Prostějovská hvězdárna byla otevřena 12. dubna 1961.
„Během uplynulých šedesáti let se stala součástí života Prostějovanů, je centrem Kolářových sadů. Denně okolo ní projdou stovky lidí. Jsem ráda, že se podařila navázat spolupráce se Street Art Festivalem, díky kterému hvězdárnu zdobí neotřelé, moderní umělecké dílo. Je složené z jednotlivých obrazových fragmentů, díky kterým je na stěně stále co objevovat. Celek ale působí velmi kompaktně a příjemně. Věřím, že Prostějovany zaujme,“ uvedla Veronika Hrbáčková, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově, které hvězdárnu spravuje.
Street Art Festival působí hlavně v Olomouci, kde se letos koná už jeho čtrnáctý ročník. Mimo krajské město ozdobil veřejný prostor letos poprvé.
„U příležitosti letošního jubilea nás Hvězdárna Prostějov oslovila a nabídla nám plochu. Velmi nás to oslovilo, nejen proto, že díky této události poprvé překračujeme hranici okresu Olomouc,“ sdělila organizátorka Street Art Festivalu Romana Junkerová.
Anastasi zvítězil u poroty
Vhodného umělce pro Prostějov hledali formou otevřeného výběru, do kterého se mohli přihlásit umělci z tuzemska i ze zahraničí.
Historie festivaluStreet art festival vznikl v roce 2015, kdy volně navázal na Live Graffiti Show. Ta probíhala každé léto od roku 2007 jako přátelská graffiti session uvnitř komunity writerů z celé České republiky. Tenhle nekomerční backround si festival udržuje i dnes, kdy dává umělcům naprostou svobodu v jejich tvorbě. |
„Porota vybírala z desítky návrhů, nakonec zvítězila skica italského umělce Patrizia Anastasi. Jde o čtyřiatřicetiletého výtvarníka, rodáka z Říma, který má specifický ‘bruselský’ rukopis vycházející z oblastí grafického designu a ilustrace,“ uvedla Junkerová.
Patrizio Anastasi poprvé tvořil obří mural za hranicemi Itálie a do České republiky zavítal také poprvé.
„Rozhodl jsem se téma zpracovat pomocí jednoduchých tvarů a ponechat lidem prostor pro představivost. V obraze najdou například raketu, některé planety, měsíc. Použil jsem základní barvy, jako je modrá, červená, žlutá a fialová,“ popsal Anastasi.
Téma umělce oslovilo i proto, že má astronomii rád. „Když jsem byl dítě, miloval jsem astronomii, hvězdy a astronauty. Bylo pro mě velmi zajímavé podívat se dovnitř hvězdárny,“ dodal výtvarník.
K nápadu oživit fasádu hvězdárny přispěl i fakt, že časem zmizela malba, která zakrývala nevzhledné graffity po vandalech.
„Tak bylo rozhodnuto, že je třeba stěnu vylepšit,“ uvedla Iveta Fréharová z hvězdárny. „Patrizio se profesně věnuje grafice a ilustrátorství, je vegetarián, má psa a jeho snem je žít na venkově a mít osla,“ přiblížila autora, jehož práce si lze prohlédnout zde.
Historie hvězdárny
Budování hvězdárny v prostějovských Kolářových sadech začalo v roce 1953, historie prostějovských hvězdářů je však starší.
„Už v roce 1948 totiž na střeše 5. národní školy chlapecké odstartovala stavba hvězdářské kopule. Dokončena byla 30. října 1949, ale zanedlouho bylo jasné, že by si Prostějov zasloužil vlastní samostatnou hvězdárnu,“ připomněl Václav Horák, historik Muzea a galerie v Prostějově.
O stavbu hvězdárny se zasloužil hlavně její zakladatel Adolf Neckař. „Strhnul místní obyvatele a ti v roce 1955 v takzvané akci ‘Z’ vlastními silami při stavbě hvězdárny pomáhali,“ přidal historik s tím, že v padesátých a šedesátých letech se astronomie a zejména kosmonautika těšila velkému zájmu.
Díky letu lodi Vostok 1 (12. dubna 1961) se sedmadvacetiletým pilotem Jurijem Gagarinem se prostějovská hvězdárna otevřela veřejnosti a zahájila tak neplánovaně svůj provoz.
„S naším zřizovatelem, Olomouckým krajem, aktuálně mluvíme o možné rekonstrukci,“ poznamenala Hrbáčková.
Podle Jana Žůrka, radního Olomouckého kraje pro kulturu, má hvězdárna v rámci regionu unikátní postavení. „Proto pracujeme na přípravě architektonické soutěže, která povede k jejímu dalšímu rozvoji,“ řekl.
