Na nejvyšších místech žebříčku znečišťovatelů v Česku za rok 2021 figurují zejména podniky z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Žebříček sestavuje spolek na ochranu životního prostředí Arnika již osmnáct let z veřejně dostupných dat, které hlásí samy podniky ministerstvu životního prostředí.
Za nárůst emisí látek poškozujících lidské zdraví mohou podle dat zejména dva průmyslové provozy - cementárna nedaleko Pardubic Cemex a chemická továrna nedaleko Prahy Spolana. Neratovická Spolana zaměřující se na výrobu PVC a surovin používaných při výrobě plastů je největším zdrojem karcinogenů mezi českými podniky již poosmé za sebou.
 |
„Spolana enormně zvýšila emise rakovinotvorného vinylchloridu do ovzduší, a to téměř o 7,5 tuny za rok. Vedle toho předala v odpadech přes 75 tun rtuti, což druhá nejvyšší hodnota v historii ohlašování dat. To je množství tak vysoké, že největší elektrárny v Česku, které ji následují, měly v odpadech maximálně stovky kilogramů rtuti “ uvádí zpráva.
Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017. Odpadu z této výroby se však společnost zbavovala ještě v loni. |
Rtuť je toxická pro všechny živé organismy a ukládá se v našich tělech.
„Rtuť se akumuluje. Každé vypuštěné kilo jen tak nevymizí, hromadí se v rostlinách a zvířatech. Pro člověka je nebezpečná především tím, že negativně ovlivňuje rozvoj nervové soustavy. Bohužel rtuť přechází skrze placentu matky na plod. Dlouhodobé uvolňování jejího vysokého množství je tedy nebezpečné především pro zdravý vývoj dětí,“ vysvětluje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
„Zdůrazňujeme, že výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity,“ uvedl pro ČTK Pavel Kaidl, mluvčí Orlen Unipetrol, pod který Spolana patří.
Poznamenal, že firma je jediný výrobce kaprolaktamu v Česku, což se vzhledem k používaným surovinám a chemikáliím odráží na postavení firmy v žebříčcích znečištění.
Uhelné elektrárny využívají výjimek z limitů
Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší ovšem představují uhelné elektrárny, přičemž seznamu vévodí hnědouhelná elektrárna Ledvice na Teplicku, která patří společnosti ČEZ. Ta zvýšila vylučování rtuti téměř dvojnásobně oproti roku 2020.
Ekologické organizace poukazují na to, že elektrárny, které nejvíce znečišťují české životní prostředí nebezpečnými látkami, dostaly od státu rozsáhlé výjimky z unijních emisních limitů, aby mohly znečišťovat ještě více.
Za spalování uhlí platíme zdravím. Elektrárny přesto dostávají výjimky |
„Je to pozůstatek vlády Andreje Babiše a exministra Richarda Brabce, který tady s námi bohužel zůstává. Těm největším znečišťovatelům se povolilo, aby znečišťovali ještě více. Rok od roku se to zhoršuje. Neuspokojivou situaci
zhoršuje neochota českých úřadů vymáhat dostatečně a důrazně platné
právo,“ kritizovala právnička Eliška Beranová z advokátního sdružení Frank Bold. To podalo na nezákonnost výjimek stížnost k soudu.
„Bez výjimek by emise rtuti z největších zdrojů v Česku klesly letos na polovinu i v případě výrazně větší výroby elektřiny z uhlí kvůli plynové krizi,“ podotýká Koželouh. Místo toho ekologické organizace očekávají, že se množství rtuti vypuštěné do ovzduší s tímto rokem zase zvýší, a to nejen kvůli nárůstu výroby elektřiny, ale třeba také kvůli spalování méně kvalitního uhlí.
Dobrou zprávou je naopak nižší množství vypuštěných látek nebezpečných pro vodní organismy, na kterých se dlouhodobě nejvíce podílí čistírny odpadních vod, snížení emisí plynů způsobujících kyselé srážky a prachových částic. „U čistíren odpadních vod došlo k poklesu vypouštění těžkých kovů a jejich sloučenin, což je zřejmě díky zkvalitnění jejich provozu,“ míní Jindřich Petrlik ze spolku Arnika.
Ekologické organizace usilují, aby podniky v Česku musely hlásit vypouštění i dalších nebezpečných látek, u kterých zatím tuto povinnost nemají, ale podle mezinárodních úmluv je Česko jako nebezpečné bere. Brzy měly mít firmy povinnost ohlašovat vypouštění většího množství kyanidů do českých řek.
