Studovala jste textilní fakultu v Liberci, jaké byly vaše představy o budoucím povolání? Snila jste o kariéře módní návrhářky?
Mým snem na začátku studia bylo navrhnout kolekci teplákových souprav. Jenže brzy jsem zjistila, že to dělá každý druhý, a navíc konstrukce střihů mě tolik nepohltila. Spíše jsem se začala zajímat o údržbu textilií, zaměřila jsem se na ekologii a udržitelnost.
Souvisí váš zájem o ekologii s tím, že žijete v severních Čechách, v kraji, který se potýkal s neblahými důsledky průmyslové výroby?
Severní Čechy už dávno nejsou synonymem znečištěného kraje. Ale lidé tady pro ekologii museli udělat mnohem více než v jiných koutech republiky, takže možná do jisté míry to s tím souvisí.
Vždycky jste prala ekologicky?
Ze začátku vůbec ne. Prala jsem tak, jak mě naučila maminka. Ta kupuje prací prášky v Německu, prý mají lepší kvalitu. Později jsem ale raději vyměnila aviváž za ocet a na skvrny jsem používala jedlou sodu.
Jak vás napadlo vyrábět prací papírky?
Přemýšlela jsem nad způsobem praní na cestách a celkově jsem pociťovala, že v tomto segmentu je docela dost problémů. Prací papírky mi připadaly jako nejlepší řešení. Jsou lehké, skladné, ušetří spoustu místa, pohodlně se s nimi pere i v ruce. Jsou ideální nejen na cesty nebo pro sportovce, ale nakonec i pro seniory, kterým ušetří námahu při nošení těžkých nákupů.
A hlavně do projektu vkládám i filozofii udržitelnosti. Například jsme bez odpadů a bez plastu.
Jak příprava takového produktu vypadá? Je to metoda pokus omyl, nebo rovnice a vzorce na tři strany?
Příprava produktu je náročná, stejně tak i vytváření strategií, jako je brand, marketing a další. Já se ale nebojím chybovat, takže je pravda, že metoda pokus omyl mé začátky docela vystihuje.
Do vývoje pracích papírků jste i sama investovala. Prozradíte, kolik?
Přesnou částku neprozradím, ale je to v řádech statisíců.
Kdy vás napadlo, že prací papírky jsou produkt vhodný pro podnikání?
Přihlásila jsem se do soutěže o nejlepší startup Technické univerzity Liberec a vyhrála jsem.
Co bylo dál?
Vlastní finanční prostředky jsem vyčerpala, tak jsem na rozjezd projektu využila crowdfundingové kampaně. Díky tomu, že se cílovou částku podařilo vybrat, měla jsem hned ze začátku prvních 700 zákazníků ještě před tím, než jsem zadala výrobu.
Petra Doubková (25 let)
|
V rámci crowdfundingové kampaně jste získala dokonce více peněz, než kolik jste předpokládala. Překvapil vás takový úspěch? Čím si ho vysvětlujete?
Ano, je tak, výsledky předčily mé očekávání. Vysvětluji si to tím, že to je opravdu báječná věc a mnoho lidí o ni má zájem.
Přesto hned ze startu přišly problémy. Co se stalo?
Vzhledem k situaci po epidemii covidu a následné válce na Ukrajině jsem řešila problémy s výrobou. Došlo k drobnému prodlení, ale situace se již stabilizovala a před Vánocemi jsme odeslali zboží předplatitelům.
Spustila jste vlastní e-shop, znamená to, že budete ve výrobě pokračovat?
Určitě budu. O produkt je značný zájem, máme řadu pozitivních recenzí, které mě potěšily a ujišťují mě, že jdeme správným směrem.
Jaké máte plány do budoucna? Kde vidíte sebe a Ecohaus za pět, deset nebo dvacet let?
EcoHaus vidím v každé drogerii na regálech a v každé domácnosti vedle pračky. V každém sportovním batohu připraveném na cestu. A taky pochopitelně v každém kufru či zavazadle. Neobsahuje žádné tekutiny, takže může být i v těch příručních do letadla. A doufám a věřím, že to snad není nijak přehnaná představa.