Obec navíc mívá v letní i zimní sezoně problémy se zvyšujícím se náporem návštěvníků. Někteří lidé se už Kvildě a nejbližšímu okolí začali vyhýbat a tvrdí, že je na ně už leckdy oblast přelidněná.
K nápravě by měl pomoci nový územní plán, o kterém se na Kvildě mluví asi 13 let. Podobně jako v jiných obcích v oblasti národního parku i v případě Kvildy mají někteří majitelé pozemků zájem, aby se například louky měnily na stavební parcely a jejich hodnota tak násobně vzrostla.
Bývalý starosta Václav Vostradovský, který stál v čele Kvildy od roku 2006 do letošního podzimu, už v září nekandidoval ze zdravotních důvodů. Novým starostou je Radek Thér a místostarostkou Zdeňka Křenová. Oba kandidovali za uskupení Kvilda domovem, které ve volbách zvítězilo se ziskem více než 40 procent hlasů. V zastupitelstvu tak má tři ze sedmi křesel.
Chtějí jasná pravidla pro další výstavbu
Radek Thér a Zdeňka Křenová dlouhodobě působí v oblasti ochrany přírody. Na rozdíl od někdejšího starosty nemají výhrady k rozšiřování oblastí, kde se nezasahuje do přírodních procesů. Nyní chtějí pomoci k posílení vztahů mezi místními obyvateli a nastavit jasná pravidla pro další výstavbu a její případnou regulaci.
Nový starosta Kvildy už po volbách pociťuje zvýšený zájem o veřejné dění. „Na druhé jednání zastupitelů v tomto volebním období přišlo až čtyřicet lidí. Tolik jsem jich za poslední roky nezaznamenal. Když jsme pořádali rozsvěcení vánočního stromu, bylo tam kolem šedesáti lidí. Máme dobrý pocit, že je o dění v obci zájem,“ říká Radek Thér.
Vedení Kvildy se soustředí na zadání územního plánu a jeho zpracování. „Jsme jednotní v tom, že nechceme rozšiřovat zastavitelné plochy. Ty, které obec má, považujeme za dostatečnou rezervu, ale chceme, aby byla využita možnost regulace. Chceme mít k určitým územím v oblasti regulační plán, v němž budou stanoveny podmínky z hlediska zastavitelnosti a i z hlediska toho, jak ty stavby budou vypadat. Dneska se v tomto ohledu nemám o co opřít,“ vysvětluje starosta.
Radek Thér nemá výhrady k tomu, jak byl Národní park Šumava rozdělen na zóny podle míry ochrany přírody, a nevadí mu, kolik prostoru dostala takzvaná divočina, kde lidé nemají do přírodních procesů zasahovat. „Pohybuji se dost často v hraniční oblasti. A když vidím, jakou rychlostí se tam porosty obnovují, tak o to území nemám obavu,“ uvádí.
Starosta ale zároveň zdůrazňuje, jak velkou cenu má pro Šumavu takzvané sekundární bezlesí, které pomohl vytvořit člověk. „Tam mohou vznikat ty perly, kde budou krásné výhledy do krajiny. Byl bych rád, aby se taková místa udržovala, máme tady dva místní zemědělce, kteří to dělají dobře. Tvoří krajinu přitažlivou pro návštěvníky a toho si vážím,“ popisuje.
Nechtěli být cizinci ve vlastní vesnici
Dobře ví, o čem mluví. Jako externista Národního parku Šumava působí v roli průvodce divočinou. V minulosti pracoval ve Státním fondu životního prostředí jako projektový manažer.
Místostarostka Kvildy, ekoložka Zdeňka Křenová tvrdí, že letos se s některými přáteli domluvili, že půjdou společně do voleb, aby nebyli cizinci ve vlastní vesnici.
Připomíná, že Kvilda má 120 stálých obyvatel a kapacita už nyní zkolaudovaných ubytovacích zařízení je čtrnáctkrát větší. „Apartmány, hotely, penziony a tak dále… A z toho vyplývá, kam se ta vesnice ubírá,“ líčí. Před volbami si prý v duchu říkala: Když ne teď, tak už asi nikdy. „Uvažovala jsem už i o tom, že se z Kvildy odstěhuju,“ vysvětluje motivaci pro vstup do komunální politiky.
Zabývat se chce tvorbou nového územního plánu. „To považuji za klíčové,“ uvádí. „Práce s tím bude dost. S územním plánem musíme zároveň řešit přinejmenším pro část obce také regulační plán. Konzultovala jsem to už s některými lidmi, kteří tomu procesu rozumí. Chceme se o tom bavit s obyvateli Kvildy i významnými vlastníky pozemků. Jsem si vědoma, že to bude složité, a chceme postupovat maximálně transparentně. Chceme se vyhnout tomu, aby někdo chodil za panem starostou a říkal: Mohli bychom se domluvit...,“ konstatovala Křenová.
