Spolana Neratovice

Spolana Neratovice | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Spolana je posedmé největším znečišťovatelem v Česku, uvedli ekologové

  • 8
Největším znečišťovatelem v Česku je už posedmé neratovická chemička Spolana. Ve středu to uvedla ekologická organizace Arnika na základě údajů, které čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Ekologové hlásí za loňský rok výrazný meziroční nárůst u vypouštěných rakovinotvorných látek či látek poškozujících hormonální systém.

Spolana Neratovice mezi podniky vévodí kvůli vypouštění karcinogenů při výrobě PVC (polyvinylchloridu) a dalších surovin pro výrobu plastů. Zároveň po ukončení likvidace amalgámové elektrolýzy předala v odpadech 89 tun rtuti, s jejíž pomocí vyráběla chlor pro výrobu PVC. 

„Šlo o druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii IRZ,“ uvedla Arnika. Emise styrenu a formaldehydu nejvíce zvýšila firma MEA Metal Applications z Plzně, a to o 12 tun. 

Podle Pavla Kaidla, mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana spadá, výroba podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity. „Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se logicky vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ sdělil.

Podle Kaidla se výrobní areál ekologizuje poté, co byla ukončena výroba chloru pomocí amalgámové elektrolýzy. „Loni bylo z areálu odvezeno 90 tun rtuti k ekologickému zpracování ve Švýcarsku a následnému uskladnění v bývalých solných dolech v Německu. Sanace pokračují i v tomto roce,“ poznamenal. Skupina podle něj dlouhodobě snižuje dopad výroby na okolní prostředí.

Ekologická organizace Arnika zaznamenala loni výrazný meziroční nárůst u vypouštěných rakovinotvorných látek či látek poškozujících hormonální systém. Zvýšilo se podle ní též množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů v řekách. Vzrostly emise styrenu a formaldehydu z průmyslových provozů, klesly naopak emise skleníkových plynů a rtuti.

Loni Arnika naopak zaznamenala u většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší pokles proti roku 2018, výjimkou byly například emise rtuti. Provozy hlásí ze zákona úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za loňský rok data poskytlo 1257 provozů, o 116 méně než předloni.

Mezi znečišťovateli podle Arniky dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského, Ústeckého kraje a Vysočiny. Objevují se ale i provozy z dalších krajů, Arnika vyzvala k přísnější kontrole.

Drogerie je rok od roku zelenější, na škodlivé látky lze i přesto narazit

Množství látek nebezpečných pro vodní organismy se loni zvýšilo zhruba o dvě tuny, což je dáno zejména nárůstem zinku a jeho sloučenin z čistíren odpadních vod v Praze a Otrokovicích a těžkých kovů z huti Liberty v Ostravě.

Na znečištění vod se ale podle Arniky významně podílejí i kyanidy, které loni způsobily ekologickou katastrofu na řece Bečvě. Nejvíce jich vypustila čistírna odpadních vod v Ostravě, Deza z koncernu Agrofert je na čtvrtém místě s meziročním nárůstem přes 60 kilogramů kyanidů na 156,9 kilogramu. 

V souvislosti s havárií policie obvinila společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Podnik je v žebříčku šestý s 52 kilogramy. K havarijnímu úniku do Bečvy se v hlášení do IRZ nikdo nepřiznal, není tedy započten.

Spolana zůstává největším znečišťovatelem, výrazně se zhoršily Chvaletice

K otravě řeky podle Arniky stačí několik desítek kilogramů kyanidů, ohlašovací práh pro přenos látky v odpadech je však 500 kilogramů. Spolek požaduje jeho snížení.

Trvale klesá množství skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky. Největším zdrojem zůstávají severočeské hnědouhelné elektrárny a hutní provozy v Moravskoslezském kraji. Množství oxidu uhličitého se ale meziročně snížilo o více než deset milionů tun na 53 milionů. 

Emise výrazně snížila například elektrárna Chvaletice patřící do skupiny Sev.en Energy. Poklesly též emise rtuti, jejichž hlavním zdrojem jsou hnědouhelné elektrárny, zejména elektrárna Počerady skupiny Sev.en Energy.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video