V novém stálém výboru politbyra, který představuje nejužší vedení komunistické strany a potažmo i Číny jako takové, se na druhém místě překvapivě umístil 63letý šanghajský stranický vůdce Li Čchiang.
Výběr Li Čchianga podle agentury DPA naznačuje, že se blízký důvěrník čínského prezidenta stane v březnu novým předsedou vlády. Členem nejužšího mocenského kruhu naopak nebude dosavadní čínský premiér a zastánce ekonomických reforem Li Kche-čchiang, který odchází do předčasného důchodu, ačkoli je mu teprve 67 let.
V sedmičlenném výboru zůstává vedle Si Ťin-pchinga i šéf mocné disciplinární komise, 65letý Čao Le-ťi, a hlavní ideolog, 67letý Wang Chu-ning. Kromě šanghajského stranického vůdce jsou nově členy tohoto úzkého kruhu i pekingský stranický vůdce, 66letý Cchaj Čchi, náčelník generálního štábu a blízký důvěrník Si Ťin-pchinga Ting Süe-siang a šéf strany významné provincie Kuang-tung, 66letý Li Si.
V předchozím politbyru zasedala i čínská vicepremiérka Sun Čchun-lan. Ta nyní odešla do důchodu a žádná další žena už se členkou tohoto orgánu nestala.
Nově zvolené politbyro: v popředí Si Ťin-pching. Vlevo seshora: Li Kche-čchiang, Wang Huning a Ding Süe-siang. Vpravo seshora: Čao Leji, Cchaj Čchi a Li Si (23. října 2022)
Ke znovuzvolení Si Ťin-pchingovi pogratuloval ruský prezident Vladimir Putin. Uvedla to agentura RIA Novosti s odkazem na mluvčího Kremlu. Putin podle Kremlu sdělil Si Ťin-pchingovi, že se těší na pokračování rozvoje „komplexního partnerství“ mezi Ruskem a Čínou. Siovi podle severokorejské oficiální tiskové agentury KCNA poblahopřál také vůdce KLDR Kim Čong-un.
Čínský vůdce Si čistí vedení strany. Zbavil se premiéra, exprezidenta vyvedli |
Oznámení nového nejužšího vedení předcházel 20. sjezd komunistické strany Číny, na kterém jednalo kolem 2 300 účastníků. Ohlas západních médií vyvolalo v sobotu zejména nucené odvedení bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Nejpravděpodobnějšími důvody jeho odchodu jsou buď to, že se naplno projevila čínská mocenská politika, kdy byl symbolicky odstraněn vůdce reprezentující dřívější dobu, nebo má vážné zdravotní problémy, uvedla BBC na svém webu.
Systému chybí rovnováha, míní analytici
„Výsledkem bylo výrazné vítězství Si Ťin-pchinga, rozhodnější, než mnozí zkušení pozorovatelé předpovídali,“ komentoval výsledek sjezdu analytik Richard McGregor z Lowyho institutu v Sydney.
„Moc bude ještě více soustředěna v rukou Si Ťin-pchinga,“ uvedl odborník na čínskou politiku z Hongkongské baptistické univerzity Jean-Pierre Cabestan. Nově jmenovaní jsou „všichni loajální Simu“, řekl. „V systému není vůbec žádná protiváha nebo kontrola a rovnováha,“ pokračoval a dodal, že návrat ke státem silněji řízené ekonomice není dobrou zprávou pro soukromé firmy ani zahraniční investory.
KONTEXT: Čína nesmí ztratit tvář. Si hájí svůj „mandát nebes“, říká sinolog |
„Zahraniční investoři a podniky zoufale hledali známky toho, že liberálové nebo reformátoři budou hrát roli při utváření ekonomiky nebo návratu starého ekonomického řádu, který upřednostňoval zahraniční investice a liberalizaci ekonomiky. Z výsledku 20. sjezdu strany jasně vyplynulo, že národní bezpečnost a politická bezpečnost strany bude mít přednost před ekonomickým růstem,“ uvedl analytik Drew Thompson z Národní univerzity v Singapuru.
Ambiciózní Si s ekonomickými výsledky
Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla, podle některých je dokonce nejsilnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga. Soustředil ve svých rukou tolik moci jako žádný jiný čínský vůdce nejméně za posledních 30 let a zároveň posílil vliv komunistické strany.
Je považován za ambiciózního a pragmatického politika. Do komunistické strany vstoupil Si v roce 1974 ve svých 21 letech. Na rozdíl od některých svých stranických kolegů se mu úspěšně daří vyhýbat se skandálům. Obyčejní lidé v Číně prezidentovi přezdívají „strýček Si“.
Si se narodil 15. června 1953 v Pekingu. Během kulturní revoluce byl jako patnáctiletý poslán na převýchovu do provincie Šan-si. Do svých dvaadvaceti let tam žil údajně v jeskyni, pracoval na poli a podílel se na výstavbě přehrady. V roce 1975 se vrátil do Pekingu, kde se stal inženýrem chemie. Na prestižní univerzitě s ním studoval i budoucí čínský prezident Chu Ťin-tchao.
Čína může napadnout Tchaj-wan už letos, varují USA. Siova slova zneklidňují |
Je podruhé ženatý, jeho manželkou je jedna z nejznámějších čínských zpěvaček Pcheng Li-jüan, která je poslankyní a má hodnost generálmajora. Dcera Si Ming-ce vystudovala Harvard.
Značnou popularitu mezi lidmi Siovi vynesla rozsáhlá protikorupční politika. Z korupce byl obviněn například Ling Ťi-chu, jeden z nejbližších poradců bývalého prezidenta Chu Ťin-tchaa, bývalý šéf vnitřní bezpečnosti Čou Jung-kchang či zatím naposledy letos v září bývalý náměstek ministra vnitřní bezpečnosti Sun Li-ťün. Někteří tyto kroky pokládají za politicky motivované.
Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Omezení počtu prezidentských mandátů bylo v Číně zavedeno v roce 1982 s cílem zabránit diktaturám, jako byla v 60. a 70. letech ta pod vedením Mao Ce-tunga.
Si bývá označován za „jádro strany“. Takto byli v minulosti nazváni jen tři politici - zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min.
V září 2012 zmizel na pár týdnů z veřejného života. Podle některých zdrojů utrpěl infarkt nebo mozkovou mrtvici. Podle čínských médií však jen trpěl bolestmi zad. Letos v září se znovu několik týdnů neobjevil na veřejnosti, což na sociálních sítích dokonce vyvolalo spekulace o převratu v Číně, které se ukázaly jako mylné.
ANALÝZA: Jak se Čína proměnila za desetileté vlády Si Ťin-pchinga |
Přísná protipandemická politika vlády znamenala významné zpomalení čínské ekonomiky. Podle odhadu Světové banky by měla Čína v letošním roce růst tempem 2,8 procenta. To je výrazné zpomalení proti předchozí prognóze růstu o pět procent. Loni čínská ekonomika posílila o 8,1 procenta, což byl nejlepší výkon za posledních deset let.
V projevu, kterým Si zahájil letošní 20. sjezd komunistické strany, hájil přísnou vládní politiku boje proti covidu-19 či protikorupční kampaň a slíbil, že Čína se bude podílet na boji proti klimatickým změnám. Velký aplaus sklidil za slova o Tchaj-wanu. „Sjednocení vlasti musí být a bude dosaženo,“ prohlásil Si. Čínský parlament na svém zasedání v březnu 2023 Si Ťin-pchinga podle předpokladů zvolí jako prezidenta i na dalších pět let.
