Lidé v Česku nevydělávají tolik, kolik by potřebovali. Zdaleka přitom nejde jen o růst dlouhodobých úvěrů na bydlení, ale dochází i k významnému navyšování objemu spotřebitelských úvěrů. Ten v letošním prvním čtvrtletí meziročně podle dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI/NRKI) stoupl dokonce o 6,6 procenta na 577 miliard korun.
„Ať už je ekonomická situace jakákoli, vždy platí, že úvěr sice může být dobrý sluha, ale vždy je špatný pán,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Uvědomit by si to podle něj měli současní dlužníci, ale i ti, kteří zvažují nabrání úvěru. O tom, že nejde o zanedbatelné množství lidí, svědčí i další údaj z registrů dlužníků. Podle nich v Česku nějaký typ spotřebitelského úvěru, mimo úvěrů na bydlení, nyní splácí 2,33 milionu lidí. Průměrná výše jejich dluhu přitom činí 247 tisíc korun. A i ta stejně jako počet dlužníku, který stoupl o 1,4 procenta, v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla. A to o 5,1 procenta, což ve finančním vyjádření značí o 12 597 korun.
David Kučera v souvislosti s úvěry upozorňuje, že i když to lidé ne vždy rádi slyší, s každým úvěrem se pojí úrok, který se navíc podstatně zvýší tehdy, když lidé nezvládnout úvěr splácet řádně včas.
Uvěřila nabídce na zhodnocení peněz. Nakonec kvůli dluhům skončila v exekuci |
„Zejména u takzvaných rychlých půjček, kde vypůjčené sumy nemusí být tak vysoké, protože často slouží k překlenutí špatné situace do dalšího měsíce, do doby, než přijde výplata, se úroky mohou pohybovat v řádu stovek, ale i tisíců procent,“ upozorňuje finanční poradce.
Objem nesplácených úvěrů roste
Zatímco platební morálka u úvěrů na bydlení se podle dat registrů dlužníků dlouhodobě zlepšuje, objem nesplácených úvěrů na spotřebu se letos v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent na 25,5 miliardy korun.
„Vývoj nespláceného dluhu změnil svůj směr už začátkem loňského roku. Zásluhu na tom má zejména zhoršená platební morálka u úvěrů na spotřebu. Ty tvoří 85 procent celkové nesplácené částky,“ uvedl výkonný ředitel NRKI Jiří Rajl.
Za dlouhodobý trend sice označuje snižující se počet lidí, kteří nesplácejí své dluhy. Zároveň upozorňuje na to, že roste průměrná částky dluhu po splatnosti. Podle Rajla jde o varovný signál. Dochází totiž k dalšímu zadlužování již zadlužených lidí a spolu s ním k prohlubování finančních problémů těch, kteří dluhy nezvládají splácet.
Další varující údaj je, že objem dluhu na spotřebu ohroženého nesplácením se meziročně nejrychleji zvýšil u lidí ve věku od 18 do 24 let. To o 26,3 procenta a aktuálně činí 1,5 miliardy korun. A to přesto, že i v této kategorii klesá počet nesplácejících klientů. „Výrazně se tak v této skupině zvýšila průměrná nesplácená částka. Stoupla o 27 procent na 112 tisíc korun,“ doplňuje Rajl.
Ve věkových skupinách se celkový objem nespláceného dluhu snížil pouze u lidí ve věku nad 55 let. Větší potíže se splácením mají i věkové skupiny 30 až 34 let. Celkový objem nesplácené částky se u nich zvýšil o 23,1 procenta na 4,5 miliardy korun. V rámci krajů se celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně zvýšil v letošním prvním čtvrtletí napříč celou republikou, nejvíce ve Středočeském kraji (13,1 %).
Důležitá je finanční rezerva
„Pokud bych měl říci čistě svůj osobní názor, pro mě z hlediska domácností dávají smysl jen hypoteční úvěry. Respektive úvěry, jimiž lidé řeší otázku bydlení, protože to se jim z hlediska času vyplatí,“ říká. Dodává, že úvěry na cokoli z principu odmítá, protože buď na danou věc, kterou si chci prostřednictvím tohoto úvěru pořídit, mám, nebo nemám. „A když na ni nemám, neměl bych se kvůli ní zadlužovat,“ vysvětluje finanční poradce David Kučera. Akceptovatelné jsou pro něj ještě úvěry na koupi auta, protože to bývá nezbytné pro chod domácnosti a pomáhá v časové úspoře.
Podle něj obezřetný přístup ke spotřebitelským úvěrům souvisí s finanční gramotností jako takovou. Může se samozřejmě stát, že domácnost potřebuje náhle větší finanční obnos, pokud se jí například porouchá auto nebo něco v domácnosti. Na druhé straně podle Kučery ani to však není důvod, aby se rodina zadlužovala a následně přeplácela jistinu dluhu na úrocích.
„Na tyto výdaje by měla domácnost vždy pamatovat dopředu. To znamená, že by měla v době, kdy peníze mimořádně nevydává, si naopak tvořit finanční rezervu,“ říká. Minimální rezerva by podle jeho názoru měla činit alespoň částku odpovídající třem měsíčním příjmům domácnosti, v tom lepším případě pak šesti měsícům.
„Samozřejmě že tyto peníze nemusí mít domácnost doma v šuplíku s tím, že bude čekat, až je bude potřebovat. Může je vložit třeba na spořicí účet, ze kterého je může kdykoli vybrat a použít,“ vysvětluje a dodává, že základem finanční gramotnosti je zlaté heslo, které svého času razil nejen ve vztahu ke svým spolupracovníkům i český světoznámý obuvník Tomáš Baťa. A to znělo: „Vydělávej a šetři“!
