„Mezičtvrtletní pokles byl způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Spotřeba domácností v České republice představuje dlouhodobě více než 40 procent hrubého domácího produktu a její klesající podíl na tvorbě HDP není pro českou ekonomiku do budoucna dobrým znamením.
„České domácnosti omezují svou spotřebu už skoro rok, a to v důsledku stále nižší kupní síly obyvatel i z důvodu obav z budoucnosti. Vysoká inflace si tak vybírá svou daň. Strach z nezaměstnanosti a pokračující energetické drahoty zároveň spotřebu obyvatel nejspíš přiškrtí i v dalších kvartálech,“ okomentoval současnou situaci hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Za celý rok by ale podle odborníků měl HDP vzrůst zhruba o 2,5 procenta, upozorňují ale, že důvodem je hlavně nízká loňská srovnávací základna ovlivněná pandemií nemoci covid-19. Další mezikvartální pokles totiž očekávají i v posledním kvartálu letošního roku a technické hospodářské recesi se tak Česko pravděpodobně nevyhne.
„Do výkonu české ekonomiky se již negativně promítá extrémně vysoká inflace a probíhající energetická krize, což je velmi dobře patrné na slabé spotřebě domácností. Druhá polovina letošního roku tak bude ve znamení technické hospodářské recese, protože mezikvartální pokles HDP lze téměř s jistotou očekávat i ve čtvrtém čtvrtletí,“ sdělil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Česko pokulhává za většinou Evropy
Podle analytiků se české ekonomice nepovedlo navázat na sérii pozitivních výsledků z Evropy. V žebříčku mezikvartálních změn HDP se totiž Česko ocitlo v rámci Evropské unie na předposledním místě před Lotyšskem. Důvodem by ale mohla být přísnější měnová politika České národní banky, která třeba oproti Evropské centrální bance už dříve dramatičtěji zvýšila úrokové sazby.
„To, že se výkon české ekonomiky snížil dříve než ve většině zemí EU zřejmě není náhodou. Přispělo k tomu včasnější zpřísnění měnových podmínek politikou ČNB, která do jisté míry ovlivňuje spotřební chování domácností. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby v Česku již zřejmě dosáhly svého stropu, tak tu panuje šance na dřívější oživení, a to už v průběhu příštího roku. Přesto ale počítáme s tím, že za celý rok 2023 se HDP o několik desetin procentního bodu propadne,“ okomentoval situaci hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Špatné časy i pro průmysl
Výkon české ekonomiky se tak zhoršuje a pozitivní časy ekonomové nepredikují třeba ani českým firmám, a to včetně průmyslu.
„Po poklesu ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí se nedá očekávat, že v posledním letošním kvartálu dojde ke zlepšení situace. Poptávka domácností pravděpodobně zůstane utlumená po zbytek roku a to dopadne třeba i na průmysl,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Nejnovější data ukazují, že nálada v českém průmyslu se v poslední době výrazně zhoršila. Říjnový index PMI, který sleduje podmínky v průmyslu, se propadl na nejnižší úroveň od května roku 2020. Dosáhl úrovně 41,4 bodu. Ještě v září se přitom pohyboval okolo 44,1 bodu.
„Průzkum PMI ukázal další výrazný pokles nových zakázek, v důsledku čehož firmy snižovaly objemy výroby. Klesaly jak domácí, tak i zahraniční zakázky. Tempo poklesu se navíc již čtyři měsíce v řadě zrychluje. Ceny vstupů ale dále rostly,“ tvrdí Jana Steckerová z Komerční banky.
Někteří odborníci ale říkají, že omezení hospodářského růstu je za situace akcelerující inflace nevyhnutelné. Růst spotřebitelských cen v České republice se totiž už dlouhodobě drží nad dvouprocentní hranicí, na kterou cílí ČNB. Oproti minulému roku byla cenová hladina v září vyšší o 18 procent a v září ceny meziměsíčně zvýšily o 0,8 procenta. „Inflaci nelze porazit bez omezení růstu,“ napsal pro iDNES.cz ekonom PwC Petr Kříž.
Dopady ale nemusí být zdrcující
Recese je podle ekonomů období snížené ekonomické aktivity a nejčastěji se za ni považují dva po sobě jdoucí kvartály poklesu ekonomiky. Analytici tvrdí, že hrozba recese ovlivňuje ekonomickou situaci v zemi a smršťující se HDP bere mnoho aktérů jako důležitý signál, který může mít hned řadu dopadů. V České republice ale nyní tolik problémů nadělat nemusí.
„V učebnicích jsou recese většinou spojovány s nižšími investicemi, menší spotřebou nebo třeba s velkou nezaměstnaností. Český pracovní trh je ale v dnešní době natolik bujarý, že drobná recese bude spíše bezpečnostním upuštěním přetlaku z Papinova hrnce. Větší propouštění je tak v případě České republiky relativně málo pravděpodobné. Zásadní vliv to ale může mít na současnou inflaci,“ dodal pro iDNES.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
