„Průměrná míra inflace za rok 2022 činila 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993, a to 20,8 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3,“ komentuje výsledky měření Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Očekávání analytiků se pohybovalo mezi necelými 16 až 17 procenty. „Inflaci táhnou nahoru především ceny energií a potravin. Naopak poptávková inflace vzhledem k poklesu reálných mezd a ochlazení spotřebitelské poptávky slábne,“ míní analytici České spořitelny.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 15,8 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména díky zmírnění růst cen automobilů na a cen pohonných hmot a olejů na 4,4 procenta z listopadových 14,5 procenta.
„Pokud bychom nebrali v potaz energetický úsporný tarif, tak je inflace stále blízko dvaceti procentům,“ komentuje aktuální inflaci Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Naopak na meziroční růst cenové hladiny měly v prosinci nadále největší vliv ceny potravin a náklady na bydlení. Z potravin zdražoval především cukr o (98,9 procenta), vejce o 92,4 procenta nebo tuky, které zdražily o 38,2 procenta.
Do nákladů na bydlení se výrazně zakusuje cena zemního plynu (růst o 140,2 procenta). Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 10,9 procenta, oproti listopadu tak jde o pokles o jedno procento.
Kdy se dočkáme normálu?
Česká národní banka (ČNB) očekává výrazné snížení inflace od letošního jara. Ve druhé polovině roku bude kolem 10 procent, řekl guvernér Aleš Michl. Stoupnout až ke 20 procentům by inflace mohla v lednu, kdy odezní efekt úsporného tarifu a projeví se lednové přeceňování obchodníků.
Podobně vysoko by se za leden mohla inflace vyšplhat také podle analytiků České spořitelny, kteří ji čekají na úrovni 19 procent. Od února by pak měla inflace postupně zpomalovat a v roce 2024 se vrátit k inflačnímu cíli.
Podle průzkumu poradenské společnosti PwC 53 procent generálních ředitelů českých firem očekává, že průměrná roční míra inflace v letošním roce bude dvouciferná. „Ředitelé dobře znají situaci ve svých firmách, realita tak předbíhá statistiku. I proto lze očekávat, že ani v letošním roce nebude inflace rychle klesat,“ očekává partnerka PwC pro finanční rizika, treasury a kapitálové trhy Olga Cilečková.
Firmy se podle ní budou vypořádávat především s drahými energiemi, byť jim částečně uleví zastropování cen. „I v roce 2023 budou ale energie hlavním motorem růstu cen, 8 z 10 manažerů totiž očekává letos další růst cen vstupů. Průzkum dlouhodobě potvrzuje, že očekávání manažerů jsou reálná a v předstihu ukazují na budoucí vývoj ekonomiky. Pokud tedy letos polovina šéfů firem očekává dvoucifernou inflaci, není důvod tomu nevěřit. A zůstává otázkou, jestli by na tato očekávání neměla centrální banka reagovat ještě dalším růstem sazeb,“ doplnila expertka.
Hrozí, že se tu vysoká inflace zabydlí na dlouho, říká exguvernér Rusnok |
Pro rok 2023 odhaduje Česká bankovní asociace (ČBA) průměrnou inflaci kolem 10 procent s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. „Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese,“ uvedl Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA.
Napínavé bude sledovat lednovou inflaci. „Lednová inflace je vždy zatížena vyšší nejistotou, protože dochází k přeceňování cen zboží a služeb a v aktuálním vysoce inflačním prostředí je tato nejistota o to větší. Na začátku letošního roku je určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy a meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod 20 procent,“ očekává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Novák dále čeká, že v prvním čtvrtletí letošního roku je nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny. „K viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí a na jednociferné hodnoty pravděpodobně až v průběhu druhé poloviny roku,“ dodal.
Návrat k jednociferným hodnotám vyhlíží také Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „V roce 2023 už očekáváme všeobecný pokles tempa růstu cenové hladiny k jednociferným hodnotám,“ komentuje Kymlička s tím, že by taková situace mohla nastat v druhé polovině letošního roku.
Na riziko neukotvených inflačních očekávání upozornil Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS. „Nelze vyloučit, že nás vyšší inflace bude trápit déle, než si nyní připouštíme. Mění se totiž inflační očekávání lidí a jednotlivé subjekty v ekonomice na sebe reagují tím, že zdražují, protože zdražuje jejich okolí. To může způsobit relativně dlouhou setrvačnost inflačních tlaků, které budou bránit k návratu na inflační cíl,“ netají se s obavami Křeček.
S inflačními očekáváními ve své prognóze pracují i analytici Raiffeisenbank. „Pokles inflace ale očekáváme pouze pozvolný z důvodu nadále zvýšených inflačních očekávání, nízké nezaměstnanosti a dopadům vysokých cen energií,“ míní David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank s tím, že pro letošek očekává inflaci v průměru blízko devíti procent, nevylučuje ale ani vyšší.
