Stanovení vzduchotěsnosti patří mezi stále víc sledované parametry současné výstavby, a to především u budov v energeticky pasivním standardu.
„Jeho provedení je také podmínkou pro získání dotace na stavbu energeticky úsporného domu v rámci programu Nová zelená úsporám,“ upozorňuje Tomáš Pošta ze společnosti Weber, která se zaměřuje právě na nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Máme-li tedy v plánu o dotaci žádat, musíme budovu podrobit podobnému testu.
Ventilátory vytvoří v budově podtlak
Detekční metoda, která vzduchotěsnost obálky ověřuje, se nazývá blowerdoor test. Provádí ji specializované firmy, stavební firmy či dodavatelé stavebních materiálů.
Princip zkoušky spočívá ve vytvoření podtlaku, respektive přetlaku v budově. Ten je zajištěn pomocí jednoho či víc blowerdoor ventilátorů. Na základě zjištěných hodnot, tedy průtoku vzduchu při daných tlakových podmínkách, objemu vnitřního vzduchu a dalších parametrů, se stanoví takzvaná intenzita výměny vzduchu v budově.
Tato veličina udává, kolikrát se při daném tlakovém rozdílu vymění objem vnitřního vzduchu v budově (nebo její posuzované části) během jedné hodiny. Blowerdoor ventilátor se v rámu s plachtou osazuje do dveří nebo do okna obvodové stěny.
Blower Door test odhalí, kudy může do podkroví zatékat. Ušetříte desetitisíce |
Uvnitř domu vytvoří přetlak nebo podtlak padesát pascalů. Měření se obvykle provádí ihned po dokončení konstrukcí zajišťujících vzduchotěsnost budovy, před jejich zakrytím, aby bylo možné efektivně odstranit případné vady.
V případě, že blowerdoor test objeví netěsnosti v obálce budovy, musíme je najít, utěsnit a celý test zopakovat. „Hodnota, které je nutno dosáhnout, je stanovena na n50 = 0,6, což znamená, že při podtlaku či přetlaku padesát pascalů nesmí během jedné hodiny utéct nebo přitéct víc než šedesát procent objemu vzduchu v budově,“ vysvětluje odborník.
Běžné domy, které nebyly postaveny v pasivním standardu, dosahují při blowerdoor testu obvykle hodnot kolem n50 = 3,5. Nesprávně zhotovené domy pak mohou dosahovat hodnoty až deset.
Pozor na utěsnění oken a dveří
U zděných domů může vzduchotěsnou vrstvu představovat vnitřní omítka, která však ve specifických kritických oblastech nemusí být dostatečným řešením. Jde například o oblast oken a dveří.
V těchto místech je třeba využít speciální těsnicí pásky a tmely, které jsou trvale pružné a zároveň časem neztrácí své schopnosti. Kromě netěsností kolem rámů oken a dveří často narušují vzduchotěsnost například špatně provedené těsnicí fólie, nevhodně provedená konstrukce sádrokartonových podhledů, nedotažení vnitřních omítek či neutěsněné prostupy kabelů v elektrokrabicích.
Blowerdoor testem se dá prověřit vzduchotěsnost rodinných i bytových domů či jednotlivých bytů, ale také škol, školek, nemocnic či velkých hal.
V praxi se test provádí obvykle ve dvou fázích. Poprvé v okamžiku, kdy se kompletně dokončí obálka budovy. To stojí kolem tří až čtyř tisíc korun. To se vyplatí, protože ve stavbě je daleko snazší opravit všechny netěsnosti, než kdyby se měřilo až na hotovém domě.
Je ale pravdou, že standardně se blowerdoor test provádí dvakrát – podruhé po dokončení stavby; pak se cena za dvojí měření pohybuje kolem šesti tisíc korun. Při současných cenách energií se tato investice rozhodně vyplatí. Je to jistota, že je dům po konstrukční stránce v pořádku a nebude zbytečně plýtvat energií.
