Podobných prací letošní Street Art Festival přinesl poprvé do města vyšší počet. Změnou také je, že po loňské vzrušené debatě pořadatelé tentokrát k výběru návrhů oslovili i kurátory mimo komunitu street artu a graffiti.
Téměř dvacetimetrová malba žánru označovaného jako mural art na zdi divadla na třídě Svobody loni vzbudila pořádný rozruch. Měla své zastánce i odpůrce, nicméně ani pořadatelé nakonec nečekali tak kontrastní barevné provedení.
Ačkoliv měli povolení do konce letošního roku, vypsali pro letošní ročník výzvu na přemalování.
„Na výběru motivu od jednasedmdesáti přihlášených umělců se podílela pětičlenná komise složená z kurátorů z Olomouce, České republiky a Slovenska,“ uvedla manažerka festivalu Romana Junkerová.
Finální volba padla na výtvarníka z Austrálie jménem D. R. E. Z. „Výběr jakési komise probíhal vždy, s tím rozdílem, že se jednalo o kurátory pouze z oblasti street artu a mural artu. Letos jsme vybrali i zástupce z Muzea umění Olomouc a z dalších institucí. To, čemu jsme se bránili, byla komise na bázi úředníků či politiků,“ připomenula Junkerová, že festival si chce co nejvíc zachovat své autentické kořeny subkultury, z níž vyrostl.
Úřednické právo veta
V každém případě mají stejně pořád konečné slovo úředníci, kteří hlídají zásahy v historickém centru.
„Nicméně jsme velmi spokojení, vše prošlo podle plánu, po vyjádření památkářů, kdy se schvalovala barevná škála odstínů a až teprve pak se začalo s malbou. V komisi jsme zohledňovali jednak výjimečnost díla s ohledem na četnost výskytu v Česku, barevnost, ale i to, aby daný motiv měl šanci obstát v barokní Olomouci, která nastavuje standard estetiky vysoko,“ řekla.
K exponované divadelní budově zmínila, že vítězný Australan začínal jako graffiti writer a postupně došel až k op-artovému stylu, jenž využívá poznatky z geometrie či optiky.
„Podobné práce najdete například ve stálé expozici Století relativity olomouckého Muzea umění od Victora Vasarelyho,“ srovnala festivalová manažerka.
Jak se k přibývajícím muralům ve městě postavit, probírala i kulturní komise, jež slouží jako poradní hlas pro radnici.
Její předseda Robert Runták rozšíření skupiny pro výběr prací ocenil. „Organizátoři se v reakci na předchozí kritiku snaží o návrzích více diskutovat a předem je konzultovat se zástupci odborné veřejnosti, což vítám. Street art beru jako dočasné dílo, dočasnou vrstvu a mělo by se určitě řešit, kdy a jak z veřejného prostoru zmizí,“ podotkl.
Dílo u katedrály neprošlo
Maluje se na odlehlých zdech u řeky nebo železnice, stejně tak na stěnách vysokoškolských kolejí nebo domů v centru.
„Umisťování děl do veřejného prostoru je složité téma. Velkou roli hrají i památkáři, přes které například tento rok neprošel návrh v blízkosti katedrály svatého Václava, což mě mrzí, protože podle mého názoru byl kvalitní,“ dodal Runták.
Svázání streetartové akce s Olomoucí si přesto pochvaluje. „Jiná města nám ji mohou závidět. Důležité je, že k festivalu patří plno doprovodných akcí, letos například i kvalitní výstava v galerii města,“ podotkl Runták, sám provozovatel galerie Telegraph, kde se malby na fasádě v menších rozměrech také objevují.
Podle ředitele Muzea umění Olomouc Ondřeje Zatloukala, jehož zaměstnanci s festivalem spolupracovali, by založení vyloženě externí komise, která by měla vhodnost prací posuzovat, festival jen brzdilo.
„Čím víc komisí, tím víc lidí a názorů, celé by to mohlo být kontraproduktivní. Stávající mechanismy a brzdy fungují. Mimoto jsou pořadatelé natolik odborně zdatní, že jsou schopni si sami určit, co je a co není dobré,“ domnívá se Zatloukal.
Mezi partnery akce je i hejtmanství. „Festival je obvykle zárukou vysoké umělecké kvality a dobrého kurátorského výběru, byť se objevila i díla vyvolávající polemiky, s nimiž se částečně ztotožňuji. Vzhledem k narůstajícímu počtu zásahů do veřejného prostoru bych uvítal tvorbu manuálu nebo metodiky, která by samosprávám pomáhala při jejich schvalování,“ zmínil krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jan Žůrek, že festival se postupně rozrůstá také mimo Olomouc.
Jako zvlášť citlivé vnímá zásahy do památkových rezervací a zón. „Tam by měly být ty nejvyšší nároky na organizátory a zejména větší zapojení odborníků z řad památkové péče,“ doplnil Žůrek.
Loni se poprvé organizátoři domluvili v Prostějově, kde mohli vyzdobit tamní hvězdárnu astronomickými výjevy. Letos navázali sportovními motivy u Domu dětí a mládeže. Příští rok by se festival rád rozšířil i do Hranic.
Prostějovská hvězdárna dostala k šedesátinám fasádu z astronomických výjevů |
Dohodnout se s majiteli a případně získat další potřebná povolení nicméně není snadné.
„Plochy se shánějí vždy obtížně. I když se nám průběžně hlásí někdy i sami zájemci, ne všechny jsou vhodné z hlediska místa či původu. Stále poptáváme velké plochy na olomouckých sídlištích Lazce nebo Povel – ulice Zikova, Janského, kde bychom rádi provedli muralovou malbu příští rok,“ přiblížila Junkerová.
17. října 2018 |
