Auto na dvanáct tisíc kilometrů dlouhou pouť doplnili „autobusovou zastávkou“, která výrazně vylepšila aerodynamiku.
A navrch Mercedes-Benz zvítězil i v klasifikaci kamionů.
Před 40 lety tak Mercedes-Benz ovládl nejtěžší rallye světa, za volantem géčka byl slavný závodní jezdec Jacky Ickx a kompas třímal v rukách herec Claude Brasseur, vyhráli v roce 1983 Rallye Paříž–Dakar s Mercedesem 280 GE.
Toho roku pádilo několik stovek dobrodruhů z Paříže do Dakaru popáté. „Start proběhl brzy ráno 1. ledna 1983 na náměstí Place de la Concorde v Paříži. Po 20 extrémně náročných denních etapách přes pouště, jako je Ténéré na jihu Sahary a na severu Nigeru, dorazilo silně prořídlé pole účastníků do města Dakar na pobřeží Atlantiku,“ popisuje Peter Becker z Mercedes-Benz Classic.
Milují ho vojáci i celebrity. Mercedes G slaví čtyřicátiny na nové opičí dráze |
Každá z posádek najela do cíle 10 000 až 12 000 kilometrů, v závislosti na tom, jak bloudila.
Poprvé se závodilo z francouzské metropole do hlavního města Senegalu v roce 1978. Od prvních ročníků závod přitahoval renomované výrobce automobilů. Za vznikem toho velkolepého dobrodružství stál bývalý automobilový a motocyklový závodník Thierry Sabine (v ročníku 1986 zahynul při havárii vrtulníku).
Šlechtění aerodynamiky nařezanými trubkami
Projekt prosadilo francouzské zastoupení Mercedesu. Přizvalo inženýry ze Stuttgartu, aby pomohli s motorem a aerodynamikou, sluší se připomenout, že slavný terénní speciál má tvary, na které designéři použili jen pravítko a kola obkreslili podle markové mince.
Manažer zákaznického servisu Gunter Latour udržoval dobré kontakty s filiálkou Mercedes-Benz v Untertürkheimu. Do projektu byl přidělen Georg Berkmann, diplomovaný inženýr, jehož hlavní oblastí odpovědnosti byly spalovací motory osobních automobilů v užitkových vozidlech. Pro použití 280 GE v rally přepracoval dvouvačkový šestiválcový motor M 110. Již v roce 1977 vyhrál Mercedes-Benz 280 E z modelové řady 123 s touto pohonnou jednotkou pravděpodobně nejdelší rally v historii motorsportu: Andrew Cowan, Colin Malkin a Mike Broad obsadili první místo v maratonské rally Londýn–Sydney. Po více než šesti týdnech a přibližně 30 000 kilometrech.
Georg Berkmann zvolil jako základ standardní verzi M 110 s výkonem 136 kW (185 k). Pro Rallye Paříž–Dakar v letech 1982 a 1983 chtěl získat ještě větší výkon. Pro srovnání, M 110 v Mercedes-Benz 280 GE, který byl uveden na trh v roce 1979, vyvinul 115 kW (156 k). Inženýr použil vačkové hřídele původně určené pro zvýšení výkonu 280 SL (R 107). Motor pro Paris–Dakar tedy dosahoval výkonu kolem 145 kW (197 k). Jedním z neobvyklých řešení bylo hydraulické čerpadlo z kombi modelové řady 123 pro regulaci světlé výšky zadní nápravy: v závodním Géčku ovšem sloužilo k chlazení manuální převodovky.
Osmiválec, rám, hrany a luxus. Mercedes G je stále poctivý offroad |
Hlavními nepřáteli při provozu závodního speciálu v pouštích afrického kontinentu jsou extrémní teploty, prašnost a špatná kvalita paliva. Nejprve Berkmann přemístil přívod vzduchu k motoru do interiéru. Tam jsou teploty většinou nižší a prašnost ve vzduchu menší. Na špatnou kvalitu benzínu zvolil jednoduchý, ale účinný prostředek. „Na rozdělovač zapalování jsem dal žluté a červené značky. Řidiči tak mohli rychle upravit časování zapalování, pokud by motor klepal kvůli špatné kvalitě paliva,“ líčí dnes, po čtyřiceti letech. Aby to bylo rychlé a nemuseli shánět ten správný nástroj, vynalézavý inženýr připevnil čtyřmilimetrový imbusový klíč na řetěz poblíž rozdělovače zapalování.
S modernizovaným motorem dosáhl 280 GE maximální rychlosti 175 km/h. To bylo o 25 km/h rychlejší než standardní varianta. V roce 1982 Mercedes-Benz 280 GE skončil na Rallye Paříž–Dakar třetí (Jean-Pierre Jaussaud/Michel Briere) a pátý (Jacky Ickx/Claude Brasseur). Po zkušenostech z předchozího roku si však Berkmann byl jistý, že na vítězství, o které usilovali, to v roce 1983 stačit nebude. Radikální zvýšení výkonu motoru ovšem z důvodů spolehlivosti nepřicházelo v úvahu.
