Ze dne na den přišly v únoru obce a města na Hané spolu s dalšími klienty o peníze uložené u české „vnučky“ ruské Sberbank. Na rozdíl od ostatních věřitelů, kteří usilují o své vklady, to ovšem ještě před několika týdny vypadalo pro samosprávy bledě.
Teď v Olomouckém kraji doufají, že desítky milionů korun dostanou zpět a budou je moci použít.
Nadějná zpráva pro radnice přišla před dvěma týdny, kdy insolvenční správkyně zkrachovalé banky Jiřina Lužová podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi úvěrového portfolia Sberbank CZ v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun.
Kupní cena je nicméně přes 41 miliard. To je důvod, proč by kraje, města, obce a velké společnosti mohly dostat jen zhruba přes 90 procent svých peněz.
Umístěné jsou totiž ve třetí skupině věřitelů a na řadu tedy přijdou jako poslední.
Minimálně část starostů ovšem bere nynější dění jako dobrou zprávu. „Sto procent to určitě nebude, ale byla spíš obava, aby návratnost ve třetím koši nebyla třeba jen poloviční. Případně že by byl dokonce uspokojen jako první garanční systém finančního trhu, pak druhý koš, což jsou malí podnikatelé, a na obce by nemuselo zbýt nic. Současná varianta je tak pro města a obce výhodná,“ zhodnotil Radek Vincour, starosta Uničova, jenž měl v bance na termínovaných vkladech 106 milionů.
„Teď už jde o sumu zhruba 110 milionů. Ale peníze jsou de facto zablokovány a na chod města nemají žádný vliv. S financemi tedy pracujeme podle naplánovaného rozpočtu,“ dodal.
Pokud město peníze dostane, teprve se rozhodne, zda bude dále spořit na velké investice, nebo je použije.
Peníze radnice využijí až pro rok 2024
Za příznivé situace začnou být zablokované vklady rozesílány přibližně za tři čtvrtě roku.
„V případě úspěšného vypořádání prodeje v první polovině příštího roku předpokládáme, že dojde k vypořádání věřitelů formou částečného rozvrhu v druhé polovině roku 2023,“ uvedla Lužová.
Dostat se k financím bude zásadní mimo jiné pro Senici na Hané. Ve Sberbank jí zůstalo 45 milionů, obec přitom měla rozjetou výstavbu kanalizace v místní části Cakov.
„Museli jsme si vzít úvěr na 23 milionů, tak bychom ho teď s vrácenými penězi splatili, ať neplatíme ty hrozné úroky, co tam jsou. A co se zbytkem? Máme osekané veškeré investice, takže se zastupitelé mohou rozmyslet, jestli některé zastavené akce obnovíme. Kdyby to ale bylo v druhé polovině příštího roku, tak už se bavíme o rozpočtu na rok 2024,“ předestřel starosta Michal Tichý.
Vzpomínky na chvíle, kdy vesnice s 1 800 obyvateli neměla najednou k dispozici téměř nic, jsou stále nepříjemné.
„Něco strašného. Pak někdy v červnu či červenci byly prognózy, že dostaneme sto procent, akorát si počkáme, na konci prázdnin zase fiasko s likvidací, potom to vypadalo na insolvenci a že nedostaneme nic nebo jen málo. O další tři měsíce později slibují přes devadesát procent, což je za těchto okolností úspěch,“ shrnul Tichý.
Počáteční pesimismus, kdy ve věřitelském výboru neměli regionální politici žádné zastoupení, vystřídala v posledních dnech opatrná naděje i ve Šternberku, který měl na účtu 125 milionů.
„Situaci ve Sberbank nadále sledujeme a jsme si vědomi, že pokud nedojde k dokončení prodeje úvěrového portfolia za uvedenou kupní cenu České spořitelně například z důvodu podaných žalob či sankcí, může se situace ještě zkomplikovat,“ zůstává při zemi starosta Stanislav Orság.
Nikdo nemohl vědět, co se stane...
Zablokované peníze byly určené na investice. „Pokud dojde k výplatě již v následujícím roce, město prostředky použije částečně na náklady spojené s výstavbou nového domova pro seniory a také na další významnou investici, kterou je rekonstrukce mateřské školy v ulici Oblouková,“ doplnil Orság.
Česká Sberbank, jež byla spojená s největší ruskou bankovní společností, se dostala do potíží poté, co její klienti začali krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu hromadně vybírat peníze či je převádět jinam.
Nejen na představitele samospráv dodnes míří kritika, že měli být při výběru bankovní instituce prozíravější. Ti to však odmítají.
„Žádná banka, která by se ocitla v situaci, že bude pod tlakem svých klientů na hotovostní výběry, by to nezvládla,“ podotkl Vincour.
