Ukázalo to třeba minulé úterý, kdy se policisté měli co ohánět hned na několika místech kraje. Nejprve zajistili v Sudoměřicích na Hodonínsku třináct uprchlíků a při prohledávání okolí jich dopátrali dalších dvacet. Všichni spolu přicestovali v jedné dodávce.
Odpoledne pak dostali tip od jednoho z obyvatel Veverských Knínic na Brněnsku. Starostku oficiální cestou nikdo neinformoval, ale o pátrání se doslechla, navíc jí nad domem létal vrtulník.
„Pokud jsou moje informace správné, policie přijela na podnět občana, který byl v lese a bezprizorní uprchlíky tam potkal,“ přibližuje Zuzana Armutidisová (nez.). Akce byla úspěšná, hlídky na několika místech vypátraly deset migrantů včetně převaděče.
V noci ještě policisté zastavili v Hodoníně vozidlo s pěti uprchlíky, další odhalili také na jiných místech. Celkem tak během jediného dne zajistili 74 lidí, z toho sedm žen a deset dětí, kteří se do Česka dostali nelegálně. S nimi také tři převaděče.
Nešlo přitom o žádný výjimečný jev. Jen pár dní předtím pochytali strážci zákona dalších 110 migrantů, převážně mladých mužů. „Narazili jsme na ně ve vlacích i ve volném terénu na Břeclavsku a Hodonínsku,“ informuje policejní mluvčí Pavel Šváb.
Pomáhají drony i tipy od svědků
O zatížení nejen cizineckých policistů svědčí i další počty zajištěných běženců. Za květen jich bylo na jižní Moravě 84, v červnu 165 a v červenci už 383. Za celý rok 2020 přitom policisté v kraji odhalili jen něco přes 150 lidí, kteří nelegálně překročili hranice.
„Proti předcházejícím měsícům policisté zaznamenávají enormní nárůst nelegální migrace,“ potvrzuje Petr Vala, další z policejních mluvčích. Přibývá i případů, kdy migrují celé rodiny.
Jak vlastně policisté uprchlíky „vyhmátnou“? Hlídkují na takzvané zelené hranici, kterou cizinci nezřídka překonávají po svých, ale i na hraničních přechodech. Nelegální cestovatele pak odhalují především ve vlacích, nákladových prostorech kamionů či osobních automobilech. Nejnovějším trendem je ovšem převážení v dodávkách.
15. července 2022 |
Pátrači často spolupracují i s leteckou policejní službou. „Při vyhledávání uprchlíků hlídky často používají i nejmodernější techniku, kterou jsou například drony nebo speciální přístroj, jenž dokáže odhalit ukryté migranty pomocí zachycení tlukotu srdce,“ přibližuje Vala.
Pomáhají rovněž běžní lidé, podobně jako ve zmíněném případě z Veverských Knínic. Například uprchlíci poblíž železniční zastávky ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku na sebe upozornili, když se místních ptali na cestu na západ.
Na další cizince upozornil občan na tísňové lince poté, co je na dálnici D2 u Ladné na Břeclavsku spatřil, jak vyskakují z nákladního prostoru zaparkovaného kamionu a utíkají do slunečnicového pole. Na místo vyjeli dálniční i cizinečtí policisté s psovodem a vrtulníkem s termovizí, aby po krátké pátrací akci migranty našli, jak po dálnici pěšky směřují na Brno.
V ulicích migranti vidět nejsou
V drtivé většině jde o syrské uprchlíky, kteří cestují ze Slovenska. Cílovými destinacemi jsou i nadále státy západní Evropy. I když však na jihu Moravy utečenci zůstat nechtějí, zaměstnávají nejen policii, ale také obce.
Městská police v Břeclavi podle mluvčí radnice Jany Pelcové řeší případy s migranty takřka denně, a to i v řádech desítek lidí. V ulicích s nimi ovšem problémy nejsou. „Nikde ve městě se nelegální migranti nezdržují,“ upřesňuje mluvčí.
Podobné zkušenosti mají v Hodoníně, kde zdejší strážníci spolupracují s cizineckou a státní policií. „Jedná se o uprchlíky ze Sýrie, ale i z Egypta či subsaharské Afriky, a to včetně nezletilých bez doprovodu. Pokud se na území města zdrží, tak pouze krátce. ‚Netáboří‘ zde, ale občas po nich zůstává nepořádek, který musí město uklízet,“ popisuje hodonínský mluvčí Josef Horníček.
Zadržení migranti putují do takzvaného zařízení pro zajištění cizinců. Tam se zjišťuje, odkud do republiky vstoupili a zda nepožádali o azyl v jiné zemi. Podle mezinárodních smluv pak probíhá zpětné předání do států, z nichž přicestovali. Vráceni ale mohou být také do země, kde požádali o azyl, což mohou učinit i v Česku.
Chycení převaděči to mají horší. Ti putují do cel, protože jsou podezřelí ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Podle Valy jim v případě prokázání viny hrozí až pětiletý pobyt za mřížemi.
