto tun velrybího masa, které dětem podávají v jídelnách.
„Jsme si vědomi kritiky ze strany skupin odpůrců velrybářství, a to i u nás v Japonsku, ale jsou v menšině,“ řekl mluvčí Kubo. „Pro nás je důležité, jakou popularitu automaty zatím u Japonců mají,“ uzavřel podle The Guardianu zástupce velrybářské společnosti.
