S Jizerkami je vystudovaný učitel David Savický spjatý takřka odjakživa. Narodil se ve Frýdlantě, poté žil v nedalekém Novém Městě pod Smrkem a nyní pobývá v Oldřichově v Hájích. Co vše má horská služba v popisu práce a jak se stát jejím členem?
Náčelníkem horské služby jste se stal před dvěma lety, už od roku 2004 jste ale byl její součástí jako dobrovolník, později jako profesionál. Jak si může nezasvěcený člověk představit vaši práci? Jste i nadále klasickým záchranářem?
Celý magazín |
Ano, i tak normálně sloužím jako záchranář v terénu, jen se k tomu přidala řada administrativních věcí a různé papírování. Jsem přímým nadřízeným patnácti zaměstnanců, takže v souvislosti s tím řeším jednotlivé okrsky, služby a další činnosti.
Na webových stránkách horské služby máte v sekci poslání a úkoly uvedené opravdu velké množství činností. Co je tedy mimo samotného zachraňování náplní práce horské služby?
Těch aktivit je poměrně dost. Jde jak o věci praktické, které se týkají například údržby výstražných a informačních zařízení v Jizerkách, tak o věci teoretičtější. Tady jde především o nějakou osvětu, jsou to různé veřejné přednášky nebo spolupráce při vydávání preventivně-bezpečnostních materiálů. Ročně také absolvujeme řadu kurzů, přípravných cvičení a atestačních zkoušek. Potom samozřejmě hlídkujeme na hřebenech, sjezdových tratích a máme pohotovostní služby na stanicích.
Pokud vím, pod vaši oblast spadá celkem osm stanic. Které z nich jsou nejvíce vytížené?
Naše oblast je rozdělena do pěti okrsků, je to Bedřichov, Ještěd, Jizerka, Severák a Tanvaldský Špičák. Každý z nich má potom na starosti jednu až dvě stanice. Nejvíce případů v zimě řeší stanice Tanvaldský Špičák a Rejdice.
Kolik práce má Horská služba Jizerských hor v průběhu zimy? Liší se toto období od letních měsíců?
Liší se to výrazně, protože zima je pro nás z hlediska úrazovosti určitě horší. Ročně ošetříme zhruba 1100 úrazů, z toho většinu právě v zimě, kdy je to přibližně 700.
K jakým situacím pak v zimě v naší oblasti nejčastěji vyjíždíte?
Nejvíc nás určitě zaměstnávají úrazy ve skiareálech, takže sjezdové lyžování a snowboard. Obecně jsou to většinou různá kloubní poranění.
Jak velkým pomocníkem je v těchto situacích aplikace Záchranka?
Velkým, opravdu nám hodně usnadňuje práci, protože přesně zprostředkovává informace o poloze. Dřív byl často problém, když nám dotyčný měl popsat, kde je, takže takhle nám to radikálně zkracuje dobu, ve které jsme schopní se na místo dostat. Aplikace má i několik dalších šikovných funkcí, jako je třeba plánování výletů nebo interaktivní návod pro poskytnutí první pomoci.
Ošetří stovky lidí: Nejvíc práce mají členové horské služby v zimě. Ročně ošetří asi 1100 úrazů, z toho je to v zimě kolem sedmi set. Na snímku v popředí David Savický. | foto: Archiv HS Jizerské hory
Trochu odbočím k jiné věci. Mnoho lidí neví, že stát se zaměstnancem horské služby není tak ,,jednoduché“ jako třeba u dalších záchranných složek. Jak tedy členský proces probíhá?
Pro laika je to poměrně složité. Úplným základem pro vstup jsou samozřejmě odpovídající fyzické schopnosti. Dále musí zájemce splňovat několik dalších podmínek, jako je například věková hranice, nebo trvalé bydliště v náborové oblasti. Zájemce by měl být dobrým lyžařem a pokud je schválen okrskem, stává se čekatelem. V tomto období absolvuje různá školení, kurzy a postupně je i součástí služeb. Po úspěšném absolutoriu letní a zimní školy je potom čekatel přijat za dobrovolného člena. Co se týče zaměstnanců, tak to záleží na daném náčelníkovi a také na tom, jak to má příslušný okrsek s kapacitou stavů. Jestli třeba někdo odchází a je potřeba ho nahradit, nebo nikoliv. Někdy se může stát, že se místo zkrátka neuvolní a doba čekání může být opravdu dlouhá.
Jak je to se zájmem konkrétně u nás v Jizerkách?
Musím říct, že to tu je dobré. Jizerky jsou dobře dostupné, Liberec i Jablonec nad Nisou jsou velká města a jsou blízko, takže na rozdíl od jiných oblastí s nedostatečným zájmem problém nemáme.
Čím vším by měl takový zájemce disponovat? Je zapotřebí nějaké speciální vzdělání, nebo jde převážně o fyzické schopnosti?
Speciální vzdělání potřeba není, pro zaměstnance je nezbytné ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Nutný je samozřejmě i dobrý zdravotní stav a fyzické předpoklady na úrovni výkonnostních sportů. Ze základních dovedností jsem už zmínil lyžování a potom je důležité také horolezectví.
A co ženy? Mají vůbec ve sboru horské služby své místo? Už jen z toho fyzického hlediska…
Své místo tu určitě mají, zatím ale jen jako lékařky horské služby. Legislativně mohou být i v pozici horských záchranářek, platí pro ně ale stejná kritéria jako pro muže, takže je to dost náročné. Je ale určitě možné, že se nějaká žena objeví, dnes už je čím dál tím více i takových, které dělají mužské sporty a jsou fyzicky zdatné. Určitě u nás mají dveře otevřené.
