Paradoxně obě navržené trasy jen těsně míjejí hlavní bod programu zastupitelstva, plánovanou strategickou průmyslovou zónu v Dolní Lutyni na Karvinsku. Jedna z levé strany, v těsné blízkosti dálnice D1, druhá pak v prostoru mezi Věřňovicemi a Dolní Lutyní.
Druhý návrh byl nakonec úspěšnější. Státní hranici s Polskem by měla vysokorychlostní trať překročit v těsné blízkosti dětmarovické elektrárny.
I zde ale naráží na podobný problém jako sousedící chystaná průmyslová zóna. Na chráněné území přírodní památky Niva Olše.
„Koridor prochází skrze jednu z alejí, která je součástí tohoto zvláště chráněného území. Bude nutné provést průsek aleje v šíři minimálně 20 metrů, záměr zde bude podle dostupných podkladů veden po estakádě,“ stojí ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA, které kraj k tomuto záměru zpracoval. „Tento zásah do přírodní památky lze považovat za potenciálně významně negativní z důvodu hrozící fragmentace biotopu páchníka hnědého, která může vést k poškození chráněných zájmů.“
Rychlovlaky protnou i chráněné Poodří, hledá se podoba jejich trasy |
K významné redukci ploch výskytu předmětů ochrany evropsky významné lokality a ptačí oblasti by ale podle studie dojít nemělo.
S rozhodnutím krajských zastupitelů je srozuměn i starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek. „Jsem rád, že se koridor pro vysokorychlostní trať schválil, hlavně proto, že skončilo čekání, která varianta to bude, a máme jistotu,“ komentoval starosta výsledek hlasování. „Obci by tato varianta nijak neměla ublížit, případná hluková omezení a další stavební úpravy budeme řešit v dalších krocích, nyní to nešlo.“
Rozhodnutí zastupitelů vítají zaměstnanci Správy železnic (SŽ). „Výběr koridoru je dobrou zprávou. Dojde k uvolnění blokace velkého území jinými návrhy a my můžeme pokračovat v projektové přípravě nové trati,“ konstatoval mluvčí SŽ Dušan Gavenda s tím, že zahájení výstavby trasy na Polsko se předpokládá v druhé polovině tohoto desetiletí.
Ještě dál je Správa železnic v přípravě vysokorychlostní tratě směrem do vnitrozemí.
„V nejbližší době bude zahájeno posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA,“ doplnil Marek Pinkava, náměstek SŽ odpovědný za přípravu vnitrostátní části záměru. „Předpokládáme, že v roce 2026 začne úprava stanice Ostrava-Svinov, zhruba o rok později by mohla začít výstavba trati samotné směrem k jihu.“
Stát nemá dost peněz na rychlodráhu z Ostravy na jih, pomoci mohou PPP projekty |
Vedle vysokorychlostní tratě, která by mohla kraji přinést nové možnosti, hlavně co se dálkových spojení týče, řešili radní kraje i plánovaný posun v místní železniční dopravě, vznik takzvaného Beskydského okruhu.
„Beskydský okruh by měl zajistit přímé spojení ze Studénky do Valašského Meziříčí a Frenštátu pod Radhoštěm prostřednictvím přímého propojení tratí 323 a 325 ve Veřovicích,“ přiblížil plán na vznik nového propojení krajských tratí náměstek hejtmana Radek Podstawka.
Zda se podobné propojení vyplatí, bude nyní zjišťovat studie, kterou pro kraj provede agentura MSID. Ve studii proveditelnosti bude zjišťovat možnosti trasy mezi Štramberkem, Veřovicemi a Frenštátem pod Radhoštěm s návazností na Valašské Meziříčí.
Studie by měla být hotová do konce srpna letošního roku a kraj za ni zaplatí 1,4 milionu korun. Termín zahájení zatím není znám.
11. října 2023 |
