Pro týdeník 5plus2 zavzpomínal Alexander Hemala na svou práci hlasatele a přiznal, jaká slavná fráze mu už někdy lehce lezla na nervy. Promluvil také o svých sedmi vnucích a tom, jak vnímá dnešní korektní dobu a televizní zábavu.
„Že my hlasatelé v české televizi skončíme, jsme věděli zhruba rok dopředu, a tak jsme se na to mohli připravit a rozhlédnout se po nových příležitostech. Mimo jiné jsem tehdy dostal nabídku práce v jednom soukromém rádiu, což je vlastně paradoxní, protože většina kolegů z branže začínala v rádiu a až pak třeba přešla do televize, kdežto já to měl opačně,“ popisuje.
„Odchodem z televize se mi život trochu zklidnil a dostal jsem možnost vyzkoušet si i něco, čemu jsem se do té doby nevěnoval – například hraní v divadle nebo moderování pořadu pro kutily,“ vysvětluje Hemala.
Není prý typ člověka, který by si neustále vytyčoval nové a nové cíle. „Beru život tak, jak přichází. A když už třeba někdy začnu mít pocit, že se pracovně možná již nic zajímavého neobjeví, zase se najednou něco naskytne. Navíc mám početnou rodinu, tři děti, sedm vnuků, takže je pořád koho hlídat a o koho se starat. Doufám, že mi to jednou moji vnuci oplatí a budou oni hlídat mě, až to bude třeba,“ říká.
Zavzpomínal i na práci hlasatele. „Texty, které jsme říkali před jednotlivými pořady, nám připravovala redakce, ale my jsme si je mohli upravit takzvaně do pusy, aby to k nám lépe pasovalo. Faktograficky jsme se ovšem předepsaných výstupů držet museli, protože na rozdíl od nás redaktoři věděli, o čem přesně který pořad bude. Ale přiznám se, že když jsem – s nadsázkou řečeno – potřetí v týdnu ‚nastavoval zrcadlo‘, tak už mi to malinko lezlo na nervy,“ směje se Hemala.
Alexander Hemala s manželkou
O současné televizní zábavě si myslí své. „Při sledování televize mě vždycky překvapí, co všechno je možné. Zahlédnu třeba část nějaké reality show a pomyslím si, že už nic bizarnějšího snad vymyslet nelze. A pak po čase zjistím, že lze (smích). Rád se proto vracím i ke starším pořadům, které se objevují třeba na vzpomínkovém kanále ČT3. Díky tomu si můžu připomenout lidi, které pro mě byla radost potkávat, ale už třeba bohužel mezi námi nejsou,“ přiznává.
HLASATELÉ POD LUPOU: Řekli mi, že mluvím jako prase, vzpomíná Hemala |
„Ovšem ani novější zábavy se nezříkám. Nedávno jsem například viděl asi dvanáct let starý záznam koncertu skupiny Nightwork a musím přiznat obavu, že dnes už by to snad ani nebylo možné natočit, protože některé vtipy a narážky by byly společensky takzvaně přes čáru. Podobné je to s pořady, jako byla Česká soda. V současné době by je už nikdo nevysílal, na korektnost se totiž dbá víc, než je podle mě třeba,“ míní legendární hlasatel.
„Tvůrci se bojí, aby se nekorektní humor někoho třeba nedotkl, a přitom by se ti dotyční tomu spíš sami zasmáli,“ dodává Alexander Hemala, který by dokument o svém životě uvedl takto: „Vážení diváci, dnes večer budete sledovat dokument o člověku, který prožil a prožívá pestrý život, jenž mu umožnil setkat se s úžasnými lidmi, a to nejen ze světa showbyznysu.“
