Finsko vedlo ve 40. letech 20. století dvě války proti svému východnímu sousedovi, s nímž sdílí 1 300 km dlouhou hranici. Donedávna země uplatňovala politiku neutrality, nyní ale vzhledem k bezpečnostním obavám žádá o vstup do vojenské aliance NATO. Již od konce druhé světové války Helsinky udržují vysokou úroveň vojenské připravenosti. Informaci přinesl britský portál The Guardian.
„Systematicky jsme rozvíjeli naši vojenskou obranu právě pro způsob války, kterou Rusko nyní na Ukrajině vede. Klademe důraz na masivní využití palebné síly, obrněných sil a také letectva,“ řekl Kivinen. „Ukrajina je pro Rusko tvrdým soustem a stejně tak bychom byli i my,“ dodal. „Nejdůležitější obranná linie leží v prostoru mezi ušima, jak dokazuje současná válka na Ukrajině,“ dodal generál.
Během dvou válek, které Finsko vedlo proti Sovětskému svazu, zahynulo sto tisíc Finů, stát v důsledku nich ztratil desetinu svého území. Suomi však po skončení studené války na rozdíl od mnoha západních zemí nezrušilo brannou povinnost pro muže. Země s 5,5 milionu obyvatel má nyní k dispozici 280 000 vojáků a 870 000 mužů je připraveno coby rezervisté. Vybudovala také jeden z nejsilnějších dělostřeleckých arzenálů v Evropě. Rovněž disponuje řízenými střelami s doletem až 370 km a na obranu vydává 2 procenta svého HDP. To je více než mnoho zemí NATO.
Zemi budeme bránit, říkají Finové
V současnosti finská armáda objednává čtyři nové válečné lodě a 64 stíhaček F-35 od amerického gigantu Lockheed Martin. Plánuje také obstarat až 2 000 bezpilotních letounů a rozmístit vlastní protiletadlové vybavení. Buduje také obranné bariéry na hranicích s Ruskem.
Finsko chystá bariéru na hranici s Ruskem, připravuje se na hybridní hrozby |
V průzkumu ministerstva obrany z 18. května vyšlo najevo, že celých 82 procent respondentů by bylo ochotno se podílet na obraně země, pokud by Putin Finsko napadl. Kivinen rovněž vítá rozhodnutí Finska podat žádost o vstup do NATO, země spolu se svým sousedem Švédskem nyní jedná s Tureckem o jeho nesouhlasu s jejich přihláškami. Ankaru rozzlobila především podpora, kterou podle ní Helsinky a Stockholm poskytují kurdským ozbrojencům, a zbrojní embargo vůči Turecku.
„Členství v NATO by Finsku umožnilo zvýšit kapacitu včasného varování tím, že by se stalo součástí společné kontroly vzdušného prostoru aliance,“ uvedl generál. Také by podle něj mohlo těžit z dalších výhod členství. „Útok na jednoho člena je považován za útok na všechny členy,“ řekl. „Hlavní odpovědnost za obranu Finska bude ovšem stále nést Finsko,“ uzavřel podle The Guardianu Kivinen.
18. května 2022 |
