„Když Evropa odebírala dominantně ruský plyn, byla geografická poloha České republiky velice výhodná, protože jsme byli v centru tranzitních tras,“ uvádí Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. S ruským útokem na Ukrajinu se z tuzemské výhody stal handicap. V současné chvíli se země spoléhá na norský plyn a dodávky zkapalněného LNG, tedy na trasy ze západu na východ, které historicky nebyly tak používané.
„Do doby, než se rozšíří kapacity západo-východního směru, to znamená po následující dva až tři roky, jsme nejvíce ohroženi možným nedostatkem plynu,“ říká Martin Pacovský, šéf společnosti Pražská plynárenská s tím, že v největší dodavatelské nejistotě se nyní společně s Českem ocitá i Slovensko a Rakousko.
Česko-německá dohoda
Evropa má návod, jak v situacích významného přerušení dodávek postupovat. A to už několik let. „Už od roku 2017 je v evropské legislativě upravený princip solidarity v případě nedostatku plynu,“ vysvětluje vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová. Podle směrnice mají státy mezi sebou uzavírat bilaterální dohody o sdílení plynu v případě nouze. Dosud bylo uzavřeno jen šest takových dohod z možných čtyřiceti.
Češi šetří energií, odběr plynu klesl o čtvrtinu. A není to jen teplým počasím |
Německo má například podepsanou dohodu s Dánskem a Rakouskem, Estonsko se dohodlo s Litvou, Slovinsko s Itálii a podobně. Avšak nejohroženější Česko žádnou podepsanou smlouvu nemá. Teprve před několika měsíci začalo rokovat o možné dohodě s Německem a jednání stále trvají. „V současné době ještě nejsou uzavřené některé otázky ohledně kompenzací,“ konstatuje tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
Vyjednávání se zadrhla na způsobu, jakým by se určovala cena solidárních dodávek. „První návrhy se daly interpretovat tak, že cena by mohla být úplně neomezená. To se české straně nelíbilo,“ komentuje to Jiří Gavor. „Podle mých informací bylo dosaženo pokroku v tom ohledu, že Němci souhlasili, že by tam měl být nějaký strop, tedy omezení ceny,“ dodává energetik.
Podle odborníků je nicméně v zájmu německé vlády, aby se s tou českou nějakým způsobem dohodla. Německo totiž velkou část svého spotřebovávaného plynu využívá na výrobu elektřiny. Pokud by plynu byl nedostatek, mohlo by ho Česko pro německý trh vykrývat dodávkami elektřiny. „My potřebujeme, aby nám Německo dodávalo plyn a Německo potřebuje, abychom jim my dodávali elektřinu. Český a německý trh jsou tak provázané, že je tam vždy oboustranný zájem se dohodnout,“ uvádí Pacovský.
12. října 2022 |
Evropská kuchařka
Vzhledem k tomu, že nebylo podepsáno tolik dohod, kolik by si evropští legislativci představovali, rozhodla se Evropská komise v otázce solidarity přitvrdit. V posledním balíčku opatření na boj proti drahým energiím stojí, že i když státy nebudou mít podepsané smlouvy o sdílení plynu, budou ho i tak muset solidárně poskytovat v případě, že se jejich soused ocitne v úzkých. Tedy pokud nějaký stát nebude mít dostatek plynu, aby jím pokryl potřeby všech svých zranitelných zákazníků, zejména domácností, nemocnic a dalších subjektů kritické infrastruktury.
Nové opatření dokonce stanovuje, jak se má vypočítávat cena solidárních dodávek. Má být určena jako průměr cen na trhu za třicet dní, které předcházely žádosti o pomoc ze strany státu.
Ani tak ale není jisté, jak budou pravidla solidarity v praxi vypadat. Jedna věc je totiž mít načtenou kuchařku a docela jiná věc je podle ní vařit, zvlášť když na základě některých receptů ještě nikdo nikdy žádný pokrm nepřipravoval. Už teď se navíc ukazuje, že solidarita má řadu háčků. Jeden z nich spočívá v tom, že plyn v zásobnících patří hlavně soukromým společnostem, nikoliv státům. Podle analýzy agentury Bloomberg je jen deset procent plynu v EU pod přímou kontrolou veřejné správy.
Nechte jaderné elektrárny v provozu, radili experti. Ministr Habeck neposlechl |
Český stát ani ostatní členské země navíc nemají přehled o tom, kdo plyn v zásobnících na jejich území vlastní. „Pokud jde o složení zákazníků provozovatelů zásobníků, MPO nemá žádný zákonný prostředek, jak zjišťovat jejich složení. Navíc v řadě případů se může jednat o firmy působící na více trzích, není tedy možné říci, že například česká firma v tuzemských zásobnících uskladňuje plyn pouze pro tuzemský trh s plynem a německá pouze pro německý,“ říká Vojtěch Srnka z MPO.
20. září 2022 |
Plyn v rukou trhu
Kvůli nedostatku informací nemohou státy předvídat, jak se soukromé společnosti budou v případě opětovného skokového růstu cen chovat, zdali například nebudou plyn posílat z Česka do Německa a podobně. Analytik poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek se nicméně takových scénářů nebojí.
„Dovolím si tvrdit, že většina plynu v českých zásobnících je již prodaná dodavatelům energií pro české zákazníky,“ míní Kocůrek. „Přestože plyn v českých zásobnících z valné většiny patří soukromým společnostem, je také vázán platnými kontrakty na dodávku. Není tedy důvod k obavám, že by měl v případě nedostatku na evropských trzích opouštět Českou republiku,“ uklidňuje odborník.
Místo, kde se rodí ceny plynu pro celou Evropu. Komise si posvítí na uzel TTF |
Český stát má ve státních hmotných rezervách jen zhruba 227 milionů kubíků plynu. Takové množství by mu v zimě vydrželo ani ne týden. Avšak podle Gavora má stát pod kontrolou dohromady zhruba jednu miliardu kubíků, tedy třetinu veškerých naskladněných kapacit na území ČR.
„Stát poskytoval podporu při plnění zásobníků, kterou ale navázal na podmínky pro čerpání plynu ze zásobníků. Firmy, které využily podporu státu při vtláčení, musí respektovat nějaká pravidla při čerpání, musí například udržovat nějaké zásoby v době zimy. Nemohou plyn prodat do Německa jen kvůli tomu, že tam vyskočí cena,“ vysvětluje Gavor.
Poslední pojistkou ve chvíli nedostatku plynu bude stav nouze. V něm by stát plyn soukromým společnostem prakticky zabavil a dodávky by se cílily na konkrétní zranitelné zákazníky. Gavor ale zdůrazňuje, že taková situace je pro Česko značně nežádoucí. „V současné chvíli jsme na konci plynárenského řetězce. Máme velký zájem na tom, aby trh se zemním plynem fungoval,“ uzavírá odborník.
Jak dlouho evropské země vydrží bez plynu?
