Malířka a grafická designérka Radka Folprechtová je ve svém oboru velmi ceněná. Je autorkou a ilustrátorkou mnoha knížek pro děti i dospělé, obalů knížek známých spisovatelů, vytvořila také logo svého rodného města Poděbrady. Vystavuje v prestižních galeriích.
V práci se jí velmi daří. Její soukromý život však poznamenala obrovská tragédie. Před necelými pěti lety jeli s přítelem na výlet na motorce. Jiřího nečekaně zradilo srdce a narazili při jízdě do skály.
„Tu motorku si pořídil k 52. narozeninám. Náš výlet na ní ale dopadl naprosto nečekaně. Odjížděli jsme tehdy od přátel. Radili nám takovou hezkou cestu zpátky, serpentinami mezi skalami. Při jízdě jsem v jednu chvíli vnímala, že Jirka jede najednou nějak divně. Začal kličkovat a vůbec mi neodpovídal,“ popisuje začátek tragické nehody Radka Folprechtová v novém dílu pořadu 13. komnata.
„Stroj poté narazil do skály, oba jsme spadli. Vzbudila jsem se na zemi v šoku. Neviděla jsem Jirku, nemohla jsem ho najít, strašně mě bolely záda a hlava. Po čtyřech jsem ho šla hledat. Mezitím přijeli zdravotníci. A tím vrtulníkem, který tam byl, odvezli nakonec jen mě,“ říká.
„Pořád jsem to nechápala, proč nevezou jeho. Ale oni mi to nechtěli říct,“ vzpomíná malířka. Přítel Jiří nehodu nepřežil a ona skončila ve vrtulníku se zlomenou páteří. Hrozilo jí, že už nebude nikdy moct chodit a čekala ji dlouhá rehabilitace.
Kromě fyzických následků si nesla i šrámy na duši. Dlouho trvalo, než se vrátila do normálního života. Nebyla na tom dobře psychicky, měsíce strávila v nemocnici, pak v domácím ošetřování.
Sáhla jsem si na dno a už se tolik nehroutím, říká grafická designérka |
„Trvalo to dlouhou dobu, ten první rok po nehodě vnímám pořád jako v mlze. Člověk byl fakt úplně mimo. To se nedá ani popsat. Protože to byla naprosto nečekaná ztráta. Zradilo ho srdce. Byl to těžký infarkt. Nikdy předtím si ale nestěžoval, že by měl nějaké problémy,“ říká Folprechtová.
„Zdály se mi občas sny, že je Jirka živý, že se mnou mluví, že spolu tančíme. Jako kdyby byl člověk na nějaké hranici mezi reálným světem a tím druhým.“ dodává.
Po nehodě pomáhaly ilustrátorce její děti, syn a dcera a také sestra s rodinou. Později i psychoterapeutka Jitka Vodňanská. Na tu se Folprechtová obrátila ve chvíli, kdy zjistila, že jí popovídání s kamarádkami nestačí a nefunguje. Neměla chuť s nikým mluvit a chtěla se uzavírat do sebe.
Dnes, několik let od osudové nehody, opět žije naplno a maluje. Váží si každého dne i faktu, že chodí, i když s bolestí. Osudová nehoda se jí však dodnes občas vrací ve snech.
Radka Folprechtová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (Ateliér knižní grafiky a písma profesora Solpery). Na kontě má logotypy a vizuální styly pro Pietro Filipi, město Poděbrady, Jihočeskou univerzitu nebo Psychiatrickou nemocnici Bohnice. Graficky zpracovala a ilustrovala řadu knížek (Bábovky, Pohádky pro unavené rodiče 1 a 2, Terapie v noci, Náš svět). Žije v Poděbradech s dětmi Emmou (22) a Matyášem (24).