RECENZE: Spider-mana si na PC užijete. Obzvlášť, pokud máte silný stroj

Další z největších hitů generace PlayStation 4 se dostává do rukou i PC hráčům. Marvel’s Spider-Man Remastered je prakticky povinností pro příznivce detailních otevřených světů a superhrdinů. Jen musíte počítat s tím, že i leckterá nedávno kupovaná mašina se pod tlakem vyšších nastavení pořádně zapotí.

Spider-Man je v podstatě jedním ze svatých grálů minulé playstationové generace. Hry se doposud prodalo přes 33 milionů kopií, což je zcela skvělé číslo a nepochybně se nyní ještě zvýší, u příležitosti vydání na PC platformě. Sony tak dál pokračuje ve své politice lákání PC hráčů na již úspěšné hity minulosti, aby si v ideálním případě pořídili herní konzoli PlayStation 5 a měli s ní do budoucna náskok při vydání případných pokračování.

Pavoučí superhrdina se přidává po bok portů jako je třeba Horizon Zero Dawn, Days Gone, Detroit: Become Human nebo God of War. To je v podstatě jeden hit za druhým a byť si na ně PC hráči museli počkat několik let, nakonec se jim to vyplácí. Výhodou všech PC verzí je totiž především daleko větší možnost přizpůsobení grafických nastavení, vylepšená grafika a možnost dosáhnout vyšších rozlišení, snímkových frekvencí, případně i hru roztáhnout na širokoúhlý monitor.

Přesně takové výhody najdete i u Marvel’s Spider-Man Remastered. Vedle podpory ovládání pomocí klávesnice a myši přibyl i detailnější ray-tracing, podpora dopočítávání obrazu (AMD FSR a Nvidia DLSS a také podpora ultraširokoúhlých monitorů s poměrem stran 32:9, případně až 48:9 spojením více monitorů vedle sebe. Dokonce lze připojit i ovladač DualSense s patřičnou haptickou odezvou. Teď tedy pěkně popořadě.

Na Spider-Mana vám skutečně bude stačit klávesnice s myší, ovšem jde o typ hry, který je dělaný spíše na gamepad. My jsme vyzkoušeli podporu Xbox ovladače a hraje se s ním naprosto pohodlně. Zmíněný DualSense je také možné využít, na optimalizaci haptické odezvy však autoři stále pracovali i během našeho testovacího období.

Samotných grafických nastavení je ohromné množství a pokud se v ladění výkonu skutečně nevyžíváte, stačí se přidržovat základní pětice obecných nastavení (very low, low, medium, high, very high). Mějte však na paměti, že ani jedno z těchto nastavení vám nezapne ray-tracing, který si musíte ještě navolit zvlášť. Dále máte možnost dopočítávání obrazu jednou z dostupných metod, vedle známých technologií DLSS a FSR je k dispozici také IGTI (Insomniac Games Temporal Injection), což je vlastní metoda nezávislá na výrobci grafické karty.

Upozornění!

Než přejdeme k samotným dojmům z výkonů na naší testovací sestavě, musím podotknout, že během testování byla hra několikrát aktualizována a na některých funkcích autoři stále pracují. Patřičné ovladače na grafickou kartu od Nvidie pak dorazily pouze s méně než jednodenním předstihem před uvolněním embarga na recenze. Je proto zcela možné, že se mé dojmy z optimalizace hry mohou lišit od těch, které zažijí hráči s ostrou verzí hry.

PC verzi Spider-Mana jsem testoval na sestavě s šestijádrovým procesorem Ryzen 5 3600, grafickou kartou RTX 3070 Ti a 16 GB operační paměti. K hraní využívám 1440p monitor, v tomto rozlišení jsem tedy testoval i grafická nastavení. Stroj patří sice k výkonnějším, ovšem nedělám si naděje, že by levou zadní zvládl i 4K rozlišení se zapnutým ray-tracingem, to je i v současnosti záležitost pouze absolutní špičky PC hardwaru. Za zmínku stojí, že při pohybu po herní mapě se projevoval bottleneck na CPU, grafická karta většinou „odpočívala“ na zhruba 70 procentech výkonu.

