Třinecké železárny sice stále patří mezi největší průmyslové znečišťovatele, ale loni dosáhly historického minima emisí prachu.

Třinecké železárny sice stále patří mezi největší průmyslové znečišťovatele, ale loni dosáhly historického minima emisí prachu. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Emise dlouhodobě klesají, i tak je ale Moravskoslezský kraj v čele tabulek

  • 3
Za poslední dekádu stlačily velké provozy v Moravskoslezském kraji emise škodlivin na polovinu. V republice však stále dominují. Loni navíc emisí přibylo, což však bylo většinou dáno předchozímu omezení výroby kvůli covidu.

Prach, oxid uhelnatý, dioxiny, skleníkové plyny, látky způsobující kyselé deště. Velké provozy v Moravskoslezském kraji stále patří k největším českým znečišťovatelům. Loni se navíc krajská produkce škodlivin meziročně zvýšila.

Vyplývá to ze žebříčků znečišťovatelů sestavených spolkem Arnika. Vycházejí z údajů v Integrovaném registru znečišťovatelů (IRZ). V tabulkách na nejvyšších místech figurují zejména provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Zdrojem, který se tam objevil vůbec nejčastěji, je huť Liberty Ostrava.

„Moravskoslezský kraj patří stále k nejhorším regionům a asi bude těžké to změnit, protože jsou v něm velké průmyslové provozy,“ konstatoval Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady Arniky.

Množství prachu na čtvrtině

Dodal však, že jen za posledních deset let se situace významně zlepšila. Ohlášené množství emisí látek poškozujících lidské zdraví z průmyslových provozů v Moravskoslezském kraji se loni snížilo zhruba na polovinu toho, co ohlásily za rok 2011.

„Ještě výraznější je pokles v množství prachu. Jeho ohlášené množství se snížilo zhruba na čtvrtinu,“ zmínil Petrlík.

Meziročně si však kraj pohoršil. „Je to způsobeno obnovením plného rozsahu výroby v průmyslu po dvou letech koronavirových opatření,“ dodal Petrlík. Platí to například u prachových částic, jejichž emise loni v kraji vzrostly, na rozdíl od zbytku republiky.

Nejvýznamnější znečišťovatelé Česka.

Vůbec nejvíce prachu v republice vypustila huť Liberty Ostrava, na šesté příčce jsou Třinecké železárny. Jen tyto dvě huti dohromady ohlásily 35,2 procenta celkových emisí prachu evidovaných v IRZ za celou republiku.

Ještě výraznějším lídrem je sever Moravy a Slezska v případě dioxinů, látek, jejichž dlouhodobé působení vede k poškození imunitního a nervového systému. Jeho největším producentem byly loni, a také předloni a rok předtím, Třinecké železárny. Druhou příčku drží Liberty Ostrava a v první desítce je i ostravská spalovna Suez, a to na osmém místě. Trojice loni vypustila více než tři čtvrtiny celkově hlášených emisí dioxinů. Převážně v odpadech, Liberty i do ovzduší.

Suverénně největší podíl si ale Moravskoslezský kraj drží u oxidu uhelnatého. Nejvyšší emise v zemi loni ohlásily Třinecké železárny, následované na druhé příčce Liberty Ostrava, páté místo drží vápencový lom LB Cemix ve Štramberku. Společně jsou zdrojem 86,4 procenta celkem hlášených emisí této látky.

Asi čtvrtinový podíl si kraj drží u emisí látek nebezpečných pro vodní organismy, pětinový v emisích formaldehydu a desetinový u emisí plynů způsobujících kyselé srážky, jež oslabují smrčiny vůči kůrovci. Meziroční nárůst je nejvíce patrný u Liberty Ostrava – u prachu o 67 procent více než o rok dříve, u dioxinů o 40 procent.

Do ekologických projektů plynou miliardy

„Vyšší emise za rok 2021 zapříčinilo zvýšeni produkce, kdy se výroba po dvou chudších covidových letech opět rozběhla naplno,“ vysvětlila mluvčí ostravské huti Barbora Černá Dvořáková. Dodala, že předloni navíc byla huť na historickém minimu emisí prachu. „Loňské emise prachu a rok 2021 odpovídají emisím z let 2016 až 2018, kdy se výroba pohybovala zhruba ve stejné výši. Jsou o zhruba 100 tun nižší než v roce 2015 před uskutečněním zásadních ekologických investic a o 500 tun nižší než v roce 2010 před odprášením aglomerace,“ zdůraznila.

Do ekologických projektů, které už spolkly miliardy, ostravská huť investuje dál, a stejně tak ta třinecká. „Ročně jde v současné době o stovky milionů korun. Významné investice již totiž máme hotové, troufám si říct, že jsou již na hranici toho, co hutní firma může pro ekologii udělat,“ vysvětlila mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Současné investice už jen navazují na ty předchozí. Třinecké železárny loni dosáhly historického minima emisí prachu. Nižší byla i produkce dalších škodlivin. „Pokles zhruba odpovídá poklesu výroby oproti roku 2020. V roce 2021 jsme odstavovali ve větší míře významné hutní agregáty kvůli opravám a modernizacím,“ dodala Macková Jurásková.