Umělá inteligence dokáže páru vybrat to nejlepší embryo, říká gynekolog

  • 11
Ačkoli se asistovaná reprodukce vyvíjí raketovým tempem, její úspěšnost se nezvyšuje. Podle odborníků je základním problémem odkládání plánovaného těhotenství do vyššího věku. Gynekolog Pavel Otevřel v Rozstřelu hovoří o tom, jak může párům při asistované reprodukci dnes pomoci umělá inteligence.

Když se před desítkami let nedařilo ženě třeba tři čtyři roky otěhotnět, mohla si to „dovolit“, nemusela nijak panikařit, protože byla v optimálním věku. Jenže dnes stále více žen posouvá plánované těhotenství do vyššího věku.

„Kdyby si žena ve svých třiceti sedmi letech řekla, že bude klidně tři čtyři roky čekat, protože tak čekala i její maminka, najednou jí bude čtyřicet a její šance prudce poklesnou,“ říká v Rozstřelu gynekolog Pavel Otevřel. A dodává, že pro otěhotnění je klíčové zdravé vajíčko, což právě u žen ve vyšším věku může být problém.

„Pokud je dobré, přebije všechno. Pokud je špatné, nepřebije ho nic. Nic ho neopraví. Dobré vajíčko dokáže být oplozeno i spermií, která se nepohybuje,“ uvádí specialista na umělé oplodnění a popisuje, co se děje, když pár přijde na kliniku asistované reprodukce s potížemi.

„Jako první vyšetříme spermie, protože to je svým způsobem nejjednodušší. Abychom věděli, že i ze strany muže není problém. Poté zjišťujeme zásobu vajíček, což už se dá dnes docela dobře změřit pomocí odběru krve v kombinaci s ultrazvukem,“ vysvětluje lékař.

„Ve většině případů můžeme ženy uklidnit, že jejich biologické hodiny sice tikají, ale zásoba vajíček je ještě dobrá. Nemusí se strachovat, že musí otěhotnět do měsíce.“

Umělá inteligence vybere to nejlepší

Nejnovějším neinvazivním nástrojem, který ženám, respektive párům pomáhá k otěhotnění, je umělá inteligence. „Pomáhá vybrat to embryo, které má největší šanci na otěhotnění, a právě to pak vložíme jako první,“ vysvětluje gynekolog Otevřel.

Tím se zkracuje doba od chvíle, kdy se pár rozhodne pro dítě, k okamžiku, kdy žena otěhotní, respektive porodí. Podle specialisty na umělé oplodnění Pavla Otevřela to má i další výhody: snižuje se například riziko, že se embryo neuchytí, nebo že těhotná žena potratí.

Umělá inteligence vychází z asi pětidenního až šestidenního vývoje embrya a hodnotí takzvané klíčové body, které odlišují zdravá embrya od geneticky chybných. Ani umělá inteligence ovšem není schopná stoprocentně zajistit, že žena otěhotní. I ty nejlepší a nejprestižnější kliniky uvádějí úspěšnost 70 procent.

Stoprocentní jistota nebude nikdy

„Obor asistované reprodukce má jeden velký handicap, pracujeme s pravděpodobností,“ konstatuje lékař. „Jestliže tedy máme embryo s největší pravděpodobností a vezmeme ho jako první, má žena největší šanci, že léčbu nebudeme muset opakovat.“

Proč i relativně zdravé vajíčko a z něho vzniklé embryo nepředstavuje stoprocentní jistotou otěhotnění, odborníci přesně nevědí. „Sta procent nikdy nedosáhneme,“ uznává gynekolog a apeluje na ženy, aby – pokud to lze – neodkládaly plánované těhotenství do vyššího věku. Vrchol plodnosti je totiž dokázaný podle několika populačních studií asi ve dvaadvaceti letech.

Právě věk často bývá rozhodujícím faktorem. Dokládá to i kvalita embryí. „U ženy, které je přes čtyřicet, je asi jen každé sedmé embryo zdravé,“ dodává gynekolog Pavel Otevřel.