V úterý to uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Nízký je podle něj i výskyt infekčních nemocí mezi závislými. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti v úterý zveřejnilo výroční zprávu o nelegálních drogách za loňský rok. Rozsáhlý dokument v úterý projednala rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.
Podle studie ESPAD 2019 mělo zkušenost s některou z nelegálních drog celkem 29 % dospívajících ve věku 15–16 let. Nejčastěji šlo o konopné látky (28 %) a extázi (4 %). Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají s výjimkou kokainu.
Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových látek. K prvnímu užití konopných látek dochází průměrně ve věku kolem 14,5 roku.
Výsledky potvrzuje i studie UPOL 2021, podle které užilo konopné látky alespoň jednou v životě 38 %, v posledních 12 měsících 26 % a v posledních 30 dnech 12 % studentů SŠ (ve věku 15–20 let).
„Podle studie mezi pražskými školáky klesá v posledních letech prevalence užívání konopných látek mezi dětmi a dospívajícími,“ uvádí zpráva.
Na prevenci putují necelá 4 %
Česko vydalo loni víc než polovinu z celkové částky 2,46 miliardy korun, kterou vyčlenil stát, kraje a obce na boj se závislostmi, na prosazování práva a policii. Na prevenci věnuje dlouhodobě necelá čtyři procenta protidrogových výdajů.
Výdaje na boj s drogami postupně rostou. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila se ukazuje, že restrikce a prohibice nefungují a vhodnější je vyvážený přístup.
KONTEXT: Legální konopí bude levné, export vydělá miliardy, říká Vobořil |
Stát loni vydal na protidrogovou politiku přes dvě miliardy korun. Od roku 2015 podle zprávy suma roste, snížila se jen mezi lety 2018 a 2019. V roce 2020 bylo ve státním rozpočtu 1,87 miliardy, v roce 2015 celkem 1,17 miliardy korun.
Nejvíc státních financí měla k dispozici policie. Loni to bylo téměř 1,3 miliardy korun. V roce 2015 částka dosahovala zhruba 837,4 milionu korun. Ministerstvo práce v minulém roce poskytlo 378,7 milionu a úřad vlády 306,3 milionu. Zbytek sumy využili celníci a vyčlenily další resorty. „Výdaje na prosazování práva činily 53 procent celkových výdajů z veřejných rozpočtů na politiku v oblasti závislostí. Na oblast primární prevence jdou dlouhodobě necelá čtyři procenta výdajů,“ uvádí zpráva.
Kraje loni poskytly na boj se závislostmi 364,6 milionu korun. Je to o 24 milionů víc než v roce 2020. Obce vydaly 84,6 milionu korun, to je o 5,7 milionu korun méně než předloni.
Zlegalizujete konopí a stát na daních ročně získá až dvě miliardy, tvrdí Piráti |
Do prosazování práva putovalo loni 53 procent výdajů. Ke zmírnění škod se využilo necelých 17 procent peněz. Zhruba 11 procent sumy stály záchytné stanice a čtyři procenta následná péče. Na prevenci se vyčlenila 3,3 procenta. Podle zprávy výdaje zdravotního pojištění na léčbu závislostí činily v roce 2017 odhadem 1,8 miliardy korun. Z toho se 1,2 miliardy využily na léčbu poruch, které způsobil alkohol. Všeobecná zdravotní pojišťovna na léčení závislých loni utratila přes 1,13 miliardy korun. Léčbu hradila 39 300 lidem.
Chybí peníze
Podle Vobořila chybí na prevenci peníze. Vláda od září navýšila sociálním pracovníkům výdělky, v částce na protidrogovou politiku se to ale neodrazilo, zmínil koordinátor. Podle šéfky národního monitorovacího střediska Pavly Chomynové sice v Česku existuje síť adiktologických služeb, ale měla by se dál rozvíjet. Brání tomu nedostatek financí.
„Narážíme na kapacitu, kterou mohou adiktologické služby zvládnout,“ dodala šéfka monitorovacího střediska. Vobořil podotkl, že chybí ambulantní pomoc, systém financování ze zdravotního pojištění by tak bylo proto potřeba změnit.
