Pro šťastné důchodce je osobní inflace, tedy zdražení jejich spotřebního koše podle aktuálního propočtu na úrovni 12,9 %. Červnová valorizace penzí jim tak dokázala kompenzovat cenový růst. Důchodci, kteří patří do kategorie inflačních smolařů, však hlásí, že v červnu došlo ke zdražení jejich individuálního spotřebního koše o 32,6 %, což je vysoko nad meziroční inflací.
Rozdílné dopady cenového růstu na důchodce ale i další skupiny občanů se rozhodli propočítávat a zveřejňovat analytici společnosti Cyrrus.
Kdo je inflační smolař
„Mezi inflační smolaře, tedy důchodce nejvíce zasažené aktuální inflační vlnou, patří ti, které lze charakterizovat zhruba takto: topí plynem či elektřinou v energeticky neúsporných nemovitostech, trápí je stomatologické potíže, hojně využívali zlevněné jízdné v hromadné dopravě, zahrádkaří, věnují se pečení a využívají služeb stravovacích a ubytovacích zařízení,“ přibližuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.
Spočítejte si osobní inflaci |
Podle Hradila jsou důchodci jako skupina ale jedinými obyvateli Česka, kteří jsou proti nepříznivým dopadům inflace zcela chráněni.
„Valorizační schéma jim sice zdražování kompenzuje až s mírným zpožděním, ovšem i to je luxus, o kterém si ostatní občané mohou nechat jen zdát. Zatímco růst průměrné mzdy v letošním roce s trochou štěstí dosáhne zhruba 8 %, což na pokrytí inflace ani zdaleka nepostačí a průměrný zaměstnanec tak reálně poměrně výrazně zchudne, průměrný důchodce se dočká plného dorovnání inflace a reálně si tak nepohorší,“ poznamenává analytik.
Pojem průměrný důchodce má jiný rozměr
Dnes však není penzista jako penzista. Slovní spojení průměrný důchodce má totiž jiný rozměr než dříve. „Zatímco v minulosti právě tento průměrný důchodce poměrně dobře odrážel skutečnou situaci většiny českých penzistů, v aktuálním rozbouřeném inflační prostředí toto pravidlo již neplatí,“ říká Hradil.
Zažíváme největší pád životní úrovně. Inflace sráží hodnotu peněz |
Jak vysvětluje, rozdíly mezi inflačními šťastlivci – tedy důchodci, jejichž nákupy zdražily výrazně méně – a inflačními smolaři rostou do nebývalých rozměrů. „Lze tak říci, že část důchodců na průměrované valorizaci vydělává a reálně bohatnou. Jiným valorizace růst životních nákladů zdaleka nepokryje a reálně tak – někdy i poměrně dramaticky – zchudnou,“ dodává analytik.
Inflace ohrožuje polovinu českých seniorů
Lidí v důchodovém věku je v České republice 2,1 milionu, rozhodně však nejsou homogenní skupinou. Patří mezi ně fit osmdesátníci, kteří lyžují, zahrádkaří nebo dál aktivně pracují. Na druhé straně mohou být nemocní a křehcí sedmdesátníci, kteří sotva zvládnou běžné denní úkony. Obdobné rozdíly jsou také ve finanční oblasti. Seniory tudíž nelze vnímat stereotypně jako lidi, kteří potřebují pomoc.
Podle hloubkové studie projektu Neviditelní však až 889 000 Čechů patří mezi tak zvané neviditelné seniory. Tedy ty, kteří mají nízké úspory i příjmy, jsou osamělí, zejména v případě ovdovění, a je pro ně obtížné přizpůsobit se rychle se měnícímu světu.
„Neviditelní nežijí důstojný život, ale sami si nedokážou nebo nechtějí pomoci. Společnost je příliš nevnímá. Očekáváme, že dnešní ekonomický i politický vývoj jejich problémy ještě znásobí,“ říká Kateřina Jarošová, mluvčí společnosti Provident Financial, iniciátora projektu Neviditelní.
