Několik měsíců nebo dokonce rok čekání. A poté - dost možná - zamítnutí. Ne kvůli objektivnímu nesplnění požadavků, spíše na základě osobního názoru úředníka.
Tak to nyní funguje, chce-li cizinec z některé ze zemí mimo Evropskou unii začít žít a pracovat v Česku. Vše záleží právě na zemi původu a také na tom, zda přichází „sám za sebe“, nebo v rámci některého vládního programu, který nyní funguje třeba pro příchozí z Indie či Srbska. V takovém případu může zájemce počítat zhruba se šesti měsíci čekání, navíc pravděpodobně uspěje.
Český systém pracovní migrace je zatěžkán zbytečnou byrokracií, která zhoršuje život jak zaměstnavatelům, tak pracovníkům. To vede k nežádoucím jevům, v Česku již léta bují mafie zprostředkovatelů, kteří vydělávají jak na svých krajanech, tak na českých zaměstnavatelích.
Vít NovotnýAnalytik z Martensova centra v Bruselu
Pokud ale o patřičná povolení žádá na vlastní pěst, proces je na mnohem delší dobu a výsledek nejistý. „Když žádáte o pracovní povolení a vízum mimo program, v podstatě záleží na tom, jak se daný úředník rozhodne vám vyhovět, nebo nevyhovět,“ popsal odborník na migraci z Mendelovy univerzity Robert Stojanov.
To vytváří nejistotu pro samotné žadatele. Může se stát, že projdou složitým procesem, a to zbytečně. Ale také pro zaměstnavatele, kteří pracovní sílu potřebují a kterým na ní stojí výroba.
„Je to složitá administrativní práce na několik dlouhých měsíců. Ani poté ale podniky často nemůžou zaměstnance z ciziny najmout. Mohou za to nedostatečné kvóty na zahraniční pracovníky, které jsou navíc pouze pro vybrané státy, dále vysoká administrativní náročnost a dlouhý proces vyřízení zaměstnaneckých karet,“ popsala Dagmar Kužvartová, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Body za školu či výši mzdy
Stav, který dlouhodobě označují experti na migraci, zástupci firem, ale třeba i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za nevyhovující, by se nyní měl změnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž plánuje reformu pracovní migrace do Česka, která by systému dala jasná pravidla. Namísto toho, aby se o udělení pracovního povolení a dalších potřebných dokumentů rozhodovalo individuálně, má souhlas či nesouhlas vycházet z bodového systému.
Zmíněné body budou podle návrhu reformy udělovány na základě dosaženého vzdělání, dovedností, výše výdělku na dané pozici, znalosti češtiny, věku nebo zkušenosti s pobytem v Česku či jinde v cizině.
Vnitro chystá vylepšenou lustraci cizinců. Současná kontrola není stoprocentní |
„Důraz chceme klást především na získávání kvalifikovaných pracovníků směřujících do perspektivních oborů. Proto plánujeme zavést bodový systém, který bude upřednostňovat vzdělané a zkušené lidi. Takovým pracovníkům pak nabídneme delší a kvalitnější pobytová i pracovní oprávnění. To mimo jiné zvýší konkurenceschopnost České republiky,“ popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
U méně kvalifikovaných pracovníků by pak mohl vzniknout seznam nedostatkových povolání. Cizince by zjednodušeně a zrychleně mohl přijímat takzvaný uznaný zaměstnavatel. Tyto prověřené firmy by musely dodržovat pracovní předpisy, nesměly by mít dluhy na daních a odvodech.
Do praxe by se podle resortu mohly změny zavést od roku 2025. První úpravy procesu přijímání zahraničních sil by ale mohly začít platit už příští rok.
Konec korupce, méně práce na černo
Podle Stojanova, který je jedním z autorů studie, z níž resort při tvorbě návrhu vycházel, budě mít taková změna celou řadu pozitiv. Jednak zavede jasná pravidla - zájemce si předem spočítá své body a bude vědět, zda má smysl o patřičná povolení žádat. Kromě toho se zamezí korupci ze strany úředníků. „Nemůže dojít k tomu, že vám úředník řekne: ‚Abyste dostala tento počet bodů, budete muset přispět do mého rodinného rozpočtu‘,“ popsal.
Systém uznaných zaměstnavatelů by zase do jisté míry mohl pomoci omezit zaměstnávání na černo. Stát by totiž věděl, kam konkrétně mají pracovníci jít. A mohl by tak lépe kontrolovat, zda tam skutečně pracují a za jakých podmínek.
Konečně, bodový systém je jen rámec. A je tak možné s ním hýbat dle potřeby. Vláda tak bude moct činit prostřednictvím nařízení. „Pokud stát řekne, že nyní potřebuje více IT specialistů, navýší počet bodů pro absolventy IT oborů a tím je bude motivovat, aby o víza a pracovní povolení žádali,“ popsal Stojanov. Naopak když již vlivem robotizace nebude země potřebovat pracovníky v továrnách, lidé s nižším vzděláním dostanou bodů méně.
Systém se inspiroval v Kanadě, podobně ale funguje migrace za prací třeba na Novém Zélandu či v Polsku. Tam se podobné kroky osvědčily, proto se jimi postupně inspiruje i zbytek světa.
Restriktivnost je otázkou
Česká republika má podle OECD nadprůměrně restriktivní migrační politiku pro pracovníky z cizích zemí. Nakolik by ji mohl nový systém rozvolnit, je otázkou. „Kolik imigrantů bude systémem procházet, je na vládě, ta bude udávat míru restriktivnosti,“ popsal Stojanov. Osobně by ale byl pro volnější pravidla, a to kvůli nízké nezaměstnanosti v Česku a stárnutí populace.
S tím souhlasí i odborník na migraci Vít Novotný z bruselského Martensova centra. „V minulosti se často stávalo, že mezi ministerstvy při reformních pokusech nakonec převládl represivní přístup k pracovní migraci. Doufám, že díky politické podpoře ze strany premiéra k tomu tentokrát nedojde,“ uvedl.
Více než v uprchlické krizi. Policisté letos odhalili osm tisíc migrantů |
A podobně se k věci staví i zástupci firem. Současná situace totiž podle nich znamená ztráty v podnikání.
„V České republice se dlouhodobě setkáváme s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a také těžší situací ve vybraných mikroregionech. Některé firmy například kvůli chybějícím zaměstnancům nemůžou naplno využít svou kapacitu a přicházejí o tržby v řádech desítek milionů korun,“ popsala Kužvartová.
Personalista Tomáš Surka ale upozorňuje, že chybí především nekvalifikovaná pracovní síla. „Tu Češi dělat nechtějí, bylo by dobré na to při vymýšlení těch bodů myslet,“ míní.
