„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 %. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 %, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února,“ uvedla Pavla Šedivá, která je vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Za zrychleným meziročním cenovým nárůstem stojí hlavně potraviny a nealkoholické nápoje. Ty totiž oproti loňskému červenci zdražily už o 19,3 procenta. Více než dvacetiprocentní cenový nárůst byl patrný třeba u masa, sýrů nebo tvarohu. Ještě citelněji zdražily oleje či tuky, a to meziročně až o 53,4 procenta. Cena mouky pak stoupla dokonce o 64 procent.
„Růst inflace v červenci podstatně zvolnil. V porovnání s předchozími měsíci se zmírnění růstu i v meziročním srovnání. Na rozdíl od minulých měsíců se ve spotřebním koši našlo větší množství oddílů či položek, u nichž meziroční cenový růst zpomalil. Šlo například o oděvy a obuv či alkohol a tabák. V dopravě se zastavilo zrychlování růstu cen automobilů a zmírnil se růst cen pohonných hmot. Zpomalení růstu po mnoha měsících zaznamenaly i náklady na vlastnické bydlení,“ řekl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Vyšší ceny ale statistici v meziročním srovnání zaznamenaly také v oddíle bydlení, kde vzrostly především ceny elektřiny (o 33,6 procenta), zemního plynu (o 59,8 procenta) nebo tuhých paliv (o 41,1 procenta).
Ceny však o asi 1,3 procenta vzrostly i meziměsíčně. V oddíle rekreace a kultura to bylo způsobeno zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23,0 procent. Mezi červnem a červencem letošního roku zdražilo o 5,3 procenta třeba i polotučné trvanlivé mléko. Klesla naopak cena zeleniny, a to asi o 2,2 procenta.
„Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, a to o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří. I když si uvědomují pokles kupní síly způsobený inflací a obávají se své vlastní finanční budoucnosti nejvíce v historii sledování od roku 2003, zahraniční dovolenou si velmi často odepřít nedokázali,“ okomentoval čísla hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka se netrefila
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami a nenaplnily se tak ty nejčernější odhady. Třeba Česká národní banka počítala pro červenec s 18,8 procenty. Analytici tvrdí, že Česká národní banka i díky tomu může dál odkládat navyšování úrokových sazeb.
„Meziroční inflace výrazně zaostává za inflační prognózou ČNB. Naplňuje se tím prozatím hypotéza inflačního bufferu, díky němuž může centrální banka dál vyčkávat se zvyšováním úrokových sazeb. Zatímco dosud jí inflace překvapovala příliš vysokým růstem, nyní zaostala, protože ČNB očekávala její nárůst na 18,8 %,“ okomentoval situaci hlavní ekonom společnosti Creditas Petr Dufek.
Vyhráno není
Ekonomové ale dodávají, že radost z možného zastavení inflačního růstu je předčasná. Mnohé energetické a plynárenské společnosti totiž aktuálně připravují opět nové ceníky, kvůli čemuž je možné počítat do budoucna s dalším cenovým nárůstem.
„Vrchol má spotřebitelská inflace stále před sebou a již v srpnu dojde k výraznějšímu nárůstu směrem ke dvaceti procentům, a to s ohledem na další růst cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Zřetelnějšího zpomalení inflace se dočkáme nejdříve na začátku příštího roku,“ řekl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
