V neděli první pozici na evropském mistrovství v Mnichově hájil.
Jenže ji neudržel.
Domácí Julian Weber bouřlivě oslavoval svůj zlatý hod 87,66.
Vadlejcha od něj dělilo 38 centimetrů. Do osobní sbírky vložil další stříbro.
„Samozřejmě, že jsem chtěl vyhrát, ovšem stříbro za 87 metrů rozhodně není neúspěch,“ hodnotil. „Aby byla na Evropě medaile jen za 86 metrů, je hodně přísné.“
Vadlejch: Stříbrná sbírka? Chci víc. V téhle generaci je možné všechno |
Česká oštěpařská škola bez diskuse po sobotním bronzu Barbory Špotákové opět prokázala svoji neustávající sílu. Z dvanácti posledních českých atletických medailí z olympiád a světových či evropských šampionátů jich oštěpaři zařídili devět.
A to ještě Vítězslav Veselý v neděli atakoval další a s výkonem 84,34 zůstal jen těsně pod stupni čtvrtý.
„Veškeré ty úspěchy posledních let mají jednoho společného jmenovatele, a tím je Jan Železný,“ vyzdvihl poté Veselý. Rukama trojnásobného olympijského vítěze prošli postupně všichni z oštěpařských medailistů této éry: Špotáková, Veselý, Ogrodníková, Frydrych i Vadlejch. Byť někteří z nich v určité fázi kariéry zvolili jinou formu přípravy, Železný se výrazně podepsal na růstu každého z nich.
Čtvrtý Veselý: Fin mi vrátil Curych. Tak to chodí. Já mu tu medaili přeju |
„Měli bychom být vděčni, že se Honza Železný po své úžasné kariéře vrhl na trenéřinu,“ připomněl Veselý. „Ovoce z toho sklízí česká atletika doteď. Dokonce když někdy český oštěpař skončí šestý nebo osmý, už je to bráno pomalu jako neúspěch. Kdyby takhle dopadl běžec, jsou z toho všichni hin, zato u oštěpaře se to až tak nebere. Možná by bylo dobré si i takových umístění vážit, protože rozhodně nejsou samozřejmostí.“
Rivalita nás posouvá
Pod vedením svého exkluzivního kouče dozrál Vadlejch v 31 letech ve špičkového oštěpaře, který je silný fyzicky i psychicky.
Před mnichovským závodem byl jediným Evropanem, jenž letos překonal 90 metrů. Byl i lídrem evropského žebříčku. Na mistrovství světa podlehl pouze závodníkům z jiných kontinentů.
To vše jej stavělo do centra pozornosti. A zavazovalo. Ale zároveň ho posilovalo vědomí: „Celou sezonu jedu na vlně.“ Proč by z ní měl zrovna v Mnichově spadnout?
„Není správné mít při závodě v hlavě jen: Jdu si pro zlato a nic jiného nechci,“ popisoval. „Pak jste až příliš stažení. Jistě, touha po zlatu je motorem v tréninku, ale v závodě čím míň člověk přemýšlí, tím líp.“
Atletické ME 2022příloha iDNES.cz |
Úvodní „uklidňovací“ finálový pokus za 80 metrů neúmyslně přešlápl.
Zato pak: 87,28 metru. Zaťal pěst, zdvihl ji nad hlavu a zapumpoval s ní, potom ji zatínal samou radostí ještě znovu a znovu. Kouč Železný za sektorem tleskal na tribuně s rukama nad hlavou. Oba věděli: Tohle by mohl být i vítězný hod. Na tolika šampionátech by se přece za něj zlato rozdávalo.
Ale jeden muž byl tentokrát proti.
Už ve druhé sérii se Weberův oštěp zabodl za hranici 88 metrů. Explozi nadšení vzápětí vystřídal na tribunách mocný vzdech zklamání. Záběry kamery potvrdily, že Němec při pádu po odhodu přepadl přes čáru.
Mračil se, nechtěl uvěřit, jenže video bylo jednoznačné.
7. DEN ME: Oštěpařům vládl Weber, Vadlejch bere stříbro, Veselý končí čtvrtý |
„Co se stalo?“ ptal se ho v sektoru Vadlejch. Když mu to Weber vysvětlil, český soupeř jej povzbuzoval: „Hele, ten hod ještě můžeš v pohodě zopakovat, jen zůstaň zaměřený.“
Tak se vzájemně motivují.
„Rivalita nás posouvá dál,“ tvrdí Vadlejch.
Ve čtvrté sérii si Weber, letos čtvrtý muž ze světového šampionátu v Eugene, vše vynahradil: 87,66 metru. Titul!
Vadlejch nenašel odpověď. Přemíra snahy přinesla proběhlé pokusy, přešlapy. Ani Veselého podpora ke znovunabytí prvního místa nepomohla.
„Riskoval jsem, což mělo za následek, že jsem už neházel technicky nejlíp,“ líčil Vadlejch. „Ale co, zkompletoval jsem stříbrnou sbírku ze všech majorů (OH, MS, ME), to bych bral před sezonou všemi deseti.“
„Moc jsem Kubovi to zlato přál,“ povídal po závodě Veselý. „Současná generace oštěpařů je však silná a on s ní musí závodit.“
Weber je jednou z výrazných osobností této party. Pod reflektory mnichovského Olympijského stadionu se radoval jako malý kluk. Tolik se před závodem bál, co mu tělo povolí.
Jakub Vadlejch, Julian Weber a Lassi Etelätalo s medailemi z atletického ME.
„Měl jsem velké bolesti v zádech, a tak jsem ani nedělal rozcvičovací hody,“ vysvětloval, „Doktoři a fyzioterapeuti mě dávali dohromady. Ale možná i díky tomu jsem si ani nepřipouštěl nějaký stres.“
S pocitem „vždyť já sem rád, že vůbec mohu závodit“ si pak vyházel největší úspěch kariéry.
„Pořád tomu nemohu uvěřit,“ kroutil hlavou dvě hodiny před nedělní půlnocí. „Jsem v sedmém nebi. Slavím zlato doma a celý stadion se mnou. Na tento den nezapomenu do konce života.“
Stále má dost času
Pro Vadlejcha byl i tak Mnichov 2022 v porovnání s předešlým evropským šampionátem v Berlíně 2018 jako den a noc. Před čtyřmi lety procházel největší krizí kariéry, opichovali mu páteř, závodil s neustávající bolestí a tápal, jak se jí zbavit.
Poté, co se za pomoci lékařů a fyzioterapeutů dal zdravotně dohromady, vrátil se do světové špičky. „A čím jsem starší, tím víc si vážím toho, že jsem fit. Ta slova bych vytesal. Kdo zažije zranění jako tehdy já, tak v momentě, kdy ho nemá, je šťastný.“
Jeho zlatý sen trvá. Světový šampionát v Budapešti mu za rok nabídne příležitost k naplnění zlaté vize.
Věk dvou dalších českých oštěpařských hvězd, 41leté Špotákové a 39letého Veselého, je pro něj důkazem, že má stále dost času.
„No to nevím, jestli vydržím stejně dlouho jako ti dva,“ zasmál se. „Ale kdykoliv jim to řeknu, oponují mi: To jsme si taky nemysleli a vidíš, zvládli jsme to.“