Jak se dá vyjít s penzí kolem 14 tisíc korun
Mezi neviditelné patří například i pan František. Má 80 let a žije sám. Syna vidí jen občas, protože bydlí daleko od něj. S důchodem vyjde jen tak tak. „Moc toho už nepotřebuji. Snažím se šetřit. Jenže vše teď zdražuje – nájem, energie, jídlo, léky. A kdyby se mi rozbila televize, nevím, co bych dělal. Kromě ní, na mě celý den nikdo nepromluví. Připadám si neviditelný,“ říká senior.
Před letošní červnovou valorizací pobíral pan František od státu důchod ve výši 13 773 korun. Nájem ho měsíčně vyšel na 4 676 korun, za potraviny vydal 4 272 korun, účet za energie byl 4 298 korun a za léky měsíčně doplácel ze svého 532 korun.
Tyto nezbytné výdaje ho vyšly měsíčně na 13 778 korun a o pět korun tak přesáhly jeho státní penzi. Díky letošní červnové valorizaci se mu zásluhová část důchodu zvedla o 8,2 % a nyní od státu pobírá 14 583 korun, tedy o 810 korun víc.
Důchody se zvedají v průměru o tisícovku. Další valorizace na obzoru |
Ceny však dál letí nahoru, proto už v září dojde k další důchodové valorizaci procentní výměry, a to o 5,2 %. A oznámena je už i valorizace důchodů v lednu 2023.
Zákonná valorizace má dobrý důvod
Pravidla jak pro pravidelnou i mimořádnou valorizaci důchodů totiž stanovuje zákon (§ 67 zákona č. 155/1995 Sb.). Zakotvení valorizací penzí má v legislativě podle ekonomů velmi dobrý důvod.
„Inflace i v běžných letech postupně snižuje kupní sílu peněz, což výše důchodů jednoduše musí nějakým způsobem reflektovat. Pokud bychom pro tento účel neměli v zákoně jasný mechanismus, procházeli bychom si každý rok kolečkem politických hádek o to, kdo důchodcům přidá více, což může být nebezpečné z pohledu udržitelnosti veřejných financí, jelikož pochopitelně nejvíce hlasů voličů získá ten, kdo přidá nejvíce. Právě tomuto měla zabránit automatická valorizace, která se obejde bez politických tahanic,“ uvádí Hradil.
Má osobní inflaci nejzatíženějších penzistů i jiné řešení? Podle analytika Hradila některá řešení existují a bude nutné je aktivovat a případně i posílit. „Jak totiž ukazuje i naše analýza, rozdíly mezi inflačními dopady na konkrétní jednotlivce jsou aktuálně obrovské, a ačkoliv se tedy ‚průměrný důchodce‘ inflace nemusí obávat, jelikož mu ji plně vykompenzuje valorizace, najdeme nezanedbatelné množství takových, kteří se od ‚průměru‘ významně odlišují a mohou se potýkat s existenčními problémy,“ říká analytik.
Na ty se nyní bude vláda snažit cílit opatřeními, jako je příspěvek na bydlení či diskutovaný zlevněný energetický tarif. „Je ovšem pravděpodobné, že i tímto sítem někteří ohrožení důchodci propadnou a budou potřebovat další asistenci,“ předpokládá Hradil.
Systém je pro některé důchodce složitý
Státem organizovaný systém příspěvků a podpůrných opatření existuje, ale praxe potvrzuje, že není příliš funkční. „Jak stát může opravdu rychle a levně pomoci seniorům, je zlepšit komunikaci. Celý systém je pro ně natolik složitý, že než aby si například vyřídili příspěvek na bydlení, raději to vzdají. To jen přispívá k jejich vyčerpání a chudobě. Tady stát musí rychle zabrat,“ poznamenává Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90, která pomáhá seniorům žít důstojný život.
Rekordní inflace v posledních měsících každopádně vede k tomu, že stále více penzistů nevystačí se svým důchodem. „Růst indexu spotřebitelských cen přiměje vládu k dalším mimořádným valorizacím důchodů. Celkem 86 % českých seniorů je totiž plně odkázaných na důchodový systém a ti lidé jednoduše nemají z čeho zaplatit základní věci,“ uzavírá Aleš Rod, ekonom a ředitel CETA-Centra ekonomických a tržních analýz.