Berkmann se obrátil na kolegu inženýra Rüdigera Faula, který vyvinul aerodynamiku různých závodních sportovních vozů a slavného rekordního C 111-IV, který v roce 1979 na italském okruhu Nardo v roce 1979 frčel přes čtyři sta kilometrů v hodině.
Mercedes G, se kterým Jacky Ickx a Claude Brasseur vyhráli rally Paříž–Dakar v roce 1983.
„Ze závodu v Sindelfingenu jsem si sehnal nějaké plastové kanalizační trubky o průměru 70 milimetrů,“ vzpomíná Faul. „Kolem čelního skla připevnil kusy trubek, a výrazně tak vylepšil proudění vzduchu v této oblasti.“ Vzadu zvolil Faul nápadná rozšíření střechy a zadních bočnic. Celé modifikaci říkali v týmu „malý autobusový přístřešek“. Opatření ovšem výrazně snížila odpor vzduchu. Měření v aerodynamickém tunelu Untertürkheim ukázala, že hodnota cd klesla z původních 0,52 na 0,41, to je snížení o výrazných 20,5 procenta.
Georg Berkmann shrnuje: „Díky aerodynamickým změnám se maximální rychlost zvýšila o dobrých 20 km/h na téměř 200 km/h, zatímco spotřeba paliva byla o pět litrů na 100 kilometrů nižší.“
Hvězdy v kokpitu
Jacky Ickx, narozený v Bruselu 1. ledna 1945, byl jedním z nejlepších závodních jezdců od konce 60. let do konce 80. let. V letech 1966 až 1979 vyhrál osm Velkých cen ve formuli 1 a byl vicemistrem světa v roce 1970. V letech 1969 až 1982 vyhrál šestkrát 24hodinovku v Le Mans. V Rallye Paříž–Dakar kromě vítězství v roce 1983 skončil belgický pilot pátý s mercedesem v roce 1982 a druhý v roce 1986 za volantem porsche, v roce 1989 dojel opět druhý s Peugeotem 405.
„V roce 1982 jsme objevili 280 GE. Můžete jej posunout na hranici možností a bez výhrad důvěřovat jeho konstrukci – to je pro Rallye Paříž–Dakar výhoda,“ vysvětlil Ickx v rozhovoru krátce po svém vítězství v roce 1983.
Mistr extrémů Jacky Ickx slaví 75, Porsche mu věnovalo limitovanou edici |
Navíc si velmi dobře rozuměl se svým druhým pilotem Claudem Brasseurem. „Nezačali jsme prostě jako kolegové, ale jako spolupachatelé. To bylo jistě zásadní.“ Brasseur, který zemřel v roce 2020, byl v té době jedním ze slavných francouzských filmových a televizních herců.
Účast Mercedes-Benz France na Rallye Paříž–Dakar přinesla své ovoce třetím a pátým místem již v roce 1982. Mezi prvními deseti vozidly, která projela cílem, byly další dvě 280 GE a prototyp nákladního Mercedesu-Benz.
V roce 1983 závodilo na 12 000 kilometrů z Francie přes Alžírsko, Niger, Burkinu Faso, Pobřeží slonoviny, Mali a Mauretánii do Senegalu 193 automobilů, bugin a nákladních aut a také 111 motocyklů. Nejdůležitější navigační pomůckou byl tehdy kompas. Jacky Ickx a Claude Brasseur se brzy ujali vedení s 280 GE. Před cílem etapy v Agadez (Niger) si Ickx všiml silné ztráty výkonu v motoru. Dostal motor týmového kolegy. Výměna kompletních sestav pohonu s jiným vozidlem v soutěži byla povolena. Poté se Ickx vrátil ke svému obvyklému rychlému tempu a pádil k cíli u Růžového jezera.
Vyčerpání, bloudění
Z této rally s 20 denními etapami o délce 300 až 1 000 kilometrů odstoupilo mnoho účastníků kvůli námaze: selhalo technické vybavení; nehody zdecimovaly pole. Někteří to vzdali z naprostého vyčerpání – nebo proto, že po mnoha hodinách putování pouští už nedojeli včas do cíle etapy,“ popisuje Peter Becker z Mercedes-Benz Classic.
Do cíle dorazilo pouze 61 osobních a nákladních aut a 28 motorek. Ickx a Brasseur byli vyčerpaní, ale oslavovaní vítězové na dakarské pláži. Další Mercedesy G skončily na pátém, šestém a osmém místě. Značka dokonce slavila dvojité vítězství: Georges Groine, Thierry de Saulieu a Bernard Malfériol dojeli do Dakaru jako nejlepší náklaďák s kamionem Mercedes-Benz 1936 AK s pohonem všech kol (261 kW/355 k).