Marvel’s Spider-Man Remastered (PC) - naše hlavní nastavení

Hru jsem primárně testoval ve zmíněném 1440p rozlišení na high detaily, bez zapnuté DLSS (k němu viz níže) a s ray-tracingem na high. Při pohybu po městě se FPS pohybovaly někde mezi 55 a 70 FPS, v interiérech se pohyb stabilizoval okolo 70 FPS. Dá se tedy v podstatě říci, že pokud máte 60Hz monitor, jste s obdobnou sestavou přesně tam, kde byste měli být pro skvělý zážitek. Můj monitor ovšem podporuje až 144Hz, takže mne zajímalo, jaké kompromisy musím udělat, abych si užil opravdu vysoké snímky.

Bohužel se mi bez snižování rozlišení nepovedlo ani na very low detaily dosáhnout oněch 144 FPS, byť jsem se jim celkem přiblížil, počítadlo ukazovala okolo 100 až 120 FPS většinu času. Co mě ovšem zarazilo, je že ani na very low detaily a bez ray-tracingu, hra není moc ošklivá, právě naopak. Nárůst výkonu přitom už byl opravdu značný.

RECENZE: God of War by neměli PC hráči vynechat. Některé stroje se zapotí

Jenže vyšších snímků bez snižování grafických detailů se dá docílit i jinak. K dispozici jsou ve hře právě zmíněné technologie dopočítávání rozlišení, které by na papíře měly umět pomoci docílit daleko plynulejšího pohybu. Mé sestavy se týká DLSS, které je určeno pro grafické karty této firmy, majitelé modelů od AMD si zase užijí FSR. Bohužel, právě na DLSS ještě autoři zřejmě něco ladí a já jsem ani na maximální nastavení (Ultra Performance) nezaznamenal prakticky žádnou změnu. Je to bohužel jedna ze stinných stránek testování softwaru před ostrým startem.

Naprosto jasný je fakt, že největším žroutem výkonu je právě ray-tracing. Hra přitom s vypnutými pokročilými odrazy světla vypadá stále velice dobře, o to se stará alespoň náhrada v podobě SSR (Screen Space Reflections). Pokud ovšem máte některou z grafických karet, které ray-tracing umí, byla by škoda jej nezapnout alespoň na nejnižší (medium) stupeň. Počítejte však s citelným zásahem do FPS.

Pro srovnání, na testovací sestavě i při vysokých detailech se po vypnutí ray-tracingu dostanou FPS někam na hodnoty 80 až 90, jenže stačí navolit jen ono nejnižší medium nastavení a hned padají na hodnoty mezi 60 a 70 FPS. Very high možnost ray-tracingu dokonce není ani autory doporučena pro grafické karty s menší VRAM než 10 GB, na což jsem si tedy s modelem s 8 GB musel nechat zajít chuť. Přesto jsem to alespoň vyzkoušel a po propadu na zhruba 30–40 FPS jsem si to zase rychle rozmyslel.

Shrnul bych to asi tak, že pokud máte alespoň trochu moderní hardware a nebudete se hnát za maximálními nastaveními, hra se bude hýbat poměrně svižně. S trochou kompromisů a nebo konečně fungujícím upscalingem (snad bude brzy v provozu) se dá dosáhnout i na FPS, které byly konzolím zcela zapovězeny. Naopak maximální detaily a ray-tracing na very high je však záležitostí pouze pro ty opravdu nejlepší stroje.

Toť k hlavním aspektům tohoto PC remasteru. Se samotnou hrou jsem měl tu čest až nyní a to i přestože jsem vlastnil PlayStation 4 Pro a nyní mám pětku. Zkrátka nikdy nebyla chuť, ale jsem rád, že jsem si alespoň nějaký z hitů uplynulé konzolové generace schoval na později. Jak jsem už po pár desítkách minut hraní zjistil, svět Spider-Mana si opravdu užívám.

Na lepší pochopení toho, co všechno tato superhrdinská hra nabízí vás raději odkážu na naši stávající recenzi, se kterou se v podstatě nedá než souhlasit. Spider-Man není žádná herní revoluce, zároveň je však díky detailnímu otevřenému světu centra New Yorku a poutavému příběhu neuvěřitelně zábavný. Pro komiksové či filmové fanoušky je to v podstatě povinnost, avšak troufám si tvrdit, že může oslovit i ty, kterým superhrdinovský žánr nic moc neříká.