Poslechněte si rozhovory s experty na Sýrii a migraci v Kontextu:
Za prvních letošních devět měsíců se na hranicích Schengenu podařilo zadržet 266 tisíc nelegálních migrantů, to je nejvíce za toto období od roku 2016. Proč se rozhodli vydat se do Evropy právě nyní? Původcem je, jako u všeho v poslední době, ekonomická krize.
Tomáš KocianRegionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ. Pro neziskovou organizaci pracuje od roku 2002. Prošel si misemi v Afghánistánu, Pákistánu, Turecku, v Sýrii a v zemích Balkánu.  |
„Situace v Turecku vychází z vnitropolitické situace, a sice z nadcházejících voleb příští rok v létě. Turci zažívají osmdesátiprocentní inflaci, znehodnocení úspor a měny. Nejjednodušší je shodit to na uprchlíky,“ říká regionální ředitel pro Sýrii organizace Člověk v tísni Tomáš Kocian.
Vinu svalují také na tureckého prezidenta Reccepa Tayyipa Erdogana, který uprchlíky pozval a on a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje k nim byla v první fázi konfliktu vstřícná.
„Postavení Syřanů se dnes nadále zhoršuje. V posledních měsících je nevraživost nesnesitelná. Fyzické napadání na ulici, neustálé poznámky, moji známí už si ani nedovolí promluvit venku arabsky,“ popisuje Kocian motivace Syřanů k útěku do Evropy.
Magda FaltováŘeditelka Sdružení pro integraci a migraci. Předsedkyně Výboru pro práva cizinců Rady vlády pro lidská práva a předsedkyně výkonného výboru Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Zaměřuje se na ekonomickou migraci, integraci, ochranu pracovních a lidských práv migrantů a detence.  |
Jeho slova potvrzuje i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Většina Syřanů žila mimo uprchlické tábory, podobně jako u nás Ukrajinci. Co se tam mění, je přijetí a stávají se oběťmi pronásledování,“ nastiňuje strasti uprchlíků Faltová. Výčet ústrků ale nekončí.
„Dobrovolníci, kteří mají uprchlíky na starost, se setkávají s širokou škálou zdravotních problémů vyplývající z dlouhé a nebezpečné cesty. Odřeniny a zhmožděniny na nohách, podchlazení a respirační onemocnění a úrazy související s policejní brutalitou,“ vyjmenovává Faltová a uvádí, že dostat se do cílové země je podobně vysoce riskantní, jako tomu bylo před pozváním bývalé kancléřky Angely Merkel.
Jde vidět z médií, veřejného prostoru i z vyjádření politiků, že není uprchlík jako uprchlík. Přestože by se mohlo zdát, že se posledního půl roku stal z Česka tolerantní stát, opak je pravdou. Stále vidíme blízkovýchodní oběti války (podle mezinárodního práva se stejnou mírou ochrany jako ty ukrajinské) jako negativní živly.
„Od roku 2015 politici malují obrázek, že sem míří podvodníci a ekonomičtí migranti, kteří naši pomoc nepotřebují a když, tak ji poskytneme v Sýrii či Libanonu, kde se nás to netýká. Druhá část je blízkost ukrajinského konfliktu, v podstatě u slovenských hranic. Navíc každý zná alespoň jednoho Ukrajince a dokáže se do nich lépe vcítit,“ říká.
„Chci dál do Německa.“ U pražského Hlavního nádraží opět přibývají utečenci, tentokrát ze Sýrie a Turecka |
Jak se asi část teď vlastenců ptá: proč nejdou tam, odkud přišli? „Návrat bude pro Syřany velmi složitý. Řada z těch, kteří v roce 2015 uvažovali o návratu, si uvědomují, že po těch letech je společnost rozvrácená. Z původní ideje revoluce se stal sektářský boj. Komunity, které spolu před válkou žily vcelku poklidně, jsou znesvářené tak, že si nelze představit, že žijí opět vedle sebe,“ říká Kocian.
Dodává i vzhledem k příšerné ekonomické situaci, že „pokud lidé nebudou aktivně donuceni k návratu, dobrovolně se nevrátí a to i z důvodu bezpečnosti. Režim Bašára al Asada si na ně vede složky a po návratu by byli zatčeni, mučeni, kdo ví co dalšího,“ uzavírá.
Co se s uprchlíky děje po zachycení policií na hranicích? Je vážně o tolik těžší integrovat Syřana než Ukrajince? Zamrzl konflikt v Sýrii? Kdo má dnes na bojišti převahu? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
