Z dokumentace je jasné, že nejproblematičtějším úsekem chystané stavby je průchod vysokorychlostní trati (VRT) chráněnou krajinnou oblastí Poodří (CHKO). Právě tam se totiž VRT vedoucí na většině území Moravskoslezského kraje v bezprostředním sousedství dálnice D1 od autostrády odchyluje a napojuje se na stávající železniční koridor.
„Mezi nejvýznamnější vlivy spojené s realizací záměru patří ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 (konkrétně EVL Poodří a PO Poodří), respektive ovlivnění jejich předmětů ochrany. Významně negativní vliv byl konstatován u druhu čolek velký,“ potvrzuje význam CHKO Poodří zveřejněná dokumentace. „Ke zmírnění významně negativních vlivů na populaci čolka velkého byla navržena kompenzační opatření.“
Zveřejněná dokumentace |
Obdobných opatření je více a netýkají se jen čolka velkého, ale i dalších druhů. „Naše práce ještě není u konce, například teprve studujeme čerstvě zveřejněné biologické hodnocení projektu,“ vysvětlila Ivona Kneblová, vedoucí oddělení sledování stavu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
A ani prostudováním a případnými připomínkami k biologickému hodnocení dokumentace práce ekologů nekončí.
„Ještě je potřeba dotáhnout například dohodu o náhradní výsadbě za pokácené stromy a podobně. Je tu i spousta zvláště chráněných živočichů, jejichž prostředí musíme zajistit,“ doplnila ekoložka.
Nejspornější bod celého plánu na území kraje je průchod VRT v okolí Velkých Albrechtic na Novojičínsku. Právě tam se vysokorychlostní trať výrazněji odklání od dálnice a vstupuje do Poodří.
Mapka části trasy vysokorychlostní železniční trati, která ovlivňuje i chráněnou oblast Poodří. (10. května 2024)
Ve hře jsou dvě varianty: zemní val nebo estakáda. Zástupci kraje upřednostňují zhruba 1 370 metrů dlouhou estakádu před zemním valem, a to hlavně kvůli nižšímu záboru půdy a lepší migrační prostupnosti v daném území v těsném sousedství rybníků mezi Jistebníkem a Studénkou.
„Jasno bude až později, bude záležet na projektové dokumentaci. V rámci biologického průzkumu byla vybrána biologicky nejšetrnější varianta, ale ta ještě není definitivní,“ vysvětlila Ivona Kneblová. „Je to, sportovní terminologií řečeno, teprve první výkop.“
Na vyřešení svých požadavků čekali i obyvatelé Velkých Albrechtic, kde se kvůli stavby tratě obávali hlavně zhoršení protipovodňových opatření.
Více o úseku VRT Ostrava – Prosenice |
„Na některé naše požadavky Správa železnic přistoupila, třeba co se plánovaného poldru týče, ale detaily ještě nebyly doladěny. Navíc bychom ještě potřebovali ujasnit některé věci,“ konstatoval starosta Velkých Albrechtic Miroslav Chudják.
Jde například o výpust poldru do stávajícího toku, kde už vede výpust z nádrže u dálnice. „To by mohlo přinášet problémy. Podobně nám vadí třeba i fakt, že stále není dořešeno, kdo bude vlastníkem nově postavených mostů přes potoky a podobně. Nechceme, aby jejich správa do budoucna zatěžovala rozpočty zdejších obcí,“ vysvětlil starosta.
Jeden z nejčastějších požadavků obcí podél chystané tratě směřoval k zajištění ochrany proti hluku projíždějících vlaků. Ty by měly v rámci VRT jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině s tím, že ta se výhledově může zvýšit až na 350 kilometrů. Minimální rychlost vlaků by pak na zdejším úseku neměla klesnout pod 200 kilometrů v hodině.
