„Většina výkonného výboru rozhodla a já to respektuji. Stanovisko je však v rozporu s mým hodnotovým nastavením, a proto si za těchto okolností už nadále nedovedu představit další působení v jakékoliv funkci na svazu,“ vysvětluje Handzuš písemně.
„Považoval jsem za důležité informovat více lidí v hokejovém hnutí a oznámit jim mé rozhodnutí osobně. Z tohoto důvodu přichází mé veřejné prohlášení až dnes,“ doplnil ke své rezignaci.
Slovensko se vydalo opačnou cestou než Česko a také Švédsko s Finskem, Lotyšskem a nejnověji Francií, které svým hráčům zakázaly startovat v reprezentaci, pokud působí v Kontinentální hokejové lize.
Soutěž slouží jako nástroj propagandy ruského vládního režimu, který rozpoutal válku na Ukrajině. Ani to však vedení slovenského svazu nepřesvědčilo k razantnímu kroku.
Reakce sportu na válku na Ukrajině |
„Hráči, kteří aktuálně hrají v Rusku, neporušují žádné mezinárodní dohody ani naše zákony,“ uvedl výkonný výbor ve čtvrtek v oficiálním prohlášení.
Negativní reakce přišly brzy. Ať už od dlouholetého sponzora společnosti Orange Sport nebo slovenského ministerstva školství.
„Otevřeme smlouvu o poskytování státního příspěvku svazu, ve které je i účel reprezentace Slovenska a budeme řešit oprávněnost nákladů na tyto hráče,“ hrozí sankcemi vládní resort, jehož prohlášení citoval deník Nový čas.
Slovenskému hokeji hrozí kvůli nominacím z KHL ztráta státní podpory |
V KHL momentálně působí osm slovenských hokejistů. K brankářům Patriku Rybárovi (Spartak Moskva) s Adamem Húskou (Nižnij Novgorod), obráncům Michalu Čajkovskému (Novosibirsk) s Christiánem Jarošem (Omsk) a útočníkům Michalu Krištofovi (Vladivostok) se Samuelem Bučkem (Nižněkamsk) a Adamem Liškou (Čerepovec) se čerstvě připojil gólman Július Hudáček, jenž má čtyři měsíce po extraligovém finále se Spartou chytat za Nur-Sultan.
Loni v lize působilo devět slovenských hráčů, zatímco třeba počet českých hokejistů v Rusku spadl z původních dvaceti na pouhé čtyři.