Národní galerie podle NKÚ obcházela v letech 2018 až 2020 zákon o registru smluv a ignorovala v kontrolovaném období zadávací řízení mimo jiné při výběru dodavatelů na právní služby.
Přestože galerie měla vlastní právní oddělení, najala si tři externí společnosti, které místo právního oddělení vykonávaly jeho agendu. NG uzavřela s externisty bez výběrového řízení sedm smluv. Tři z nich byly navíc neplatné, protože galerie neuvedla povinné údaje a pozměnila účinnost smlouvy. NG přesto na jejich základě zaplatila 4,5 milionu korun.
Jednomu z dodavatelů právních služeb platila NG odměnu i v měsících, kdy neposkytoval žádné služby, uvedl NKÚ. U další smlouvy zvýšila galerie dvěma dodatky odměnu z 1,5 milionu na 2,6 milionu Kč, aby nakonec vyplatila ještě o 373 000 korun víc.
Další možná pochybení v Národní galerii. Netýkají se pouze Fajta |
Také realitní služby poskytovaly Národní galerii tři různé firmy. Smlouvy v celkové hodnotě 2,4 milionu Kč s nimi galerie uzavřela rovněž bez výběrového řízení. „I v tomto případě NG necelý půlrok po podpisu smlouvy zvýšila dodatkem cenu z původních 1,2 milionu Kč na dva miliony korun,“ konstatoval NKÚ.
Problematická byla podle kontrolorů i zakázka na poskytování bezpečnostních služeb. Galerie nezveřejnila v registru smluv její hodnotu, což je povinný údaj, a smlouva tedy byla zrušena.
NKÚ dále galerii vyčítá, že postupovala netransparentně, když v prosinci 2018 uzavřela bez výběrového řízení smlouvu se svým ředitelem na vytvoření autorského díla za více než 1,1 milionu korun. Kontrakt navíc podepsala v zastoupení neoprávněná osoba, uvádí NKÚ.
Galerii vedl v letech 2014 až 2019 historik umění Jiří Fajt. V roce 2019 ho z čela instituce s odkazem na hospodářská pochybení odvolal tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Stát se v květnu 2020 prostřednictvím ministerstva kultury Fajtovi za odvolání omluvil.
Výpověď pro bývalého ředitele Národní galerie Fajta platí, uznal soud |
Společným jmenovatelem zjištěných nedostatků bylo podle NKÚ mimo jiné to, že smlouvy s dodavateli uzavírala NG, aniž to schválily kompetentní osoby, které tuto povinnost měly. „Jde o jedno ze zásadních selhání vnitřního kontrolního systému. Ten u Národní galerie nefungoval správně a celkově je jedním z podstatných důvodů výše popsaných problémů,“ konstatuje NKÚ.
U Uměleckoprůmyslového musea v Praze odhalil NKÚ oproti Národní galerii méně závažné nedostatky. Týkaly se vnitřního kontrolního systému, ale i evidence majetku nebo vedení účetnictví. UPM ve dvou případech přenechalo nájemci do užívání prostory sloužící k podnikání a k tomu bezúplatně i vybavení.
