V oranžové pracovní vestě a s nasazenou žlutou helmou vypadal tajemný rebel jako naprosto běžný stavební dělník. Převlek mu umožnil nepozorovaně vniknout na dálniční most, kde vyvěsil dva bílé prapory pokryté rudým písmem.
„Řekněte ne covidovému testu, ano jídlu. Ne lockdownu, ano svobodě. Ne lžím, ano důstojnosti. Ne kulturní revoluci, ano reformě. Ne velkému vůdci, ano volbě. Nebuďte otrokem, buďte občanem,“ stálo na jednom praporu. „Začněte stávkovat, odstraňte diktátora a národního zrádce Si Ťin-pchinga,“ bylo na druhém.
“We want food not PCR tests. We want freedom, not lockdowns. We want respect, not lies. We want reform, not a cultural revolution. We want a vote, not a leader. We want to be citizens not slaves.” A banner in Beijing protesting against the dictatorship of Xi Jinping. Well said! https://t.co/9RQk3pC7MK
Aby demonstrant na svůj protest upoutal pozornost, zapálil dvě pneumatiky. Zatímco se černý dým vznášel vhůru, volal hlasitě do reproduktoru: „Vstupte do stávky ve škole a v práci, odstraňte diktátora a zrádce národa Si Ťin-pchinga! Chceme jíst, chceme svobodu, chceme volit!“
Policie demonstranta okamžitě zatkla. Bylo už ale pozdě. Zrodil se „Muž z mostu“, symbol odporu vůči vládě současného čínského prezidenta.
Toaletní revoluce
Video vzácného protestu vrhajícího stín na sjezd komunistické strany, kde se rozhodovalo o kontroverzním třetím funkčním období generálního tajemníka a čínského prezidenta, se rozšířilo a stalo se inspirací pro ty, kteří jsou nespokojeni s nastaveným kurzem tamní politiky.
V silně cenzurovaném prostředí nejlidnatější země se protestující uchylují k vyjádření své kritiky režimu tam, kam vše sledující oko všudypřítomných kamer nedohlédne: na dveře a stěny veřejných záchodků.
„Když jsem psal, cítil jsem dávno ztracený pocit osvobození,“ řekl stanici CNN čínský vysokoškolák Raven Wu, jenž v nápisu na veřejném záchodku citoval z prohlášení mostového muže a manifest doplnil přeškrtnutým medvídkem Pú, k němuž je Si opakovaně přirovnáván.
„V této zemi extrémní kulturní a politické cenzury není dovoleno žádné politické sebevyjádření. Cítil jsem uspokojení, že jsem poprvé v životě jako čínský občan udělal pro lidi správnou věc,“ dodal.
ANALÝZA: Si Ťin-pching potřetí. Upevnil moc. Co to znamená pro Čínu a svět |
„Kvůli cenzuře a sledování mohou lidé vyjadřovat politické názory pouze psaním hesel na místech, jako jsou záchody. Je smutné, že jsme v takovém rozsahu utlačováni,“ myslí si o fenoménu takzvané toaletní revoluce čerstvý absolvent Čchen Čchiang. On sám se k ní podle svých slov připojil z vlastenectví. „Jistě, že miluji svou zemi. Ale nemám v lásce stranu,“ vysvětlil.
Hnutí zatím není masivní. Prodemokratické instagramové účty jako Citizensdailycn s 32 tisíci sledujících a Northern_Square s 42 tisíci sledujících uvedly, že obdržely jen desítky fotografií kritických sloganů na toaletách.
Účty též uvádí, že na asi 320 univerzitách se objevily protestní signály od Číňanů ze zámoří. Čínští studenti přitom obvykle bývají ohledně politických záležitostí zticha, kvůli obavám, jakým těžkostem mohou čelit při návratu do vlasti.
„Skutečnost, že tolik studentů je ochotno podstoupit riziko, ukazuje, jak rozšířený je hněv vůči Siově dekádě posunu zpět,“ řekl právník specializující se na lidská práva Tcheng Piao.
Experti jsou poněkud skeptičtí ohledně možnosti, že by hnutí mohlo čínským soudruhům skutečně nahánět strach. „Tento druh individualizovaného protestu je vzdálený od kolektivní akce, které se komunistická strana obává,“ podotkl expert na politickou ekonomii Ho-fung Hung z Univerzity Johna Hopkinse. Komunisté podle něj dokázali potlačit větší hrozby než je Muž z mostu.
To neznamená, že strana hodlá brát protest na lehkou váhu. Cenzoři se usilovně pokouší potlačit jakékoliv známky disentu. V online prostředí dokonce mažou i termín „tři v řadě s jedním klíčem“, jasnou narážku tři funkční období generálního tajemníka. „Toto je opravdu nejpřísnější zásah, jaký jsem za poslední roky viděl, pokud jde o naprostou šíři věcí, které likvidují. Je to přehnané,“ uvedl expert na cenzuru Eric Liu z China Digital Times.
Čínský vůdce Si čistí vedení strany. Zbavil se premiéra, exprezidenta vyvedli |
Jen za sdílení obrázků či videa Muže z mostu může mít člověk v Číně velké problémy. Policie například vysídlila učitele v důchodu Ku Kuo-pchinga do „města duchů“ v blízkosti Šanghaje. Jedná se o pusté místo s minimálním osídlením. Čínské bezpečnostní složky často využívají takové nucené „dovolené“ k umlčení kritiků, někdy se protáhnou i na šest měsíců, upozornila stanice Svobodná Asie.
Muž z mostu je přirovnáván k proslulému „tankovému muži“, který stál sám před kolonou na pekingském náměstí Tchien-an-men. Ač jeho čin není tak ikonický, už nyní se stal pro část čínské veřejnosti legendou. „Tento protest je nyní symbolem třetího funkčního období Si Ťin-pchinga. Lidé si tuto asociaci v budoucnu vytvoří,“ domnívá se profesor sociologie z Tchajwanské národní univerzity Ming-šo Ho.
